Podnikaví senioři. Přibývá jich
Ilustrační foto: ingimage.com

Podnikaví senioři. Přibývá jich

9. 6. 2018

Založím si živnost, budu podnikat. Toto říká čím dál více lidí ve věku kolem šedesátky. Je to zvláštní? Ne, je to logické. Na trhu práce o ně není zájem, tak berou život do vlastních rukou. Český statistický úřad zveřejnil údaje, podle nichž nejvíce podnikatelů přibylo právě v nejstarších věkových kategoriích. Mezi lidmi v důchodovém věku vzrostl jejich počet o více než polovinu. Zkrátka, podnikatelů ve věku šedesát a více let přibylo v letech 2010 až 2017 celkem o více než čtyřicet jedna tisíc.

„Naopak v řadách mladších lidí zájem o podnikání výrazně klesá. Nejvýrazněji se snížil u mladých podnikatelů do třiceti devíti let, těch ubylo o šedesát pět tisíc,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Poznamenal, že se i v této oblasti projevuje stárnutí populace. Ta zpráva je však velmi zásadní.

Ukazuje, že populace sice stárne, ale neznamená to, že staří lidé budou společnosti takzvaně na obtíž, zbytečnou zátěží, jak si mnohdy mnozí lidé myslí. Naopak. Jde o generaci, která chce žít aktivně a tudíž dělá vše proto, aby si to mohli dovolit. Takže třeba šedesátník, který cítí, že už o něj v jeho zaměstnání není zájem jako dříve, zkusí ve své práci dělat takzvaně sám na sebe. Jistě, u všech profesí to nejde. Ale u některých ano a lidé se čím dál méně bojí to zkusit. Naopak mnozí mladí lidé si uvědomují, že podnikání je dřina, která si žádá spoustu sil a času, tak se raději nechají zaměstnat. Ne nadarmo se říká, že generace současných mladých lidí považuje za důležitější volný čas, možnost cestovat a bavit se, než dělat kariéru, jako tomu bylo například v devadesátých letech, kdy kde kdo dřel do úmoru.     

Chtějí být prospěšní  
Na podobné téma se zaměřil nedávno i další průzkum. Dělala ho Asociace malých a středních podnikatelů, která si u agentury Ipsos zadala zkoumání toho, jaký mají lidé vyššího věku vztah k podnikání. Ze zprávy vyplývá, že se do deseti let zdvojnásobí počet podnikatelů starších jednašedesáti let. Dva z každých deseti seniorů dokonce uváděli, že ještě uvažují o zahájení podnikání. Jako hlavní motivaci přitom neuváděli pouze potřebu financí, ale i potřebu zachovat společenskou prospěšnost, udržet si psychickou a fyzickou aktivitu. Je tady i velká skupina lidí, kteří podnikají dlouho a dostali se do seniorského věku. Přesněji, generace podnikatelů, která začínala v devadesátých letech. Mnozí z nich nemíní končit jen proto, že dosáhli věku, který bývá označován za důchodový. Proč taky? Když jsou zdraví a jejich firma klape, klidně ji řídí dál jako když jim bylo čtyřicet.

„Udržet seniory v aktivní ekonomické činnosti se musí stát celospolečenským tématem,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podnikatelů. „Jejich rychlý úbytek jakožto živnostníků by měl přímý dopad na obslužnost regionů, neboť jsou základem drobného obchodu, řemesla, malého zemědělství. Stejně tak by ale senioři chyběli i na trhu práce, neboť jsou nejenom spolehlivou s výkonnou pracovní silou, ale v době minimální nezaměstnanosti jsou dnes jednoduše nenahraditelní,“ tvrdí.

Pro mnohé lidi, kteří přišli o práci kvůli vyššímu věku nebo na ni už prostě nestačí, to možná bude vypadat jako příliš optimistické, smělé tvrzení. Nicméně z průzkumu vyplynulo, že pozice lidí vyššího věku v mnoha profesích výrazně stoupá na vrchol. „Mnozí zaměstnavatelé považují seniory za nadprůměrné pracovníky, cení si jejich zkušeností, spolehlivosti a zodpovědnosti,“ tvrdí Karel Havlíček.     

Nebát se podnikat
Asociace malých a středních podnikatelů proto rozjíždí celospolečenskou aktivitu s názvem Silver Business zaměřenou jednak na podporu seniorů v samostatném podnikání, tak v jejich pracovním angažmá. Cílem je, aby se lidé vyššího věku nebáli pracovat, podnikat, ucházet se o práci, aby nepodléhali pocitu, že svět patřím mladým a pro ně v něm už moc příležitostí není. Donedávna to tak sice bylo, ale právě v tomto směru se nyní hodně mění.

„V tomto roce je poprvé více podnikatelů starších jednašedesáti let, než mladších šestatřiceti let,“ připomněl Karel Havlíček. Senioři v průzkumu uváděli, že nejpreferovanějšími obory, v nichž podnikají nebo si to troufají zkusit, jsou malých obchod, administrativa, pedagogika, drobná výroba a poradenství.

Václav Vojtěch, manažer aktivity Silver Business k tomu říká: „Je to projekt, který přináší výhody všem. Málo se mluví o tom, že podnikatelská činnost v sobě spojuje fyzickou i mentální aktivitu, sociální kontakty i pocit uznání i sounáležitosti, což jdou všechno složky, které udržují seniory aktivní. A aktivní senior je nejen spokojenější a podle mnohých studií i zdravější a déle žijící, ale též odlehčuje sociální a zdravotní systém. Takže takové perpetuum mobile na spokojenost seniorů, podnikatelské sféry i společnosti. Vyplatí se ho uvést do chodu.“

Mnozí lidé vyššího věku jsou z celoživotní těžké práce unavení, nemocní. Je jasné, že podnikání či jiná práce ve věku nad šedesát není pro každého. Naopak jiní jsou zdraví, naladění něco dělat a únavu a nemoci jim způsobuje právě pocit, že o ně není zájem, že už společnosti nemají co dát.

Ať už jde o kteroukoli z těchto skupin, je dobré vědět, že odvážných seniorů přibývá a společnost jim začíná vytvářet podmínky, aby se ta odvaha mohla zhmotnit ve výsledcích. Protože si všichni začínají uvědomovat, že označení senior už dávno nevyjadřuje to, co třeba před třiceti lety.

Hodnocení:
(4.2 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Jakubcová
Souhlas Oldřichu. Napíši až po návratu z dovolené
Oldřich Čepelka
V rubcice olitika o tom nastala krátká diskuse od 10. 6. v noci do dneška. Františku, Dano, Vladimíre, moc jste mě potěšili, protože v komentářích pod článkem redakce to už vypadalo, že se nějak vymezuji proti "poctivým pracujícícm", kteří s odchodem do důchodu všechno hodili za hlavu. A já je jen trochu litoval a fandil jsem p. Mendlíkovi, Jakubcové, Kosťunové a dalším, "že to nevzdali", jak jsem to nazval. Někdo končí u kedluben, jiní jdou o něco dál, nemám s tím problém.
Oldřich Čepelka
Děkuji JArmilo, děkuji Olgo, že jste pomohly vyjasnit, o co jde. Ti moji "lenoši" nebylo dobře použité slovo. Já naprosto uznávám, jak jste jistě pochipila, lidi, kteří jsou aktivní, a´t v péči o nemocné vnuky nebo své rodiče, tak v univerzitách třetího věku, v neziskovkách a třeba i v podnikání, naprosto souhlasím se zahrádkou a s péčí o vnuky, to vše dělám nakonec taky. Mně se nezdají jen ti, kteří by mohli něco dělat (nejen veřejné funkce probůh), ale nedělají. Znám jich taky dost. Asi to není případ paní Skácelové, ale pak nevím, proč se tak ozývala. Všiml jsem si, že 10. 3. v 10:56 už to pochopila (kromě první věty, což jsem jí vysvětlil). Napište, jak jste aktivní vy, já to oceňuji.
ivana kosťunová
Zlatá slova...
olga skopanova
Myslím že starší lidé by měli zůstat aktivní at v práci nebo jinak protože jen tak zabrání fyzickému a psychickému chátrání. Jistě senioři nemusí pracovat když nechtějí ale pak by si neměli stěžovat na malý důchod a že se stát nestará.
Jarmila Jakubcová
Pan Čepelka přeci nikoho nenutí aby v důchodu pracoval, proč by to asi dělal. Každý si můžeme dělat co chceme v rámci zákona a jsou lidé kteří třeba nepracují celý život a zase jsou druzí kteří pracují až do své smrti. Osobně mi je to lhostejné, nezajímám se o druhé a žiji si svůj život.
Hana Skácelová
Pane Čepelko, nemám čas číst všechny zdejší Vaše komentáře, reagovala jsem pouze na tato Vaše slova:"Lidi v důchodovém věku se zhruba dělí na ty, kteří říkají „Už jsem se napracoval dost, Ať za mě dělají jiní“ (tzv. zasloužilí lenoši) a na ty, kteří říkají „Když jsem pořád docela zdravý, tak proč nebýt aktivní?..atd.“ – tam je to jasně řečeno. Když si čtu Vaši odpověď, opět mne utvrzujete v tom, že "aktivní člověk – mimo svůj osobní zájem" je -podle Vás-pouze člověk, který dělá něco ve veřejném zájmu. Mám takových lidí v našem bydlišti kolem sebe dost. Veřejný zájem je tak pohltil, že jejich rodiny se rozpadly. Dnes toho litují. Ale bez ohledu na ně - myslím si, že označovat za lenocha člověka, který pro veřejný zájem nepracuje, ale pomáhá třeba „jen“ vlastní rodině – což je jeho osobní zájem, je velmi krátkozraké. Ale to je Váš pohled. Pro mne je mnohem důležitější vědomí, že dokáži i bez práce pro veřejný zájem žít aktivním životem v rodině, ve které jsem šťastná, a před níž bych nikdy neupřednostnila veřejné organizace (jen pro Vaši informaci – donedávna jsem pracovala pro neziskovku – přestala jsem v okamžiku, kdy moje rodina potřebovala moji pomoc).
Oldřich Čepelka
Ivana to formuluje přesně. My se nenavážíme do seniorů, kteří nic nedělají, už jsem to napsal 9. 6. ve 21:18. Jsou prostě jedni i druzí a já chválím ty druhé a nehaním první. Hlavně a´t si svého současného života užívají všichni. Ty, co nic nedělají pro jiné, nemusíme odsuzovat, prostě se tak rozhodli nebo to jinak neumějí. Nic špatného se ale neděje.
ivana kosťunová
Ujišťuji vás, že nejsem ani nenasytná, ani nemám rozvrácené vztahy s okolím, mám rodinu, koníčky, přátele,přesto mě uspokojuje vytvářet ještě nějaké hodnoty navíc. "Většina lidí je ráda, že se důchodu vůbec dožije" Kde jste to sebrala? jak velká většina ? Žijeme snad ve středověku ? Průměrný věk je cca 85 let !! O podnikání evidentně nic nevíte, tak neurážejte lidi, kteří se mu věnují.
Slávka Kobylková
Tak těch aktivistů je minimum a důvody jejich dalšího setrvání v práci jsou málokdy takové,o jakých píše redakce. Často jde o lidi nenasytné,nebo osamělé,z rozvrácených vztahů,neplatiče dostatečných záloh,paní Franková má pravdu. Většina lidí je ráda,že se důchodu vůbec dožije, a pokud má rodinu,koníčky,vnoučata,třeba dům,zahradu, chalupu,tak se těší,že si nejen odpočine,ale bude potřebná a prospěšná právě jim a bude mít čas i na sebe,na své zájmy. Takže ani náhodou.
Jarmila Jakubcová
Oprava: od 1.1. 2014
Jarmila Jakubcová
Všichni pracující důchodci mohou od 1.1.2017 požádat o zvýšení důchodu.Důchod se zvyšuje za každých 360 dní výdělečné činnosti o 0,4% výpočtového základu. Výdělečnou činností je myšlena taková činnost, ze které se odvádí sociální pojištění. Viz par.27 z.č.155/1995 Sb.o důchodovém pojištění ve znění změn a doplňků.
Oldřich Čepelka
Paní Franková, udělala jste to jako někteří jiní: Vsunula mi do úst nějaké tvrzení a teď jste je „úspěšně zabila“. Nepíšu špatně o seniorech jen proto, že nepodnikají, klidně ať nepodnikají, každý to nechce nebo neumí nebo nemůže. Píšu o těch, kteří skončili u piva, televize, klábosení a vlastních zájmech (a u toho skuhrání a vztahovačných či nenávistných postojích), přestože umí mnohem víc, měli třeba nějakou kvalifikaci, kontakty, cíle, a teď jim to vypadlo z rukou. (Ostatně tito lidé jsou prý dříve a více nemocni a zhoršuje se jim zdraví, paměť atd. Je to prostě proto, že přestali trénovat svaly, mozek, plíce, srdce…) A proč by se měl „honit“, jak jste zcestně napsala? Naopak znám velmi aktivní seniory, kteří se nijak a za ničím nehoní, prostě dělají, co je baví, v klidu, jsou přitom obrovsky užiteční. Například dál učí ve školách nebo organizují výlety pro jiné atd. atd. Proč bychom se ve stáří honili? (Jste vůbec seniorka, že vás to napadlo?)
Oldřich Čepelka
Ale nejde jen o veřejně prospěšné nebo výdělečné aktivity, to probůh určitě ne! Jde o to, jak bohatý má člověk ve stáří svůj život. Počítám tedy třeba i univerzity třetího věku, sám studuji na VŠ (ale normální studium, ne U3V). A autoři příspěvků (nejen občasných komentářů) na i60. A nesmíme zapomenout na ty, kteří pečují o vlastní staré a nesoběstačné rodiče – opět klobouk dolů, neodeslali je do ústavu, pečují o ně 24 hodin každý den. Ano, těm všem sláva. To jsou ti, kteří to nevzdali. Kteří neryjou držkou v zemi a neskuhrají, kdo jim kdy ublížil. Kteří se umějí podívat životu do tváře, abych to řekl básnicky. Jedou dál přiměřeně svému věku a zdraví a něco jim to přináší (skoro nikdy peníze, spíš dobrý pocit a vědomí, že jsou užiteční a že něco dokázali). – (Tohle téma mě vzrušuje, vidíte, ale nemyslím to útočně vůči vám, jen jste mě inspirovala.)
Oldřich Čepelka
Hano Skácelová, můžete si přečíst znovu, že přece nedělím lidi na ty, kteří nepracují a kteří pracují. Dělím je na aktivní (mimo svůj osobní zájem a vlastní domácnost) a na ty, kteří se starají většinou jen o sebe, i když by mohli víc. Dokonce jsem napsal, že je chápu. Dám pár příkladů, koho myslím tím aktivním mimo rodinu: Práce v dobrovolnických aktivitách (Ježíškova vnoučata, čtení v nemocnicích, v domovech pro seniory a v MŠ, shánění peněz pro děti, seniory a další, kteří to potřebují, patroni v dětských domovech, Klokáncích, SOOD, dokonce uznávám práci v politické straně, protože to člověk taky dělá z přesvědčení a pomáhá naší demokracii. Ať to je aktivita uvnitř ČSSD, ODS nebo třeba Pirátů, jsou všechny ve veřejném zájmu, překračují hranice soukromých zájmů jednotlivců a rodin. Dál potom např. vylepšování článků na wikipedii, poradenství začínajícím podnikatelům, nebo úžasný tzv. Silver Business atd. atd.
ivana kosťunová
"Vědomě odváděli co nejmennší částku na sociální pojištění." Paní Franková, i ta nejmenší částka, kterou OSVČ odvádí na sociální pojištění je větší, než odvádí zaměstnanec ( porovnávám minimální mzdu. ) A důchod je podnikatelům z 50% vykázaného zisku, zatímco zaměstnanci z plného hrubého výdělku. Je to poněkud složitější tématika, takže prosím, příště než něco takového plácnete, zjistěte si pravý stav věci. Chápu, že je jednodušší papouškovat to, co slyšíte v médiích, dehonestovat živnostníky je teď jaksi v módě. Ujišťuji vás, že žádný živnostník nepracuje proto, že musí, ale to bych asi některým lidem těžko vysvětlovala.
Marie Franková
Takže podle pana Čepelky senior, který nepodniká, nehodlá se již za něčím honit, něco muset, tak ten už to vzdal? To jako fakt? Není to třeba tak, že se již dříve finančně zabezpečil a je spokojený i s výší důchodu a těchto financí si teď hodlá užívat ať již pro sebe nebo společně s vnoučaty? A v článku chybí jedna skupina seniorů – podnikatelů: to jsou ti, kteří za aktivního života vědomě odváděli co nejmenší částky do sociálního sytému, tudíž teď berou ten nejnižší důchod a pracovat tedy musí, i když třeba tvrdí těm v okolí, že je to baví, nebo jak tvrdí pan Čepelka, že mají přece stále co předávat…
Hana Skácelová
Jen bych mírně pana Čepelku opravila. Aktivní senior není přece pouze pracující senior. Aktivní senior se třeba učí jazyky, aby je mohl využít při cestování a nejen jazyky. Je mnoho činností, kterým se senioři věnují po šedesátce jen proto, že v pracovním životě na ně neměli čas. A tyhle seniory bych rozhodně nezařadila mezi líné. Dělit seniory na základě toho jestli pracují nebo ne, je velmi zjednodušené.
Jarmila Jakubcová
sem OSVČ řádně platím daně, sociální a zdravotní pojištění. A tak se mi každý rok valorizuje starobní důchod.V jaké profesi pracuji je možné si zjistit na ŽL - nebudu se tedy o tom rozepisovat.Pokud je o výsledek mé práce zájem je přeci úplně jedno zda jsem mladá či starší. I přes svůj velmi vysoký věk budu pracovat dál, protože mně to baví a je každého jeho věcí , kde je aktivní.A protože v současné době chybí pracovníci na trhu práce může se každý zapojit jak chce či co mu zdraví dovolí.Mně práce tzv. nabíjí, líbí se mi moje profese a komu e za to nelíbím já je mi lhostejné.
Věra Ježková
Každému, co jeho jest. Omlouvám se, ale nevím, proč bych měla obdivovat někoho za to, že dělá, co ho baví. (Můžu ho obdivovat za to, že něco umí.) Nemyslím, že aktivní je pouze ten, kdo podniká, pracuje ještě jako důchodce či se nějak společensky angažuje. Když jsem chodila do zaměstnání, byla jsem aktivní mnohem méně než teď jako důchodka. A nevzdala jsem nic. Jen jsem přestala dělat práci, která mě sice bavila, ale současně vyčerpávala.
ivana kosťunová
Ten přispěvatel Oldřich Čepelka to napsal výstižně- má to zažité. Také se hrdě hlásím k těm aktivním seniorům, pořád ještě udržuji svoji živnost.Proč ? Hlavní je kontakt s lidmi, ale také zatím nechci měnit způsob života.
Oldřich Čepelka
Ten přispěvatel Oldřich Čepelka… píše: Ano, jsem v důchodovém věku (70 let). A ano, patřím do kategorie těch aktivních. Nepíšu hloupě, píšu moudře. Píšu o tom, že kdo je přiměřeně zdráv a není úplně chudý a úplně blbý, tak že buď už se mu nechce nic dělat, nebo naopak v sobě objevil tu obrovskou, životem nashromážděnou zkušenost, znalosti, dovednosti, a rozhodl se je využít mimo vlastní rodinu. To mi připadá úžasné a chvályhodné. Vám ne? Napište něco o sobě, jaký je vlastně váš názor. A možná i něco přidáte na svůj profil. Možná. Doufám. (Neodsuzuji ty pasivní seniory, trochu je lituju, že se už na život tak trochu vykašlali, možná chtějí přežít, dožít. Chápu je. A naopak spousta seniorů, i v pokročilém věku, má touhu něco tu zanechat, vytvořit, předat. Možná že i někteří z nich kvůli tomu začali podnikat.) A o autorce V. Hofmanové si myslím, že určitě není seniorka, nepíše v tom duchu přece. Asi nám odpoví sama.
Věra Halátová
Vratislavo Hofmanová, před třiceti lety se starobním důchodcům neříkalo "senior". A starobní důchodci byli různí, právě tak, jako v dnešní době, někteří aktivní, někteří méně aktivní, někteří neaktivní. A co jste, prosím, vy?
Věra Halátová
Ten přispěvatel Čepelka Oldřich: jste v důchodovém věku? a do které té kategorie, které jste zdedefinoval, patříte vy, osobně? Že tak hloupě píšete.
Oldřich Čepelka
Lidi v důchodovém věku se zhruba dělí na ty, kteří říkají „Už jsem se napracoval dost, Ať za mě dělají jiní“ (tzv. zasloužilí lenoši) a na ty, kteří říkají „Když jsem pořád docela zdravý, tak proč nebýt aktivní?“ a realizují se ve vlastím podnikání nebo v pomoci důvěryhodným nezisk. organizacím apod. Těm patří sláva. To jsou ti, kteří to nevzdali.