V zajetí léků. Bereme jich moc
Ilustrační foto: ingimage.com

V zajetí léků. Bereme jich moc

16. 6. 2018

Až devět léků denně. Mnohdy v kombinaci, kdy se navzájem ruší účinky. Mnohdy zbytečně. To je bilance užívání léků seniory ve věku nad osmdesát let v sociálních zařízeních. Podobně však jsou na tom i lidé, kteří žijí doma. Zkrátka, mnohdy užíváme léky, které vůbec brát nemusíme. "Paní doktorka mi to napsala, tak to beru. Čím více, tím lépe, aspoň mám všechny nemoci pod kontrolou. Ten nový lékař je divný, nenapsal mi vůbec žádné léky, řekl, že mám hubnout a cvičit, nezdvořák jeden."

Tyto věty zaznívají velmi často. Mnoho lidí podlehlo dojmu, že když je něco trápí, měli by dostat lék.

A když nakonec těch léků berou hodně, mají pocit, že je to správně, že je o ně dobře postaráno. Ale pozor. Už když člověk bere pět druhů léků denně, je to označováno za rizikový stav, který vyžaduje pravidelnou kontrolu toho, jak léky dohromady účinkují, zda ve výsledku dohromady více neškodí než pomáhají.

„Člověk například bere lék na vysoký tlak v určitých dávkách už z dob, kdy chodil do práce a byl aktivní. Jenže ve vyšším věku může mít přípravek nežádoucí účinky a způsobovat třeba ztrátu rovnováhy a následné pády,“ uvedla příklad Ivana Plechatá, ředitelka Ústavu lékového průvodce, což je nezisková organizace, která si klade za úkol mimo jiné upozorňovat na současné nadužívání léků. 

Jeho pracovníci dělali průzkum v domovech pro seniory a zjistili, že tam lidé berou průměrně téměř devět léků denně. Mnohdy se vůbec nepodařilo zjistit, proč pacient daný lék vlastně užívá. Často šlo o lidi, kteří už kvůli vysokému věku a nemocem nebyli schopni sami vysvětlit, proč lék užívají, v rodině to nikdo nevěděl a nešlo to zjistit ani ze zdravotnické dokumentace. Prostě ho dostávali automaticky, protože to tak fungovalo od doby, kdy do domova pro seniory nastoupili.

„Bylo zjištěno například to, že předepsaná antidepresiva užívali někteří pacienti ve vysokých dávkách, kdy hrozí riziko srdeční arytmie,“ uvádí závěr tohoto průzkumu.

Podobné zkušenosti má řada lidí. „Zjistili jsme, že manžel bere zbytečně silná antidepresiva. Bohužel, jsme to zjistili, až když se jeho zdravotní stav nezlepšoval, naopak byl apatický, malátný, jeho psychická kondice se výrazně zhoršila. Našli jsme si jiného lékaře a ten řekl, že je zbytečně utlumený, že by k jeho diagnóze měla být úplně jiná medikace. Upravil mu léky, některé úplně vysadil a manžel je na tom výrazně lépe, zase získal aspoň trochu chuť do života. V poslední době jen ležel a spal, teď se sám ptá, kdy půjdeme na procházku, hraje si zase s pejskem, poslouchá zase hudbu,“ vypráví čtyřiašedesátiletá Natálie, jejíž manžel trpí řadou nemocí včetně deprese.

O tom, že mnozí lidé vlastně nevědí, proč ty či ony léky užívají a jak na sebe vzájemně působí, protože chodí k vícero lékařům a mnohdy je ani neinformují, co berou, svědčí i další průzkum. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR uvedla, že až čtyřicet tisíc jejich pojištěnců užívá současné osm druhů různých léků. „Nebezpečných osm druhů různých léků užívalo v průběhu roku 2015 téměř čtyřicet tisíc našich pojištěnců. Máme i dvacet pět tisíc pojištěnců, kteří užívali celkem až deset léků. Rekordmankou je čtyřiašedesátiletá žena z Děčínska , která brala léky s celkem padesáti čtyřmi různými účinnými látkami,“ uvedla mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková.

Lékaři se shodují, že je to opravdu velký problém. Ve snaze si pomoci si tak lidé velmi často škodí. Mnohdy za to mohou lékaři, kteří léky předepisují, aniž by zkoumali, jak působí na ty, které už pacienti berou. Mnohdy za to mohou sami pacienti, kteří léky po lékařích žádají a zatajují jim, kde ještě chodí, co všechno užívají.

Úplně nejhorší jsou však případy, kdy si lidé ordinují léky sami. Kupují je na internetu, od známých, zkrátka získávají je jinak, než od lékařů. Takový byznys funguje především s antidepresivy a léky na spaní.

Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Margita Melegova
Novy lek to je vecne hadani s kardiolozkou, ona chce dat a ja se branim, obycejne vyhravam. Muj zaludek neni chemicka laborator az bude hur tak se sama o novy lek prihlasim, bez hormonu na stitnou zlazu se neobejdu, ta holka uz neni, ale s ni to bylo jednoduzsi dokud to neprehanela, vsechno ostatni povazuji momentalne za zbytecnost. Sklanim se pred Alavisem pro psi, nedivte se prosim, nekde jsem cetla pani veterinarku v duchodu, ze si naordinovala stejny prasek jako svym pejskum a pomohlo ji to od problemu s klouby, predtim jsem zaplatila 3 000,- za injekce a skutek utek, ted jasam, po sesti letech zacinam chodit na prochazky bez obav a bez podpory prasku na bolest, vrele doporucuji.
Jiří Libánský
Když dostanete antibiotika, vždycky dostanete pokyn, užívat je pravidelně, dokud nespolknete i ten poslední. Přitom průběh nemoci je vždy jiný, i potřeba užití antibiotik. Existuje několik teorií, proč by se to mělo dělat, ale jsou to jen teorie, žádná není podepřena výsledkem nějakého výzkumu. Tedy když vysadíte antibiotika dřív, jediné nebezpečí tkví v tom, že je to příliš brzy vzhledem k nemoci, nikoliv vzhledem ke zbývajícím tabletám v krabičce. Já už jsem také dostal spoustu léků. Po přečtení příbalového letáku jsem je zavrhl. Až před několika lety jsem narazil na nový lék na cukrovku bez vedlejších účinků. Taky užívám aspyrin. Tedy předepsaný ho má Zuzana, ale srší zdravím, nepotřebuje ho a je mi líto to vyhodit. Jinak do sebe sypu vitamíny, minerály a přírodní výtažky. Česnek, čínské houby, řasy atd. Hlavně se snažím o posílení imunity. Ať ta si s nemocí poradí. Úspěšně se bráním i očkování proti chřipce a imunita mi to zatím dobře zvládá.
olga skopanova
No a co má ten doktor dělat? Když řekne pacientovi aby zhubl a cvičil tak se urazí (ten pacient) a jde k jinému doktorovi.
Jitka Caklová
Patřím k těm šťastným, neberu léky žádné. Po tyreoidektomii beru v tabletách náhradu hormonu, který dřív vyráběla štítná žláza a občas si zobnu ascorutin s vitaminem C, pro zpevnění cév. Manžel (Radek) měl ještě před čtyřmi léty třináctery léky 2x až 3x denně, které se do tohoto stavu nabalovaly na lék na srdce, tzv. betablokátor. Srdce mu dali lékaři v nemocnici Na Homolce do pořádku, ale všechny léky mu nechali. To ale už bylo na spádovém lékaři na obvodu. Když jsem mu řekla, ať udělá redukci, neudělal. Vzala jsem to tedy za vlastní a od té doby bere 4 a 1/4 prášku ráno a zdravotní stav se mu nikterak nezhoršil a nezhoršuje. Zdravý "jůra" už nikdy nebude, ale to by nebyl, ani kdyby ty všechny léky, jako před čtyřmi léty bral. Spíše naopak.
Věra Ježková
Nechápu lidi, kteří si na sebemenší bolístku hned berou prášek. A na rýmičku žádají antibiotika. Ta musím jíst kvůli srdci před každým chirurgickým zákrokem včetně vytržení zubu. Ale to jsou jednorázová, stačí jeden prášek před a jeden po a nemusím využívat celou krabičku. Někdo je ovšem nemocný tak, že musí jíst léků víc. S tím nic nenadělá. Elektronická evidence pacientů napříč lékaři je skvělý nápad, měla tu už dávno být.
Eliška Houšková
Beru jen prestárium na vysoký tlak a štve mne to. K lékaří chodím jen pro předpis na další dávku, změří mi tlak a víckrát se vidět nemusíme. i to, že beru prášek na tlak mne zlobí, nejraději bych nebrala nic. Brát několik prášků denně, cožpak nikdo nechápe, že se zabíjí? Můj muž bral denně i patnáct prášků denně a samozžejmě jej zabily, stejne jako mého souseda, oba věřili na prospěšnost prášků a vůbec jim nedošlo, že si pomalu aj istě ničí játra i ledviny, takže nakonec odešli na něco jiného, než nač se léčili. Např. můj muž na cirhózu jater, přestože nikdy nepil alkohol.
Libor Farský
Velmi by pomohla elektronická evidence pacientů napříč všemi lékaři, které pacient navštěvuje a informaci v lékárnách. Přinejmenším by se zabránilo duplicitnímu předepisování léků a jejich nevhodné kombinaci. Nemohu pochopit, proč se tomu mnozí lékaři stále brání. Ten problém v článku popisovaný je běžný i u mladších pacientů.
Jana Šenbergerová
Co bych dala za to, kdybych nemusela brát žádné. Ani by mě nenapadlo jíst něco, co nemusím. Když už něco musím, snažím se usmlouvat co nejnižší dávkování.
Mirek Hahn
Tento trend začíná často už u praktického lékaře. Část lékařů si možná cíleně vyrábí pacienty předepisováním léků, které se berou pravidelně a dlouhodobě. Udržují si tak stálou a vysokou kapitaci a tedy i příjmy.
Zuzana Pivcová
Když jsme třeba jezdily před lety za pratetou do domova důchodců v Rokytnici nad Jizerou, tak jsem viděla, co tam vždy sestry přinášely těm seniorům za šílená kvanta léků. Doma to snad ještě třeba někdo pohlídá, co babička atd. bere, ale v domovech, tam každý spolkne vše, co mu přinesou a neví vůbec, na co který lék je. Nedávno jsem zde psala o lékařích a že jsem v mládí dostala na podezřelý kašel postupně trojí ATB - od praktického, z ORL a z plicního, aniž by lékaři byli nějak dohodnuti. Ten poslední Tetracyklin mě už málem zabil.
Dana Puchalská
Ano jsou tací pacienti. A nenapadne je zajít k jinému lékaři. Bohužel. A nejhorší je že mají doma léky s prošlou dobou a mohou si i ublížit. A není nic jednoduššího než si nechat poradit. Ale je to někdy těžké. A přitom dávají nemalou finanční částku ze svého starobního důchodu za zbytečné léky.