Čučoriedky
Ilustrační foto: pixabay.com

Čučoriedky

27. 6. 2018

Nedávno jsem se potkala s kamarádkou, původem Slovenkou, která se do Čech přestěhovala už dávno. Přesto mluví pořád slovensky a já, pokud mi to mé znalosti dovolí, se ráda přizpůsobím.

Když přijedu do Brna, mluvím za chvilku hantecem, v rakouských Alpách nasadím němčině tyrolský přízvuk a „slovenčinu“ jsem kdysi taky docela slušně ovládala. Slovensko bylo často místem naší dovolené. Tatry, Oravská přehrada, Donovaly… Jezdili jsme tam kdysi dávno s rodiči stanovat. Běhali jsme s bratrem po lese a sbírali čučoriedky. To slovo má pro mě kouzlo dětských vzpomínek.

Jako dospělá, leč ještě hodně mladá, jsem pak na Slovensku prožila několik divadelních festivalů, natáčecích dní i doprovodných lásek… Od jedné z nich mám už notně zažloutlou Slovenskou kuchárku. Netušila jsem, že prvky slovenské kuchyně se budou prolínat i do mého současného života. Řada mých oblíbených receptů má kořeny právě na Slovensku..

Je docela zábavné, jak si pořád dokola Češi a Slováci vyjasňují zažité pojmy. A zdaleka nejen v oblasti gastronomie. Takový drevokocúr má u nás dokonce své zařazení. Patří mezi tak zvané „jazykové anekdoty“ a vznik tohoto pseudoslovenského výrazu pro veverku je připisován hned několika českým komikům – Jiřímu Sovákovi, Vladimíru Menšíkovi, ale i Marianu Labudovi. Bocian je rovněž mezi Čechy velmi oblíbená hádanka. Ale to je na rozdíl od drevokocúra skutečný slovenský výraz pro čápa. Některé výrazy si ale pořád pleteme. Například slovenská kapusta je české zelí. Tudíž pikantní slovenská zelňačka je kapustnica. Naše kapusta je po slovensky kél. A když si na Slovensku objednáte vyprážanú bravčovú pečeň, tak žádnou pečeni nedostanete, protože vám přinesou smažená vepřová játra. A hlavně lekvár ani masť nežádejte v lékárně, protože na povidla a sádlo vám žádný lekár recept nenapíše…

My dříve narození jsme si slovenštinu ještě uchovali jakžtakž v paměti, ale pro naše vnoučata je to vedle angličtiny další cizí jazyk. I když na druhou stranu – Slováků žije dnes v Čechách tolik, že se s tím další generace určitě zase srovná.

Tak pekné vzťahy aj na východ od Břeclavi praje 

Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Ano, pomalu generace, která nerozlišovala tyto dva jazyky zmizí.Když vyšla kniha ve slovenštině, kupovala jsem ji .Pamatuji si Kolesá, na tu jsme dychtivě čekali....
Marie Foltýnová
Když jsem byla po operaci v lázních Teplice nad Bečvou,tak za mnou jezdily vnučky každý víkend.A vždycky braly dědu,mého muže.Když si dávali v zahradní restauraci oběd,tak manžel si vždycky dával ovocné kynuté knedlíky s borůvkami.Když si je dával čtvrtý víkend,tak prohlásil.Já si dávám vždy to samé.Servírky řeknou,pukačový už je tu zas.U nás se těm knedlíkům říká pukače.Tak jsem si při čtení tohoto článku na tu příhodu vzpomněla.
Libor Farský
Mně se po libozvučné slovenštině vyloženě stýská, zejména po TV divadelních inscenacích - mám dojem, že každý týden (ve čtvrtek?) se skvělými slovenskými herci a herečkami.
Libor Ptáček
Osobně ale nám Čehůnum na vojně nejvíce vadily jejich Slovenské povely „v prAvo a v lAvo“, stejný zvuk slova a mnoho zmatků na buzerplace.
Libor Ptáček
A čo toto? Krděl bociánou preletěl cez hradsků….a co je to „zajac“, hydina, ošípaná, braučové, vankůš, kozub, kel, masť, ruce do „vačku“ a mnoho dalšího. Ale dále, na vojně se mnou byli „východňári“ ale to bylo něco úplně jiného. Jeden z nich jel na vojnu poprvé vlakem a v kasárnách poprvé poznal co to je vypínač (opak zapínače) a tekoucí vodu ze zdi. Té Slovenštiny se už naše generace nikdy nezbaví, vždyť zprávy byly napůl a mnoho dalšího, třeba i filmy v „původním“ znění.
Marie Doušová
Moje babička byla Slovenka a tak hodně slovenských výrazů znám . Dříve jsem četla knihy ve slovenštině a bylo to pro mě normální. U nás v zaměstnání jsme měli Slováka a jediné co bylo potřeba ,mu opravit psaní, aby bylo bez chyb , jinak jme si Všichni rozuměli.
Zuzana Pivcová
V Praze je hodně slovenských vysokoškoláků, jezdí se mnou často metrem na Jižní Město, kde jsou koleje. S našimi mladými se baví oběma jazyky a myslím, že si rozumějí bez problémů.
Blanka Macháčková
Na ta játra jsem v souvislosti s jídelním lístkem opravdu zapomněla. Čekala bych knedlo zelo vepřo. Milé počtení.
Marie Seitlová
Na Slovensko ráda jezdím, mám tam hodně přátel i rodinu. Slovenština se mi moc líbí, je libozvučná. Líbí se mi - trblietanie - třpyt, štěklit - lechtat,....
ivana kosťunová
Prajem tiež...
Věra Ježková
Hezké. Některá slovenská slova se mi moc líbí, čučoriedky k nim patří. A např. takový cencúl´ je podle mě hezčí než rampouch.