Splněný sen 2: Natáčení pohádky
Foto: autorka

Splněný sen 2: Natáčení pohádky

24. 6. 2018

Pohádky. Kdo by je neměl rád. Já je rozhodně miluji, a to v knižní nebo filmové podobě. Když mám špatný den, ráda po nějaké pohádkové knížce sáhnu. Nedávno jsem zde psala o křtu jedné nové pohádkové knížky „Když draka bolí hlava“. Knížku jsem přečetla jedním dechem a vůbec mi nevadil přechod mezi češtinou a slovenštinou. Knížka je totiž česko-slovenská. A jelikož se v březnu začala tato pohádka natáčet, měla jsem to štěstí, že jsem se mohla aspoň dvou dnů natáčení, nezávislých na sobě, zúčastnit a tím si splnit alespoň další, i když malý sen, chtěla bych se s vámi o tento zážitek podělit. Mohu vám říct, že jsem byla velice překvapená, jak to probíhá. Rozhodně jsem si to nedokázala představit. Takže, můžete snít se mnou.

Ale začnu od začátku. Natáčení probíhalo ve Vendryni v Moravskoslezských Beskydech a ve Štramberku v jeskyni Šipka ještě v zimě, kdy bylo hodně sněhu. Toho jsem se nezúčastnila, ale jeskyni Šipku jsem při natáčení navštívila v květnu. Jeskyně není moc veliká, a přesto se tam vešli  Barborka s Tomíkem (Charlotta Gottová a Aleš Nykodým), kteří byli na prázdninách u dědečka a babičky a šli spát do jeskyně. Vešel se tam samozřejmě i drak Čmoudík, který jim četl skutečný pohádkový příběh, ve kterém hrál hlavní roli. Dokonce se tam vešel celý filmový štáb, kamery, osvětlení, režisér Dušan Rapoš u stolu s monitorem. Stála jsem v koutku a pomalu ani nedýchala. Členové filmového štábu pobíhali, kde bylo potřeba, nikdo o sebe nezakopával, nikdo nikomu nepřekážel. Občas se ozval režisér s připomínkou úpravy osvětlení, nebo opravil děti. Měl s nimi velkou trpělivost, vždyť to jsou ještě děti, ale i tak byli moc šikovné. I Čmoudíka musel občas upozornit. Hlavou pohybovat pomaleji nebo víc dopředu, aby ji bylo vidět, není dobře vidět znak království na knize… Loutkohercům, kteří vodili Čmoudíka, jsem nezáviděla. Hlava i ruce byly dost těžké. Byly to doslova minutové záběry a už další členové pomáhali přidržet hlavu, aby loutkoherci neupadla ruka, kterou s hlavou manipuloval.

"Takže ta Adélka je naše babička a Janko náš děda...?" - zapřemýšlí nahlas Barborka a její pohled spočine na poličce, kde se nenápadně pohupují dvě zcela shodné půlskořápky od dračího vejce. Pak se překvapeně zeptá sama pro sebe: "Dvě stejné skořápky... a tady...?"

O pauze, kdy si mohli všichni zajít na oběd, jsem si mohla vše prohlédnout. Čmoudík byl sice rozebraný, ale to mi nevadilo. Aspoň jsem si prohlédla zblízka tělo, ruce, nohy i hlavy. Domů jsem odjížděla s nádherným pocitem, který jsem ještě dlouho vstřebávala. A to jsem netušila, co mne čeká začátkem června.    

První červnovou neděli jsem se vypravila do Karviné na zámek Fryštát. Zde se točil závěr pohádky, svatba. Točilo se v zámecké zahradě, ale v pohádce to je "Pomněnková louka". Zbrojnoši, komorné, spousta dětí, český a slovenský královský pár a samozřejmě nesměli chybět princ Janko s princeznou Adélkou z obou království. Na svatbě nesměli chybět ani lidé z podhradí. Byli to členové folklorních souborů v krojích i s muzikanty. Před začátkem natáčení u slavnostní tabule na zahradě se začaly nosit na veliký stůl květiny a jídlo. Zaposlouchala jsem se do hlasu draka Čmoudíka, který létal nad hlavami všech.

"Chraňte Pomněnkovou louku, jednoho dne bude přistávací i vzletovou dráhou pro mého syna a jeho děti! A také bude dělat radost i vašim dětem, protože pokud budou děti, budou i pohádky, a pokud budou pohádky, budou i draci!!!"

Byl připraven slavnostní kočár pro královské novomanžele, tažené párem nádherných vraníků, zapůjčených z kladrubské stáje. Líbil se mi i nádherný kolotoč pro děti. Přestože byla louka dostatečně velká oproti jeskyni Šipka, měla jsem strach někomu překážet. Proto jsem fotila z větší dálky.  

Pohádka se natáčela na několika místech. Mimo Štramberk, Vendryni a zámek Fryštát v Karviné se také točilo i na Hrčavě, kde se dokonce sešly tři národnosti. Češi, Slováci i Poláci. Byly zde použity gorolské, jablunkovské a mostecké kroje. Princezna má šaty šité zrovna podle jablunkovského kroje. Nesmím zapomenout ani na natáčení na Slovensku. Točilo se v Žilině na Budatínském hradě, ale i v Tatrách a Bratislavě. Poslední klapka už padla, a všechno základní je hotovo. Nyní zbývá film sestříhat, dodělat na filmu poslední úpravy a bude hotovo. I toto vidět je mým snem, ale tento se mi asi nesplní, protože úpravy se budou provádět v Bratislavě. Musí se vše zvládnout do října.

V pohádce uvidíte Karla Gotta a Kamilu Magálovou v roli kováře a jeho ženy. Charlotta Gottová a Aleš Nykodým si zahrají jejich vnoučata. Dále si ve filmu zahrají Miroslav Šimůnek, Kateřina Brožová, Ján Koleník, Zuzana Mauréry, Miro Noga a další.

Nenechte si tuto filmovou pohádku ujít, a pokud jste ještě nekoupili její knižní podobu, je pohádková knížka Když draka bolí hlava pro vnoučata moc pěkný dárek.

Zasnili jste se alespoň trochu se mnou? Tak nezapomeňte přijít do kina. Premiéra filmu bude na konci října 2018 a srdečně vás všechny na ni zvu.           

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.