Rozkvetlá louka. Čím dál větší vzácnost
Ilustrační foto: pixabay.com

Rozkvetlá louka. Čím dál větší vzácnost

4. 7. 2018

Máky, koukol, chrpy, třezalka, kopretin\. Kdy jste naposledy viděli takto rozkvetlou louku zářící různými barvami? Dříve byly běžné, nyní jsou vzácné. Přibývá nadšenců, kteří je chtějí do české přírody vrátit.

Farmáři, ale i představitelé měst a obcí se čím dál více zajímají o to, jak zakládat květnaté louky. Některá města, například Moravské Budějovice či Opava vytvořily ukázkové plochy, jak taková louka může vypadat. Další ukázková louka vznikla nedaleko Cvikova na Českolipsku. Jsou krásné, ale to není to hlavní. Kvůli tomu, že dříve naprosto běžných a tradičních luk ubylo, z české krajiny mizí motýli, včely, hmyz a celé luční ekosystémy. To vede k tomu, že ubývá potravy pro další živočichy, tedy ptáky, hlodavce, plazy. Takže ubývá i jich. Zkrátka, to, že jsme zahrady, parky a louky proměnili v perfektně upravené plochy s anglickými trávníky a řadami tújí si vybralo svou daň.

Party nadšenců ale i odborníků na ekosystémy se nyní snaží Čechy naučit tomu, co dříve bylo přirozené. „Louka bude volně přístupná, kolem ní bude naučná stezka a lavičky. Bude možné si na ní postavit stan nebo obytný vůz a přenocovat,“ říká Daniel Bednář se zážitkového centra Fabrika Cvikov, který se bude o novou louku starat. „Věříme, že se nám podaří vypěstovat opravdu pestrou louku, která se bude jednak líbit motýlům, včelám, dalšímu hmyzu a stane se i místem netradiční formy relaxace a odpočinku,“ dodává.  

Do budování luk se zapojují i firmy. „Samozřejmě si uvědomujeme, že jedna louka situaci nezachrání, ale může inspirovat ostatní, aby si také vyseli vlastní louku ať už na zahradě nebo na úrovni města či obce a přispěli tak k návratu květnatých luk do naší krajiny,“ říká Renata Burešová z firmy Lučina, která se spojila s Bohumilem Bradnou, majitelem firmy Planta naturalis, který pěstuje přes devět set druhů přírodních lučních rostlin na semena, ze kterých se květnaté louky sestavují. „Našim cílem je dát přírodě znovu možnost, aby byla pestrá, protože rostliny jsou životně důležité pro hmyz a další drobné živočichy. A když bude příroda pestrá a maximálně rozmanitá, bude i daleko životaschopnější,“ vysvětluje Bohumil Bradna.

Jde tedy o snahu představitelů měst a obcí, firem, farmářů i samotných obyvatelů země, kterým není jedno, co se s českou krajinou děje. Pro ty, kteří by se k trendu chtěli přidat, aktivisté mají i seznam rad, jak postupovat. Tady je jakési desatero, jak založit tradiční louku. Zakládá se do čisté půdy. Znamená to, že se semena přírodních lučních rostlin nepřisévají do založeného trávníku. Půda pro výsev se nehnojí a nepoužívají se herbicidy. Výsev semen je jeden až dva gramy na metr čtvreční při ručním setí, na poli je možné vysévat sečkou. Hloubka je pouze do půl centimetru, semínka jsou malá a potřebují mít energii vyklíčit. Louka se nezalévá.

Nejvhodnější je pro založení louky jaro a podzim. Má se sekat travní sekačkou nebo kosou nejméně čtyři centimetry nad povrchem půdy. První rok po výsevu rostou hlavně kořínky lučních rostlin a nad zemí plevel. Sekat se má výšce porostu asi dvacet cm, aby se nezadusily klíčící rostlinky. Druhý rok po výsevu louka kvete, má se sekat dvakrát až třikrát ročně pro zahuštění porostu. První sečení je vhodné po květu kopretin.

Nejvíce lučních květin kvete od května do poloviny srpna. V dalších letech sekáme jednou až třikrát ročně. Žádná další péče o louku není potřeba. Když se tohle všechno dodržuje a dva roky se počká, můžeme se kochat tím, co pro naše předky bylo naprosto běžné. To jen my jsme zapomněli, že v létě bývala česká krajina posetá barevnými květy.

Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
ivana kosťunová
Také se snažím o zachování květin na naší louce. Daří se pomněnkám, zvonečkům, a nějakým květinkám s bílými květy jako trychtýřky vypadajícími. Je to trochu málo, já vím.
Zuzana Pivcová
Zde v jižních Čechách blízko naší chalupy ještě nějaké louky jsou a s nimi i kvítí, které znám od mladých let. Naše maminka je milovala, proto jí vždy doneseme nějakou kytičku na hrob, i když to zrovna není běžné, dávat tam do vázy luční kvítí.
Jitka Caklová
Za rozkvetlou loukou dnes už nikdo nevidí tu fůru práce, díky které louky kdysi kvetly. Každý hledá jen "pastvu pro oko". Kdo dnes ví, že na jaře se musela louka uvláčet-provzdušnit, pohnojit močůvkou, že louky se sekaly v plném květu, aby několikerým obracením sena, dáváním do kup a znovu rozklepáváním do klopišť, se semena trav i lučního kvítí přirozenou cestou vracela zpět do trávníku. To byla sena. Pak byly, většinou po žních, otavy. To se vše opakovalo, jen bohatost kvítí byla menší. Louka byla hlavním zdrojem pro chod dobrého hospodářství a hospodář neměl čas rozplývat se nad kytičkami, pro něho to byla obživa.
Jana Kollinová
Nádhera! Tolik mi chybí rozkvetlé louky, že jsem touhu po nich vypsala v jednom z článků.
Věra Ježková
Rozkvetlá louka je jeden z nejkrásnějších pohledů, které příroda nabízí. Velká škoda, že už jich je tak poskrovnu. Díky za článek. / Borku, ty se máš. A tohle je situace, kdy závidím a přeju současně. :-)
Libor Farský
Na takovou louku se dívám z okna - jsme chráněná krajinná oblast.
Zorka Horká
Dávám vědět ;-)) A u nás se oddělovalo zrno od plev. Holt, jiný kraj, jiný mrav....
Blanka Macháčková
Až někde narazíte na koukol, dejte vědět. Ten jsme od zrna oddělili tak dokonale, že se stal chráněnou rostlinou.
Dana Puchalská
Letos jsem měla možnost vidět ještě pár takových míst. A sice za městem Bechyně. Byl to moc hezký pohled. Ale je pravda že moc takových míst už není.