Osm věcí, které nesmíte nikdy udělat v Itálii
Kapučino se pije v Itálii jen do oběda Foto: pixabay.com

Osm věcí, které nesmíte nikdy udělat v Itálii

10. 7. 2018

Italové jsou velmi komunikativní a turisty milují. Tedy pokud „nepošpiní“ jejich posvátné věci, jako například kulturu jídla či pití kávy. Čtěte, co nemají Italové rádi.

1.     Kapučíno po poledni
V Česku si dopřáváme kapučíno, espresso s krásně napěněným mlékem, v kteroukoliv denní hodinu. V Itálii je to tak trochu „faux pas“, které bývá přisuzováno německým turistům. „Úplně se mi z toho dělá špatně od žaludku,“ říká mladá Italka Deborah. „Jak někdo může pít mléčné kafe po obědě, to je snídaňová záležitost?“ zlobí se. Na severu Itálie už si prý na to zvykají, v malé vesnici na Sicílii se může stát, že kuchař vyběhne na plac, aby si takového hosta prohlédl.  

2.     Latte
To samé platí pro caffé latte, kde je ještě větší porce napěněného mléka. Po poledni už si ho prostě Ital v kavárně neobjedná. Je tu navíc ještě jeden zádrhel. Pokud si v italské kavárně poručíte jen „latte“, donesou pouze sklenici napěněného mléka bez kávy. Nic překvapujícího – italské děti si to tu na snídani dávají často.

3.     Coffee to go
S kávou souvisí i další nešvar – coffee to go, káva, kterou vám servírují do kelímku a vy si ji popíjíte za chůze po ulici. V Česku je to hit, správný Ital tohle nikdy nepochopí. Na dobrou kávu se chodí do kavárny. A na jídlo do restaurace. Gyros do ruky tady nikoho neoslní. Jen pozor na pozdní oběd: restaurace mají většinou mezi druhou (třetí) a šestou (sedmou) hodinou odpoledne zavřeno. Pokud jsou otevřené, maximálně zde vaří kafe, prodají nanuka nebo udělají toasty. Kuchař má siestu. 

4.    Krájet knedlíky nožem
Itálie je sice zemí pizzy a těstovin, na severu země v provincii Jižní Tyrolsko se na stůl často servírují i knedlíky. Připravují je zde nejen jako přílohu, i jako hlavní jídlo. A na mnoho způsobů – sýrové, špekové, s červenou řepou, medvědím česnekem, meruňkové atd. Když si je na některé z horských chat v Dolomitech objednáte, jezte je pouze vidličkou (ostatně stejně jako se jedí těstoviny). Pokud byste knedlík krájeli, je to znamení, že byl tuhý. A to kuchaře naštve. „Krájet knedlík nožem je jako krájet kuchařovo srdce,“ říká Katharina Alber z jihotyrolské centrály cestovního ruchu.

5.      Nemračte se na „bambini“
Děti jsou zde posvátný a chráněný druh. Tvařte se proto mile, i když vám vysypou kyblík písku na hlavu nebo budou vedle vás v restauraci bouchat do talíře. Je to ovšem plus, pokud cestujete se svými dětmi nebo vnoučaty. V Itálii jim projde všechno.  

6.     Do kostela v šortkách
Italové už si na to postupně zvykají, ale stejně se tomu snažte vyhnout – v krátkých šortkách se prostě do kostela nechodí.

7.     Nevěřte navigaci
Čím více na jih v Itálii pojedete, tím častěji začne navigace haprovat. Tedy pokud se, jako my, řídíte mapami google. Kilometry do cílové destinace úplně neodpovídají, jednosměrky v malých městech vedou jinudy, při hledání krásné pláže vás google pošle do zákazu vjezdu nebo na soukromý pozemek. Naštěstí i cesta je cíl.

8.     Nespěchejte
Ať už obdivujete Řím, Florencii nebo Bolzano, nespěchejte. Starobylé památky nikam neutečou, Ital by to také nedělal a tato krásná země za to stojí.  

Hodnocení:
(4.6 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Kolářová
Naprosto souhlasím s bodem č. 5 o dětech. Stačí, když jedete vlakem s malým dítětem a i ti největší rozeřvanci to akceptují a berou na něj ohledy. Neumím si představit, že by někdo na ulici začal "terorizovat" dítě, to by ho ostatní kolemjdoucí snad ukamenovali. Totéž platí ale i o starých lidech, kterých si tam velice váží.
Libor Farský
Nějak si neumím představit konzumování nerozkrájeného knedlíku, prosil bych si video. (smajlík).
Marie Kovářová
Na dovolené v Itálii jsem porušila jedno tabu. V poledne, po návratu z pláže si vnučka ještě chtěla jít zaplavat do bazénu. Vstup do něj sice zahrazovala natažená šňůra, ale šňůra není zeď a my jsme nechápaly, proč bychom do bazénu nesměly. Jen co jsme uplavaly pár temp, vyběhl správce a rozčileně spustil - pochopitelně italsky. I použila jsem svou "bohatou" italskou slovní zásobu a otázala se "Perche?" On ukázal na ceduli, které jsem si před tím nevšimla. A já hned pochopila - je siesta a ani šplouchání vody ji nesmí rušit.
Danka Rotyková
Tak přemýšlím, co bychom neodpustili cizincům my a nemohu honem nic vymyslet. Asi jsme někdy až moc tolerantní ...
Elena Valeriánová
Je to krásná země, mám Itálii ráda. Řím a Florencie, Monte Casino ... ach jo, už jen vzpomínky. Ale nádherné.
Věra Ježková
Ten poslední bod mě rozesmál. Naše průvodkyně na poznávacím zájezdu s námi Řím prosvištěla takovým tempem, že někteří sportovně méně zdatní jedinci jí sotva stačili. Naštěstí jsme pak ještě měli osobní volno, takže jsme ho mohli trochu vstřebat.
Lenka Kuchařová
Je sice pravda,že Italové jsou poněkud hluční,ale do kostela by nikdy nešli polonazí,jak chodí některé dívky u nás.Nejen,že mají na sobě minisuknu,ktrerá jim soava ztakrývá intimní partie,ale ještě si vezmou tričko s tenkými ramínky a podprsenkou ve zcela jiné barvě.Něco jako přirozený stud a slušnost je takovým děvám zcela cizí.....
Mirek Hahn
A co teprve kdyby se Italové zajímalo o to, co by neměli dělat u nás. To by bylo fajn.