O přátelství jako balónky
Ilustrační foto: pixabay.com

O přátelství jako balónky

3. 8. 2018

Můj tatínek byl vizionář. V dnešní době není studium v zahraničí žádnou vzácností, ale poslat svoji pubertální dceru v roce 1969 na tři měsíce do rodiny v tehdejším Západním Německu, to byl tatínkův husarský kousek.

Díky němu jsem pak v šestnácti složila státnicí z němčiny a dodnes na něj s vděčností za tu odvahu vzpomínám. Jeho zásluhou mohu být nejenom víckrát člověkem, ale taky zažít přátelství, které trvá už třetí generaci. Znali jsme se z jedné návštěvy v rámci mezinárodního autoklubu značky Renault. Vlastnili jsme tehdy model R4CV – možná si na něj vzpomínáte, takový legrační brouček to byl…

Když tenkrát přijeli členové Renaultklubu z Freiburgu poprvé k nám do Brna, rozebrali si je a ubytovali místní členové klubu ve svých domovech. Tatínek si kvůli mně vyhlédl manžele s dcerou jen o něco starší, než jsem byla já. Měla krásné jméno Rosemarie a úžasný pedagogický talent. Mluvila se mnou pomalu a „hochdeutsch“, abych jí dobře rozuměla. Za ty tři dny mě hodně naučila. I kouřit…

O pár let později mě dokonce naše úřady pustily na její svatbu. A ona přijela na moji. Dnes je jí pětašedesát a posíláme si WhatsAppem fotky našich vnoučat.

Je to pár dnů, co jsem od ní dostala krásnou esemesku: „Přátelé jsou jako balónky. Když je jednou pustíš, už je nikdy nezískáš zpátky! Proto si tě pevně přivážu, abych tě nikdy neztratila. Přeju ti všechno nejlepší k týdnu přátelství – a pošli to všem svým přátelům...“

Tak nevím, jestli existuje i český týden přátelství, ale každopádně vám ten vzkaz od „babičky Méri“ z Freiburgu posílám touto cestou.

Hezké vztahy bez hranic vám přeje

Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Švejnohová
Milá Danko, musím využít své nové zkušenosti se zapojením do diskuze a napadá mě k Vašim řádkům jediný (a jistě všeobecně známý) postřeh: rodinu, jakkoli je pro člověka důležitá, si nevybíráme, ta je nám souzena... Kdežto u přátel si můžeme dovolit luxus vlastního výběru. Proto je přátelství - zejména časem prověřené - jednou z nejradostnějších věcí života..
Danka Rotyková
Ano, takových balónků bychom všichni potřebovali co nejvíce. A hlavně dobře uvázaných. Když je poztrácíme, když nám uletí, pro co bychom žili. Ne vždy máme velké rodiny a současně takové vztahy, abychom nepotřebovali alespoň nějakého přítele nebo přítelkyni. Pro mne je přátelství druhých pro spokojený život to NEJ.
Jana Šenbergerová
Hanko, gratuluji. Líbí se mi vaše články a těším se i na vaše diskuzní příspěvky.
Hana Švejnohová
P.S. Máte pravdu, Libore, ten ilustrační obrázek je úžasný. Vůbec bych chtěla poděkovat redakci, jak citlivě, vtipně a vkusně vybírá fotografie ke všem uvedeným článkům...
Hana Švejnohová
Děkuji všem za milé a přívětivé reakce... Budete se mi smát, ale teprve teď jsem objevila možnost zúčastnit se diskuze, přestože mi to už jednou trpělivý pan šéfredaktor předvedl... Neuvěřitelné, viďte? Jsem duše z podstaty romantická a jakýkoli technický úspěch, byť i ten nejobyčejnější, je pro mě důvodem k oslavě :-) Z toho vyplývá, že i moje přátelství s počítačem je skoro zázrak. Tak na zdraví, přátelé - a na ex nějakým dobře vychlazeným mokem!!!!!
Zuzana Pivcová
Mám takhle od 19 let, kdy jsme byly na letní brigádě na Rujaně (viz můj příspěvek Mělo to být super léto), po celé roky kamaráda Němce, tedy bývalého enderáka. Je mu už přes 70 a je jeden z těch, kteří nikdy nepřišli NDR na chuť a nechtějí o ní ani mluvit. Freiburg im Breisgau znám, byla jsem tam několikrát, protože tam byl také vojenský archiv, s kterým jsme spolupracovali.
Libor Farský
Navíc se mi moc líbí i výběr titulního obrázku se vznášejícím se čtyřlístkem.
Libor Farský
To je překrásná úvaha. Přál bych více takových balónků každému z nás!
Dana Puchalská
Pěkná vzpomínka. Ano, přátelství z dětství když se povede, tak je na dlouhou dobu
Věra Ježková
Hano, krásná myšlenka. Budu ji tlumočit kamarádkám.