Věty, které kazí dovolenou. Znáte je?
Ilustrační foto: ingimage.com

Věty, které kazí dovolenou. Znáte je?

23. 7. 2018

To je moc drahé. Ty pořád jen spíš. Na co jsme tady jeli? Fuj, to je horko. Už se těším na české pivo. Jestliže některá z těchto vět zazní na dovolené, je zaděláno na malér. Jenže ony zní poměrně často.

Dokud člověk cestuje s malými dětmi, bývá za nejstrašnější považována věta: Kdy už tam budeme? Jenže, když člověk zestárne a děti si dovolenou organizují po svém, podobně strašlivých vět na něj číhá stále dost. Problém je totiž v tom, že většina lidí si od dovolené slibuje čas prožitý výjimečně pěkně, harmonicky, ideálně v láskyplném souznění s partnerem. Tedy čas výjimečný. Jenže ono tomu tak často není, protože zazní některá z těch prokletých vět.

„Po třech týdnech na ostrově Rhodos, kdy jsem konečně hodila za hlavu běžný shon a přestala jsem myslet na to, co se děje v práci, můj přítel pronesl větu: Hele, že by klidně stačil ten týden a ne deset dnů. Máš taky pocit, že už jsme tady dlouho? Poté opět upřel zrak do tabletu, který ho nepřetržitě spojoval s děním v jeho firmě. Málem mě trefil šlak. Tak já to krásné místo našla, zařídila, výrazně na něj finančně přispěla a on tam vlastně nebyl spokojen a myslel na to, jak se vrátíme domů. Zkazil mi tím zbytek dovolené,“ vypráví sedmapadesátiletá Irena.

Šedesátiletý Miloš, který loni po řadě let, kdy se ženou trávili léto na chalupě, zorganizoval poznávací zájezd na Menorcu, má v tomto směru taky co říct: „Žena tam při každé příležitosti ke všemu poznamenala, že je to drahé. No tak samozřejmě, že na Menorce je káva nebo víno dražší než v naší venkovské beskydské hospůdce. Ale dovolená, kterou si dopřejeme jednou za řadu let, je přece od toho, aby si na ní člověk trochu užil a nepřepočítával každé euro na koruny. Nejsem nijak bohatí, ale jednou za deset let si snad můžeme dovolit týden si dávat kávu za tři eura. To její přepočítávání a škudlení mě tak otrávilo, že už asi spolu nikdy nikam nepojedeme.“  

Němečtí psychologové dělali průzkum, který měl naznačit, jaký má společné cestování a pobyt na dovolených vliv na kvalitu partnerských vztahů. Odpovídaly tři tisíce lidí. Čtvrtina z nich uvedla, že se některých z předchozích vztahů pokazil nebo dokonce krátce po návratu z dovolené zkrachoval. Zkrátka, lidé právě při společném cestování velmi často zjistí, že si lezou na nervy.

Stačí, když se sejde několik žen a začnou si vyprávět o větách, které jim dovolenou už někdy pokazily. Tedy, o  větách, které zní z úst jejich partnerů. Tady jsou některé z nich:

Proč sis nevzala pevnější, lepší boty?
No tak si to kup, když nemůžeš jinak, ale vždyť máš podobných triček doma snad padesát, ne?
Tomu přece nemůžou říkat pivo, taková břečka, už abych byl doma.
Jdu se zeptat na heslo k wi-fi, mrknu co nového doma.
Až přijedeme domů, uděláš svíčkovou?
Neblázni, přece nedáme za víno pět euro.

A tady seznam vět, kterými na cestách zvedají adrenalin ženy mužům:

Nekoukej na tu ženskou, je to trapné.
Nenandávej si tolik jídla, všichni na tebe koukají.
Ty sis přivezl tyhle plavky? To nemyslíš vážně?
Počkáš? Budu v tom krámě jen chviličku.
Nejsem opilá, jsem veselá. Na rozdíl od tebe.

Je úplně jedno, jestli jde o třicetiletý pár nebo o pár v seniorském věku. Když padne některá z těch antidovolenkových vět, jsou schopni se pohádat lidé zamilovaní i ti, kteří spolu žijí padesát let.

„Nejvíce mě vždy štvaly takové ty trapné poznámky mého muže, kdy komentoval postavy žen na pláži. Měla jsem pocit, že mě srovnává. Sám nikdy nebyl žádný krasavec. Doma byl fajn, ale jak jsme se ocitli u rybníka nebo u moře, něco se v něm zlomilo a pořád hlasitě hodnotil, která žena má pěkná prsa, která velký zadek, která dlouhé nohy a podobně. Bylo to pro mě nesmírně frustrující, ale on si to vůbec neuvědomovat. Když jsem mu to jednou řekla, velice se divil, co mi na tom vadí, že to prý myslí v legraci. Pokaždé jsem ale kvůli tomu měla dovolenou zkaženou,“ vypráví pětasedmdesátiletá Jana.

Mnohdy jde o slova, která tomu, kdo je říká, připadají zábavná, vtipná, neškodná. Ti, kdo je slyší, je vnímají jinak. Někdy jde o přehnané šťourání se v jejich významu, jindy se prostě člověk může cítit oprávněně uražený, ponížený, nepochopený. Každopádně je letní čas a s ním spojené cestování jedním z nejrizikovějších období, co se týká partnerských vztahů.

Zkrátka, stačí zmínka o tom, že se mužský těší domů na české pivo, a z idyly v Karibiku se stane partnerské bojiště.

Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
Jo dovolená s partnerem je pro některé starší páry skutečně prověření vztahu. A není nic horšího než tlačit tam kam on nechce jet. A občas to je zážitek. Ale počítat co kde stojí? To můžu zůstat doma na židli a cestovat prstem po mapě. Přání a touha a realita na dovolené jsou někdy úplně odlišné. A myslím si, že nejsem sama kdo má podobnou zkušenost.
Blanka Macháčková
Že bychom si po tolika letech vzájemného soužití nezvykli? To je divné :-). Myslím si, že většina z nás už to má jako paní JJ.
Jarmila Komberec Jakubcová
Pokud jedu na dovolenou zásadně nic nepřepočítávám. Buď si to chci koupit nebo si to odpustím. Na pobytovky volím pokud to lze systém AL, na poznávačky si kupuji co potřebuji a neomezuji se.Také i můj manžel má na věc stejný názor a spíše se mně snaží rozmazlovat různými dobrůtkami. Chodíme spolu na večeře do různých taveren či kavárniček v okolí destinace kde bydlíme. Milujeme středomořskou kuchyni a vždy si dopřejeme místní rybí speciality.Tak ochutnáme i víno či likéry.\Naposledy v Albánii jsme si moc užívali místní skvělá jídla či albánský koňak