Prarodičovské desatero: Jak se stát nejlepší babičkou a dědou
Ilustrační foto: ingimage.com

Prarodičovské desatero: Jak se stát nejlepší babičkou a dědou

1. 8. 2018

Babičky a dědové jsou tu proto, aby děti rozmazlovali. A v létě přichází jejich čas. Jak se stát nejlepším dědou a babičkou?

1. Naslouchejte dětem
Ptejte se na školu, kamarády, kroužky, oblíbené aktivity. Zajímejte se, jaké lumpárny provedly paní učitelce, rodičům, jaké mají s kamarády plány. Hlavně nežalujte rodičům, tohle je vaše tajemství.

2. Nenuťte je jíst neoblíbená jídla
Houby, ryby, rajčata, játra, kvěťák na mozeček… Je spousta jídel, která nesednou dospělým a děti si k nim teprve cestu hledají. Nenuťte je a připravte jim, to co jim chutná. Samozřejmě, že nemůžete dovolit, aby snídali, obědvali a večeřeli palačinky či rohlík s nutellou, rovnováha musí být. A nebojte se je zapojit do vaření – například obalování řízků nebo květáku, koulení meruňkových knedlíků či výrobu koláčů děti milují. 

3. Vemte děti do dílny
Když babička vaří, děda může vzít děti do dílny. Ukažte jim, jak funguje svěrák, půjčte jim pilník, učte je zatloukat hřebíky. Anebo si rovnou můžete vyrobit domeček pro hmyz. Na internetu najdete návod.

4. Dělejte s dětmi kraviny
Nechejte se strhnout dětskou hrou. Pokud vám to kondice dovolí, válejte sudy, běžte si zaskákat na trampolínu, sjeďte si na bazénu skluzavku, vzpomeňte si, že jste kdysi uměli udělat kotoul nebo je poproste, ať vás naučí „floss“ – to je tanec, takové směšné pohyby rukou, co dělají děti od Česka po Itálii. Možná vám to nepůjde, ale užijete si spoustu legrace. Vyprávění vtipů, lechtací hry… děti na to budou ještě dlouho vzpomínat. 

5. Koukněte s nimi do tabletů
Tablety, mobilní telefony – to je prázdninový „mor“ a je třeba ho přísně regulovat. Ale i vy si občas potřebujete sednout a odpočívat. Poproste děti, ať vám ukážou, co na tabletech sledují. Zajímejte se o to, co poslouchají, podívejte se na díl jejich oblíbeného youtubera (poproste je, ať vyberou někoho, kdo se bude líbit i vám), prohlédněte si s nimi fotky jejich kamarádů či módních ikon na instagramu. Braňte se proti vulgaritě, pochvalte šikového youtubera. Třeba vám rozšíří obzory. Koukněte se s nimi na oblíbený seriál, přečtěte si nějakou jejich knížku – například Deník malého poseroutky je vtipné čtení a máte to za večer přečtené. 

6. Vymyslete zajímavé výlety
Pokud vezmete děti na laser games (hra s laserovými zbraněmi ve speciálních prostorech) budete dědečkem století. Ale není to nutné. Stačí připravit v lese za chatou bojovku s pokladem, slalomovou trať na zahradě, zakopat si fotbal (jde to i na židli s berlemi!!!), zahrát si prší či jinou hru. Klasické prohlídky hradů a zámků děti nebaví, ale je spousta historických míst, kde mají napínavý program pro děti (čarodějnické prohlídky atd). A když prší, běžte do kina. Budete překvapeni, jak jsou dnes dětské filmy vtipné.

7. Vzpomínejte. Prohlídněte si staré fotky
Tohle děti milují. Zahrabat se večer do peřiny a poslouchat rodinné příběhy. Vyprávějte jim o svém životě, o svých rodičích, přidejte vtipné příběhy, co jste jako dítě vyváděli vy a prozraďte i něco na jejich rodiče. Řekněte jim, co to pro vás znamenalo, když se narodili a co dělali oni, když byli mimina. Vytáhněte rodinná alba, ukažte jim, kdo byl kdo. Děti se těchto příběhů budou dožadovat znovu a znovu.  

8. Neříkejte: tohle bych si nikdy nedovolil
Doba se mění, stejně jako sociální návyky. Rodičům a prarodičům už se nevyká, hovory o sexu nejsou tabu, děti nepracují na poli… Doba se ale mění a s ní musíte i vy. 

9. Rozmazlujte je
Ne drahými dárky, ale tím, že jste tu pro ně a máte na ně čas. Nestůjte celý den u plotny, vydejte se ven. Upečte jim palačinky v osm večer, když na ně dostanou chuť, povolte jim „výjimečně“ zmrzlinu navíc, pusťte je spát o trochu později.

10. Dodržujte přání rodičů
Rozmazlujte je ovšem v mezích, které nastavili rodiče. Nestrpte sprosťárny a drzost. Jinak by byly zmatené. Stejně jako rodiče, až byste je z prázdnin přivezli domů. Zopakujte si s nimi matematiku, češtinu, poproste je, ať napíšou pohledy, zahrajte si s nimi na klavír. Jde to vymyslet zábavnou formou a rodiče to ocení. Obzvlášť na konci prázdnin.  

Hodnocení:
(4.3 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Teď jsem asi lepší babičkou - důvod penze a více času a baví mě to.
Marcela Pivcová
Kdybych byla babičkou, asi bych se tou nejlepší nestala. S něčím v desateru sice souhlasím, ale něco ve svém přístupi k dětem bych si rozhodně musela upravit. Mít na děti čas nepovažuji za rozmazlování, ale za samozřejmost. Večerní palačinky by na požádání nebyly - raději slib na příští oběd - s pomocí s přípravou by chutnaly lépe. Nevynechala bych všechna neoblíbená jídla - spíš bych se snažila přesvědčit, že něco není tak špatné. To bychom mohli za chvíli skončit u samého smaženého a hranolků. Tabletu bych vyhradila předem nějakou dobu - určitě ne mnoho času. Hodně bych jim četla, vyprávěla, na ten klavír (i kytaru) bycom si mohli zahrát spolu a naučit se novou písničku - proč ne? Třeba já od nich. A do dílny bych s dětmi klidně šla a vymýšleli bychom společnou činnost. Babička nejsem, ale s dětmi pracuji už přes čtyřicet roků. Snad by to i k babičce stačilo.
Věra Halátová
Naslouchejte dětem, ale nevyptávejte se! Mám dva syny, když jsem se jich na cokoliv zeptala, obdržela jsem nějakou nicneříkající odpověď. Venku, při sportu, na procházce, na lyžích, při čaji nebo při pohádce nebo prostě čtením před spaním se začali vyptávat na to, či ono, a tak oklikou jsem se dozvěděla, co tíží jejich dětské dušičky. Vnuk, který má 10 roků, je to stejné. Až se cítí uvolněně, je tzv. v oukeju, tak začíná povídat. Já ho nepřerušuji, povídá, povídá, já mluvím, jen, když jsem k tomu vyzvána. Co se týká jídla, nejraději má špagety s kečupem. Já uvařím "kečup" - rajskou omáčku bez mouky, tedy bez zahušťování, k tomu uvařené hovězí maso - ale jen málo, plátek a kolínka. Nejsou to sice špagety s kečupem, ale chutná to a ta moje omáčka teď právě uvařená z čerstvých rajčat je jistě lepší než ten "kečup Hamé". Když si vymyslí "pravé americké lívance", protože "Čip a Dejl" to v nějakém šíleném americkém seriálu pro děti kradou kačerovi Donaldovi, tak zadělám na lívance, jaký rozdíl americké jsou s práškem do pečiva, naše s droždím - a co je zdravější? - já osobně PRDOPEČ nesnáším, pečivo s tímto přípravkem nedělám, nepeču, nemíchám, nepoužívám. Ta paní píše, že "nebojte se je zapojit do vaření" a vzápětí píše, že když babička vaří, děda může vzít děti do dílny. Já jsem naučila svoje syny i vnuka zatloukat hřebíky, jezdit na kole, lyžovat, použít ostrý nůž např. na dřevo, osmirkovat kus dřeva, ale i uvařit si guláš, smažená vejce, brambory, ukrojit chléb. Děti rády pracují. Ale nejsem babička-kazička, která děti rozmazluje.
Libor Farský
Dovolím si přidat osvědčený tip - jsou to jakékoliv výtvarné hrátky. Nejen kreslení a malování, ale nejzábavnější jsou pro děti i dědečky či babičky koláže. Z různých materiálů a s různým tématickým zaměřením. A také s fotografiemi, čemuž se říká scrapbooking. Ke všemu je k dostání zajímavá literatura s příklady a návody. Já jsem právě u startu, začal jsem tím, že jsem si zakoupil a zavěsil před pracovní stůl velkou korkovou nástěnku pro různé předlohy.