Do penze s dluhy? Běžná věc
Ilustrační foto: ingimage.com

Do penze s dluhy? Běžná věc

2. 8. 2018

Lidí, kteří odcházejí do důchodu s nemalými dluhy, přibývá. Dříve to byla věc téměř nevídaná, nyní se stává běžnou. Je to riskantní, ba až nebezpečné. Není výjimkou, že lidé se do penzijního věku dostávají v situaci, kdy mají nesplacenou hypotéku, auto na leasing a ještě nějakou tu půjčku. Starší generaci se to zdá být neuvěřitelné, mladší se nediví. Prognózy jsou jasné: Lidí, kteří celý život prožijí v dluzích, bude v dalších letech přibývat.

Příkladem je pan Karel z Prahy. Ve čtyřiceti se rozvedl a znovu oženil. Své první ženě a dceři nechal byt. S druhou ženou má dvě děti a pořídili si na hypotéku dům. Karel zvládal platit hypotéku, alimenty, přispíval všem třem dětem na studium. Sem tam si vzal nějakou tu půjčku: na nové auto, na lepší vybavení bytu. Vydělával nadprůměrně, takže všechny jeho děti i on si žili dobře, zbylo dost i na každoroční pěknou dovolenou.

„Nějak to všechno uteklo. Najednou je mi přes šedesát, i když se cítím být pořád tím nesmrtelným výkonným manažerem. Jenže penze se blíží a já mám na krku ještě nesplacených čtyři sta tisíc,“ říká Karel. „Pořád přispívám nejmladší dceři, která je na škole, k tomu jsem si musel pořídit nové auto, protože staré dosloužilo. Vlastně se celý život potýkám s dluhy, přestože vydělávám výrazně nadprůměrně. Zvládám vše, nikdy jsem si nežil špatně, ale cítím, že se dostávám do pasti. Měl bych začít šetřit na penzi, zatímco mi dochází, že do ní půjdu s nesplacenými dluhy, v lepším případě na nule,“ říká.

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila hodně zajímavá čísla. „Počet českých seniorů, kteří končí v insolvenci nebo exekuci, přibývá,“ uvedla její mluvčí Jana Buraňová. „Jejich počet se meziročně zvyšuje zhruba o čtyři procenta, to znamená, že oproti roku 2009 se loni jejich počet skoro zdvojnásobil,“ vysvětlila.

Trend, kdy lidé odcházejí do penze s dluhy, se projevuje v mnoha zemích Evropy i ve Spojených státech. Je to vlastně odraz toho, že mít dluhy se stalo takzvaně normální. Není to známka toho, že se člověk má špatně, že je neúspěšný, často je tomu právě naopak. Lidé si žijí na pohled skvěle, mají drahá auta, velké domy, jezdí na dovolené. Jen je to jaksi na dluh, což jejich okolí nevidí. Problém nastává v momentě, kdy se tito lidé dostávají do věku, kdy se jim blíží penze a tudíž razantní pokles příjmů. Pokud si nespočetli, že z penze své závazky nebudou schopni dál hradit, dostávají se do maléru.

„Po třech letech v penzi jsme se s manželkou rozhodli jít z velkého bytu do menšího, abychom peníze, které jsme za původní byt dostali, mohli dát na splacení dluhu za novou luxusní kuchyň. Takže ve výsledku nemáme ani tu novou kuchyň, která zůstala v původním bytě, ani byt, na který jsme byli zvyklí. Bydlíme v nehezkém malém bytě s ošklivou starou kuchyní a to jsme ještě rádi, že jsme se vůbec dluhu zbavili. Prostě jsme udělali životní chybu a za chyby se platí,“ říká devětašedesátiletý Martin z Karvinska.

Potíž je i v tom, že pokud si člověk udělá dluhy, zpravidla dává spoustu peněz na jejich umoření a nestačí si tvořit finanční rezervu. Což je podle finančních poradců také zrádné. Dluhy sice dotyčný zaplatí, ale je takzvaně na nule a do penze nejde s žádnými úsporami. A ty už si v důchodu nevytvoří.

Podobných smutných a varovných případů mezi současnými seniory přibývá. Ale zdá se, že to pořád je jen začátek, první patro pyramidy, která vznikne v příštích letech, kdy budou stárnout generace, pro které je auto, kuchyň i dovolená na půjčku naprosto běžná věc.

Hodnocení:
(4.3 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Boleslav Komárek
Když se na to dívám z pohledu jednotlivců-třeba pana Karla, tak je to individuální názor, jak se kdo mohl zachovat s ohledem peníze a stáří. Jak kdo žije - zda na vysoké noze, nebo střídmě. Když má někdo výdaje měsíčně plácnu 60 000,-Kč a vydělává měsíčně 70 000,-Kč, pak se cítí opravdu jako chudák, když mu měsíční příjem klesne na 30 000,-Kč. Ale jiný by za tu třicítku zase žil jako král. To je tedy životní styl - kdo je kdy chudák. No a co se týká dluhu seniorů v globále-celospolečensky? To je jiná kapitola. To je hold kapitalismus ve vší své podobě. A takový jsme si v roce 1989 přáli.
Zuzana Pivcová
Pán si vzal sem tam půjčku, přitom vydělával výrazně nadprůměrně, žili si dobře včetně dovolené a teď má ještě na krku nesplacených 400 tisíc? Vše zvládá, a na druhou stranu se cítí v pasti?? To mi hlava nějak nebere. Tak asi žil tak trochu na dluh a na budoucnost nepomyslel?? Tak ať ještě do penze nechodí, ale už začne trochu pomýšlet na "zadní kolečka".
olga skopanova
Myslím, že dokud člověk může měl by pracovat a vytvořit si rezervu pro dobu až už nebude moct.
Eliška Houšková
Pan Karel půjde do penze až za pět let a pořád ještě může i pak pracovat i k důchodu, takže si myslím, že nebude mít velký problém nějaké peníze našetřit a dluhy zaplatit. Když jsem se stala důchodkyní, stále jsem ještě pracovala, našetřila jsem dost, abych splatila dluhy, které udělal můj muž před svou smrtí a nebyly to dluhy malé. Teď už dluhy nemám, ale musím mít rezervu na údržbu domečku či auta a takže něco měsíčně posílám na spořící účet a dokonce mám tak hodnou dceru, že mi měsíčně na můj spořící účet posílá také příspěvek, a pokud mohou, pomáhají i ostatní dcery. Přiznám se, že si každý rok vezmu půjčku deset tisíc, splátka je nízká a jsem schopná ji zaplatit za necelý rok, a tím udržuji rezervu, pokud mi ji nějaká neblahá příhoda o kousek vyčerpá. Přiznám, že tenhle rok mi dal zabrat, měla jsem kočičku ve veterinární nemocnici a dál se jí musí veterinář věnovat, a letos mne začala opouštět čerpadla, jak vodárna, tak čerpadlo z dešťové nádrže a kalové čerpadlo do čističky a včera navíc mne opustilo v těchto horkých dnech i jezírkové čerpadlo.Ale říkám si, peníze budou a já nebudu a dokud mám co jíst a kde bydlet, nemyslím, že bych si zoufala.
Věra Halátová
Karel z Prahy měl zřejmě nebo ještě má dobré a finančně výhodné zaměstnání. Do starobního důchodu nemusí odcházet, když nechce. Jak: "Penze se blíží". Když o sobě říká že je stále dost výkonný manažer, ať pracuje dál. Když je Karel z Prahy schopný manažer, neměl by být finanční analfabet. Jestliže si kdokoliv bere hypotéku, musí vědět, kde bude brát na splátky.
Libor Farský
Tento článek by ovšem byl daleko přínosnější v nějakém magazínu i40+