Švýcarská reminiscence
Foto: ingimage.com

Švýcarská reminiscence

1. 8. 2018

První srpnový den je ve Švýcarsku státní svátek – Založení švýcarské konfederace. Zeptáte-li se kteréhokoliv Čecha na ulici, co se mu vybaví, když se řekne Švýcarsko, tak zaručeně vysype z rukávu: hodinky, sýr a čokoláda. A taky noblesní lyžování v Alpách.

Na svou první cestu do Švýcarska nikdy nezapomenu. Psal se rok 1969 a můj tatínek mi zařídil vízum na rovných sto dní v Západním Německu. Byl to malý zázrak, ze kterého těžím dodnes…

V rodině našich přátel z freiburgského Renault Clubu jsem se coby „už velká holka“ připravovala na státnici z němčiny. Chodila jsme tam dva měsíce do třídy s tehdy sedmnáctiletou Rosemarie, která na mém každodenním studiu němčiny měla významný podíl. A protože Freiburg leží kousek od švýcarské hranice, vzali nás jednoho dne rodiče na výlet k nedalekým vodopádům Rheinfall. Ani jsem nepostřehla, že jsme tu hranici přejeli. Jen jsme zpomalili a přes okýnko strýc ukázal zavřené pasy. Když jsme se navečer vraceli domů, byl tam jiný celník, který chtěl pasy vidět zblízka.

A najednou tu byl problém: můj cestovní doklad postrádal švýcarské vízum. To bylo zlé. Bylo mi čtrnáct, nerozuměla jsem všemu, co se vzrušeně vysvětlovalo a řešilo, a byla jsem z toho pěkně vyděšená. Ještě dnes mi zní v uších, jak teta povídá: „Tak. A teď tě tu zavřou a už se nikdy nevrátíš domů.“ 

Naštěstí jsem postřehla, jak jí cuká koutek. Strýc mě hned uklidnil a zabránil tak hysterické scéně, ke které se zvolna schylovalo. Celník jen zasalutoval a žádné zatčení se nekonalo. Asi pochopil, že slušní Němci malé Češky ve Švýcarsku nekradou. A navíc – pouhý rok po osmašedesátém sbíralo „děvčátko“ z okupovaného Československa na Západě jen samé plusové body…

Moje druhé setkání se Švýcarskem se mi vrylo do paměti pouhým jménem. Pracovala jsem na brněnském veletrhu pro jednu firmu, kterou zastupoval mladý Švýcar jménem Pius. No uznejte, dá se něco takového zapomenout?

Ale stejně si myslím, že nejpříjemnější zážitky z cest bývají kulinářské. V klidu posedět v horské chatě a pochutnat si na sýrovém fondue nebo křupavém bramborovém rösti – to pak máte Švýcarsko jako na dlani. Jen nevím, jestli bych do svého gastronomického rejstříku přidala specialitu, o které mi jednou vyprávěl můj dávný moderátorský kolega Eduard Hrubeš. Posuďte sami. Prý mu v jednom ženevském hotelu přinesli jako hlavní chod smažený řízek se špagetami a jablečným pyré…

Hezké vztahy u prostřeného stolu (kdekoli) vám přeje

Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Hezký článek (mohl být delší). já znám Švýcarsko jen jako turista. Kddysi po 1990mě tam i s rodinou pozval neznámý Švýcar a dal nám klíče od svého bytu v centru města. Píšu o tom v knížce Maléry a já...
Jana Šenbergerová
Byla jsem tam jednou. Kde jsou hory, tam se mi vždycky líbí. Navíc tam mám internetovou kamarádku - Češku, která bydlí v Basileji.
Jitka Hašková
Švýcarsko mám moc ráda, byla jsem tam několikrát a měla jsem možnost podívat se asi do 10 měst. Výborné je, že jsem se všude mohla domluvit anglicky, v německé i francouzské části. Pohodlnost cestování švýcarskými vlaky je úžasná. Dostala jsem se i na výlet do hor a přešla největší švýcarský ledovec Aletsch v roce 2001.
Zuzana Pivcová
Ze Švýcarska jsem sice viděla dost málo, ale i tak jsem byla okouzlena. Měla jsem to štěstí, že jsem se na dovolené na Maltě poznala s mladou paní, která se vdala za Švýcara a pracovala v bance v Zürichu. Ta mě pozvala a mohla jsem bydlet u nich a samostatně denně vyjíždět. Abych se mohla vrátit, navštívila jsem jen města v německy mluvící části. Ale i tak na pobyt ráda vzpomínám a paní Janě jsem vděčná ještě po letech (bylo to měsíc po povodni 2002).
Alena Tollarová
Na Rheinfall, Luzern, Säntis a další místa nikdy nezapomenu. Tak ráda bych se tam ještě podívala.
Libor Farský
Pro mne je také zajímavý jejich politický systém přímé demokracie.
ivana kosťunová
I u nás se podává řízek s knedlíkem a se zelím-je to krajová specialita a říká se tomu Pavlišovský řízek :)) Ale se špagetami a jablečným pyré - to musela být opravdu mňamka :))
Hana Práglová
Švýcarsko je krásná a zajímavá zemė.Dky za zážitky.Ty už ve 14 ses chystala ke státnucím z němčiny??To koukàm...
Věra Ježková
Švýcarsko mám ráda. Protože jsem germanistka, protože tam žije maminčina kamarádka – emigrantka z roku 1968, s níž je maminka dosud v kontaktu, a protože jsem tam aspoň krátce osobně nahlédla. Krásně zní pojem „Švýcarské spříseženství“. Díky.
Dana Puchalská
Ano.Je to krásná země. Tchán byl služebně dlouhou dobu v Bernu. A měl narozeniny právě 1.8. A tak říkal pochopitelně v legraci, že ta oslava patří i jemu. Díky za článek.