Nevím, jestli je svému slavnému manželovi vařila i nechvalně známá Xantipa, ale jisté je, že jsou to báječné gastronomické tipy na  dovolenou... Tu jsem v Řecku strávila už několikrát. Pod Olympem v Leptokárii i na ostrovech. Nejvíc se mi asi líbilo na Kosu, i Rhodos má svůj půvab. Ale nejsilnější zážitek, byť už je to hodně dávno, ve mně zanechal ostrov Lefkada. Ovšem bohužel nešlo o zážitek kulinářský, ba ani o kouzlo panenské přírody.

Nezapomenutelná dovolená to byla nejen pro mě, ale i pro moji maminku a neteř Petrušku, které tehdy byly asi čtyři roky. Cílem našeho výletu lodí byla nádherná pláž jménem Egremni. Nevím jak dnes, ale tehdy byla vyhlášená pláž přístupná výhradně z moře. A zatímco můj bratr s mým synem šli na obhlídku, my „holky“ jsme si šly zaplavat. Najednou se z ničeho nic mořská hladina zvedla do metrových vln a během několika vteřin se naše dovádění změnilo v boj o život. Ještě teď cítím písek mezi zuby a na těle rotující živel, který nás pořád znovu tlačil ke dnu. Přestože jsme se zmítaly kousek od břehu, nemohly jsme se k němu dostat. Kdybych to nezažila na vlastní kůži, nikdy bych nevěřila, jakou sílu má jedna metrová vlna za druhou. Nevěděla jsem, koho mám zachránit dřív a hlavou mi běžely ty nejtemnější myšlenky…

Moje neteř dodnes vzpomíná, jak jsem na ni křičela, aby mi podala ruku. Zachytila jsem ji a hodila ke břehu. Mamince se taky nakonec podařilo vylézt na břeh, a to doslova s odřenýma ušima od písku. Všechno to trvalo možná dvě minuty, ale tak panický strach a bezmoc jsem nikdy v životě nezažila. Moře se pak najednou zklidnilo a tvářilo se, jakoby se vůbec nic nestalo. Zatímco maminka, Petra a já z toho máme  navždy traumatickou vzpomínku.

Můj bratr tenkrát vůbec nechápal, proč mu jeho malá dcera běží naproti a vyděšeně volá:

„Tatínku, tatínku! Teta mi zachránila život!“                       

Toho večera jsme si všichni dopřáli ty nejvybranější řecké lahůdky a vychlazená retsina nám chutnala víc než kdykoli jindy…

Hezké vztahy a klidné moře vám přeje

Snachy a tchýně

Mezinárodní den žen už zaplať pánbů není přehlídkou podroušených gratulantů s rudým karafiátem v…

Hana Švejnohová

Co jsem to jen chtěla?

To snad není pravda, jak to uteklo… Už je konec prázdnin a já jsem zase zdaleka nestihla všechno, co jsem chtěla. Tak hezky jsem si to plánovala, jak budu každý den psát a psát, kolik na to budu mít času.

Hana Švejnohová

Hlazení duše 2021

Tak nám začal nový rok a já přemýšlím, čím ho nastartovat na našem webu tak, aby to bylo čtivé, ale nepodbízivé, lehce provokativní, ale ne urážlivé, úsměvné, ale zároveň respektující současnou koronavirovou situaci, která vůbec není dobrá…

Hana Švejnohová

Kdo si hraje, nezlobí

Ačkoli to bytostně nesnáší, ba přímo zakazuje, abych o něm psala, tentokrát svůj slib poruším a dnešní fejeton věnuji právě jemu. Svému muži…

Hana Švejnohová

Podzimní bilance

Je toho hodně, co nám letošní podzim přinesl. Samozřejmě především ochlazení, byť nikterak dramatické. A tak má i letošní paleta podzimních barev svůj půvab jak prosvícená paprsky slunce, tak zatížená kapkami deště nebo prokřehlá první nesmělou jinovatkou…

Hana Švejnohová