Jak chránit kůži proti slunci? Záleží i na fototypu
Ilustrační foto: ingimage.com

Jak chránit kůži proti slunci? Záleží i na fototypu

16. 8. 2018

Zažili jste na vlastní kůži opalování v Bulharsku v sedmdesátých letech minulého století? Ihned po příjezdu na místo koupit slunečnicový olej, potřít s ním celé tělo, aby opalování šlo pěkně rychle a po opalování zase rychle upalovat koupit hustý bílý jogurt a nanést na bolestivé spáleniny.

Tak takhle už to dnes určitě nefunguje, avšak přes varování lékařů je opálená pokožka „západním“ módním trendem již téměř 100 let. Přitom po tisíce let se za krásnou považovala porcelánově bílá pokožka.

Opálená pleť byla spojována s manuální prací či životem na venkově. Ke změně kurzu přispěl dánský lékař Niels Ryberg Finsen, který se soustředil na výzkum fyziologických účinků různých druhů světla. U některých z nich objevil léčebné účinky na závažné choroby jako je křivice nebo tuberkulóza. V roce 1896 založil v Kodani Ústav pro terapii světlem a za své objevy získal v roce 1903 Nobelovu cenu. Ovšem o masové rozšíření trendu opalování se zasloužil, jak jinak, módní průmysl. Jmenovitě módní ikona Coco Chanel, která se na Francouzské riviéře nechtěně spálila a její nová vizáž neunikla širší pozornosti…

Vraťme se ale ke žhavé současnosti a začněme pozitivní zprávou. Po kontaktu se slunečními paprsky se v pokožce vytváří nepostradatelný vitamín D, i když bez vhodné stravy (mléčné výrobky, ryby) je takto vyrobené množství vitamínu D nedostatečné. S přibývajícím věkem to platí dvojnásob. A jak je to s těmi riziky? „Jako ve všem, i při vystavování se slunci je nejlepší vyhnout se extrémům. Celodenní „opékání“ na slunci má značná zdravotní rizika, která mohou vést od solární dermatitidy až po vznik rakoviny kůže, ale pustit si slunce na kůži v souladu se současným vědeckým poznáním i aktuálním zdravotním stavem přináší i pozitiva jako například zlepšení ekzému nebo lupénky“, vysvětluje dermatolog Radek Pavlíček a dodává: „Dnes už jsou běžně dostupné informace, které lidem pomáhají vyvarovat se rizik. Každý si může zjistit, k jakému ze čtyř fototypů náleží, každý si může zjistit hodnoty UV indexu i obstarat přípravek s jemu vyhovujícím ochranným faktorem.“

Základní typy (fototypy) kůže podle citlivosti vůči slunci (bez ochranného prostředku):

Fototyp 1: velmi světlá pleť, četné pihy, zrzavé vlasy, doba do zčervenání kůže: 5-10 min. Při opalování se vždycky spálí.
Fototyp 2: světlá kůže, světlé vlasy, doba do zčervenání kůže: 10-20 min. Při opalování se někdy spálí, někdy slabě pigmentuje
Fototyp 3: Středně světlá kůže, hnědé vlasy, doba do zčervenání kůže: 20-30 min. Při opalování se zřídka spálí, vždy pigmentuje.
Fototyp 4: Tmavá kůže, tmavé vlasy, doba do zčervenání kůže: 45 min. Při opalování se nikdy nespálí, velmi dobře pigmentuje. Většina české populace patří k fototypům 2 a 3. 

Co se týká UV indexu, čím je jednotka vyšší, tím větší je dávka slunečního záření. UV index je závislý na zeměpisné šířce, u rovníku je nejvyšší. Vliv má i nadmořská výška, s níž se také zvyšuje. U nás se UV index pohybuje v hodnotách 0-9, v tropech může dosáhnout i stupně 16, přitom za vysoký se považuje index 5-7, v těchto případech je vhodné nosit přikrývku hlavy, v poledních hodinách se zdržovat ve stínu a použít přípravky s ochranným faktorem 30+. Při výběru ochranných přípravků bychom měli vědět, že mezi fotoprotekční přípravky patří až ty od faktoru 6, což je velmi nízká ochrana, střední ochranu zajistí až faktor 30.

Existuje chemická fotoprotekce, která přeměňuje škodlivé záření na teplo a je v krémech s nižším faktorem, a pak fotoprotekce fyzikální, ta je obsažena v prostředcích s vyšším ochranným faktorem. Fyzikální filtry jsou lepší, protože paprsky odrážejí, jejich nevýhodou je horší roztíratelnost. Lidé s normálním typem kůže by měli volit ochranný faktor mezi 15 až 30 a krém nanášet každé 2 hodiny v dostatečném množství (2 mg na 1 cm2). Ideální je namazat se půl hodiny před kontaktem se sluncem.

Zvláště opatrní by měli být lidé s pigmentovými znaménky, pro ty může být opalování rizikovější. Podceňovat bychom neměli kontrolu znamének u dermatologa. Vojenská zdravotní pojišťovna poskytuje svým klientům až 400 Kč za rok na dermatoskopické vyšetření kožních znamének. Samozřejmě nadměrné vystavování se slunci přináší i jiná zdravotní rizika jako jsou záněty rohovek a spojivek, dehydratace, úpal nebo úžeh. S přibývajícím věkem tato rizika rostou a je tedy na místě zvýšená opatrnost.  

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.