Vědomí a stárnutí. Mají souvislost?
Ilustrační foto: pixabay.com

Vědomí a stárnutí. Mají souvislost?

22. 8. 2018

Je způsob našeho stárnutí daný nebo ho můžeme ovlivnit? Jak to, že někdo je veselý a v dobré kondici a jiný mrzutý a nemocný, i když jsou ve stejném věku? To je otázka, která někdy napadla snad každého. A čím je člověk starší, tím víc nad ní přemýšlí.

Na toto téma existuje spousta teorií. Od těch, že stárnutí je předem daný proces a každý má od přírody naděleno, jak v jeho případě bude probíhat. Přes ty, že jej můžeme ovlivnit životním stylem, cvičením a stravou. Po ty, že záleží jen na nás, jakým způsobem zestárneme, že stárnutí můžeme dokonce ovlivňovat našimi myšlenkami, tedy vědomím. Všechny tyto teorie mají své zastánce i odpůrce a to jak z řad laiků, tak vědců a lékařů.

Tak jak se v tom má člověk, kterému přibývají roky, vyznat? Mnohdy to dopadá tak, že čím více se v této problematice snaží orientovat, tím více je z ní zpitomělý. Přesto je to téma zajímavé, až vzrušující a objevují se kolem něj stále další, nové teorie. „Vědomí má moc změnit stárnutí, ale jako každá mince má dvě strany. Může uzdravovat a také ničit. Rozdíl je v tom, jak svoje vědomí navykáme nebo cvičíme v různých postojích, předpokladech, přesvědčeních a reakcích,“ tvrdí lékař Deepak Chopra, autor knihy Nesmrtelné tělo, nekonečná duše, který je považován za jednoho z předních světových odborníků na otázky spojené se stárnutím. Pro více materialisticky založené jedince jsou jeho přednášky a publikace sice poněkud příliš duchovně zaměřené, ale má miliony příznivců po celém světě. A tento pán dále tvrdí: „Před tisíci lety prohlásil indický světec Šantara, že lidé stárnou a umírají, protože vidí stárnout a umírat ostatní. Nám trvalo staletí, než jsme se dopracovali k pouhým počátkům porozumění obrovské moudrosti obsažené v jeho prohlášení.

Z fyzického hlediska je stárnutí univerzální proces a podle všech viditelných příznaků je nevyhnutelné. Parní lokomotiva se časem neopotřebovává a nerozpadá proto, že by viděla, že se s ostatními lokomotivami děje totéž. Jedinou podmíněností, které podléhá jakýkoli stroj, je prostě opotřebení a rozpad. Některé části se rozpadají rychleji než jiné, protože jsou vystaveny většímu tlaku nebo tření. Naše těla také absorbují tlaky a napětí. Některé orgány se opotřebovávají dříve než jiné. Tento fyzický obraz velmi připomíná mechanické opotřebení a rozpad a proto nám brání, abychom dohlédli hloubku Šantarova výroku, že totiž stárnoucí tělo je reakcí na sociální podmíněnost.“

Ano, jak už bylo řečeno, tento lékař má mnoho odpůrců, kteří tvrdí, že problematiku stárnutí zjednodušuje. To by bylo krásné, kdyby se každý naučil myslet pozitivně a vědomím dokázal stárnutí oddálit či úplně někam odsunout. To by se přece naučila spousta lidí ochotně a ráda. Nicméně, kdo je otevřený na první pohled zvláštním úvahám, může v této teorii najít to, co už delší dobu vidíme kolem sebe.

Společnost se, co se týká nahlížení na stárnutí, změnila. Dříve byla padesátiletá žena považována za starou, v podstatě šlo o babičku. Oblékala se zpravidla jinak, než ve dvaceti. Protože to tak kolem sebe viděla. Nyní jsou padesátnice  brány jako ženy krásné, zralé, žádoucí, málokdo by  v souvislosti s tímto věkem použil výraz stará paní. Mnohé ženy vypadají a jsou upravené tak, že člověk si ani netroufne odhadovat, kolik let jim vlastně je. A proč? Protože se tak chová čím dál více žen. Když je ženě čtyřicet, přestává se padesátky bát, protože kolem sebe vidí padesátnice naprosto skvělé.  Protože padly sociální podmíněnosti, tedy všeobecný názor, že v padesáti je žena stará. Proto si padesátnice nyní staré nepřipadají a nepřipadají staré ani jejich okolí. To není zastírání skutečnosti, hraní si na mladice, neschopnost stárnout. Ne, to je prostě vývoj ve společnosti.

Lidé se chovají podle toho, v jaké společnosti se pohybují, jaké názory je obklopují, byť si třeba myslí, že se  jimi nenechávají ovlivnit. Ale nechávají. Jejich vědomí to, co má v okolí, silně nasává. Zkrátka, naše vědomí nám nyní vysílá signál, že v padesáti či šedesáti je člověk zralý, ne starý, zatímco před lety byli lidé díky svému vědomí přesvědčeni, že v tomto věku je člověk starý, že se už do ničeho nového nemá pouštět, že má život za sebou. Tedy v podstatě prožíváme to, o čem je teorie Deepaka Chopry. 

Psychologové v tomto směru používají zajímavý test. Kladou lidem různé otázky a témata týkající se stárnutí a pak s nimi probírají, nakolik jsou jejich odpovědi, tedy jejich ovlivnění všeobecným tvrzením, pravdivé. Jedno z tvrzení, o kterém diskutují, je: Stárnutí je normální, postihuje všechny. Vyvrácení tohoto tvrzení zní: Stárnutí je normální, neexistuje ale žádná normální křivka stárnutí obecně aplikovatelná na každého. U některých lidí se neprojevují do pozdního věku žádné příznaky stárnutí, zatímco někteří jsou takovými příznaky postiženi ještě dříve než zestárnou.

Další příklad tvrzení, o kterém se diskutuje: Stárnutí je osudové, všichni na něj musíme umřít. Optimistické vyvrácení tohoto tvrzení: Ano, konečné stárnutí je osudové a všichni musíme umřít, ale většina lidí neumírá kvůli tomu, že je stará, ale kvůli nemocem: rakovině, srdeční příhodě, mrtvici. Pesimisté jistě mohou namítnout, že to je v podstatě totéž, protože stáří tyto nemoci přináší. Optimisté si z toho vezmou to, že když budou žít takzvaně zdravě, mohou nemoci oddálit či úplně ze svého života odstranit.

A právě o to jde. Lidé otevření optimistickým, pozitivním myšlenkám cvičí své vědomí tak, aby nebralo stárnutí jako něco nevyhnutelného a hnusného. Přemýšlejí o něm v souvislosti se zajímavými teoriemi, s názory jiných lidí, berou ho jako výzvu. Mnohým kvůli tomu připadají jako lehce pomatené ezoterické bytosti, které si nechtějí připustit tvrdou realitu. Ale přiznejme si, že v některých obtížných, ba až nesnesitelných situacích, které život přináší, může být takové snění a seznamování se s optimistickými teoriemi, hodně prospěšné.

Hodnocení:
(4.6 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Chopra i autorka mají pravdu. Hlava do velké míry rozhoduje o tom, jak budeme stárnout, a to i fyzicky. (Už jsem o tom psal před týden, 15. 8. v článku o Leošovi...)
Věra Halátová
Stárnutí že je "osudové"? Stárnutí je nevyhnutelné. Od toho okamžiku, kdy jsme byli počati, pak porozeni, stárneme. Není to ani výhoda ani nevýhoda, když je někdo starý, není nevyhnutelně blbý, respektive dementní. A můžete držet diety, oblékat se mladistvě, nechat si dlouhé bílé vlasy, nalíčit si nehty a rty na rudo, stejně ten věk tady je. Zajímavé je, že muži takové problémy nemají. Ten článek je psán, zřejmě, nebo opsán od někoho, zakomplexovaného. Ani k stáru, ani k stáru ani k stáru, nemám o životě páru, nemám páru.......
Marcela Pivcová
Nějak se mi nechce o stárnutí přemýšlet. Snažím se dělat stále svou práci - třeba ne na plný úvazek - věnuji se svým koníčkům, zvířatům, zatím se mi daří se o sebe ve všem postarat... Návody, jak zít zdravě, co dělat a čemu se vyhýbat atd. se nějak nezabývám. Myslím, že zde paní Soňa uvažuje rozumně.
Soňa Prachfeldová
Vědomí a stárnutí - určitě spolu souvisí. Znám lidi, kteří jenom studují, co jíst, co pít, jak zdravě žít, studovat různé knihy že už nemají čas na nic jiného. Znám lidi, kteří jsou moudří a žijí prostým životem, práce je pro ně velký smysl, ti žijí sami od sebe přirozeně a zdravě. Je to každém jedinci, co chce , či nechce od života. Hýbat se, nepřecpávat se, být v souladu sami se sebou a svojí rodinou, mít své sny, nemyslet jen na sebe, tací lidé jsou šťastni. Pokud přijdou životní rány, pak člověk stárne trápením a nemocemi rychle. Pokud to jde, žijme ke své spokojenosti !
Jitka Caklová
Jít dál svojí cestou k naplnění svých snů, má možnost každý. Je to však těžké a ne každý to dokáže. O co jsou snadněji dosažitelné cíle, o to jsou zrádnější.
Jitka Caklová
Vědomí a stárnutí mají souvislost! Mě se článek líbí, přestože ne úplně se vším souhlasím. DEEPAK CHOPRA jsem si oblíbila při čtení jeho knihy SEDM DUCHOVNÍCH ZÁKONŮ ÚSPĚCHU, (a neb) PRAKTICKÝ NÁVOD K NAPLNĚNÍ SVÝCH SNŮ. Abych některé věci pochopila, musela jsem je přečíst třeba 3x. A čím víc jsem chápala D. CH., tím více mě přestávalo chápat moje okolí. Pro mne je však důležité chápat (vědět), proč mě okolí nechápe a dál jít svojí cestou k naplnění svých snů :-)
Dana Puchalská
Moc a moc zbytečností. Prostě stárnu a co s tím vyvedu????????? Chtěla jsem to dočíst,ale nebavilo mě to.
ivana kosťunová
Nemám potřebu o tom přemýšlet, až to přijde, tak to budu řešit. Rovněž nechápu smysl tohoto článku
Blanka Bílá
A zas něco k přemýšlení nebo k odsunutí daleko, předaleko.Hodně toho vidím i okolo sebe, jeden pán si pořídil manželku ve věku svého syna , dcera je tak stará jako vnuk.Pán se drží, stále pracuje, jezdí k moři, ale tělo už jeví moc moc známky opotřebení, jenže když je někdo přesvědčený, že za peníze se dá koupit a zařídit všechno... Další příklad, žena, která se veze vedle svého možná zatím úspěšně manipulujícího muže, v 60 l. se cítí stále mladá, na tom není nic špatného, ale její vrstevnice jsou podle ní, staré bláznivé báby. Jen ona je in, protože je stále krásná, nosí o číslo menší šaty, overaly, jde s dobou, na zahradě samé kamení, neustále stříhá stromy, keře, no co, pak koupím nové a hlavně, že mám taky bazén přes celou zahradu, v kterém se nekoupem, co je nám potom, že se nemají kam schovat ptáci, ježek... Milejší je mi stará paní, pán, okolo 80l., kteří se s láskou starají o svého psa, či jiné zvíře nebo pomáhají ostatním, kteří na tom nejsou tak jako oni.
Věra Ježková
Já nad tím nepřemýšlím. Napřemýšlela jsem se dost jako mladá, kdy jsem si nevěděla rady se sebou a životem. Teď si radši užívám pohody. A protože jsem celý život pracovala hlavou, dopřávám jí trochu odpočinku. Například i tak, že jsem zde nepřečetla všechna písmenka.
Zuzana Pivcová
Pro mě stárnout není totéž co degenerovat. Takže to tak beru u jiných i u sebe.
Jana Šenbergerová
Nejen uvedená kniha Deepaka Chopry stojí za přečtení. Věta "To by se přece naučila spousta lidí ochotně a ráda." je velmi zavádějící. Zdání klame. Většina lidí raději zestárne, než by se vzdala spousty "příjemných" věcí, které stárnutí podporují. A chce to také vynaložit dost úsilí, abychom svůj mozek přeprogramovali.
Mirek Hahn
Zase Deepak Chopra :-) A příkladem je rozdíl ve vnímání padesátnic dříve a nyní ( padesátnic ). Jako kdyby to byla oblast jen pro ženy.... Nemám nic proti Deepaku Choprovi ani proti ženám, které o tomto tématu přemýšlejí. Dokonce i článek se mi líbí, dobře se čte. Myslím, že pozitivní pohled na svět a na své vlastní stárnutí musí být člověku vlastní. Znám mnoho lidí, kteří plánovitě, pozitivní motivací a každodenním drillem zdravých aktivit, generují hlavně velké množství stressu.
Marie Doušová
Stárnu , no a co, jinak to nejde .Abych se s tím zabývala je nesmysl, ničemu to nepomůže. Mám takových starostí a věcí na co se musím soustředit , že nějaké stárnutí mě nechává chladnou . Co přijít má ,to přijde , ať dělám co dělám a tak to neřeším!