Lepší je před nemocí varovat než zachraňovat
Ilustrační foto: pixabay.com

Lepší je před nemocí varovat než zachraňovat

31. 8. 2018

Většina peněz na zdravotnictví plyne z našich kapes, proto si mnozí lidé říkají, že když platí pojištění, tak ať se stát o ně postará. Tento krátkozraký názor pramení z nedostatečné zdravotní gramotnosti.

Není lepší aktivně přistupovat ke své péči o zdraví a zachraňování raději ponechat těm potřebnějším? Co si o tom myslí prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc. vedoucí Ústavu lékařské biochemie a hematologie Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Plzni, předseda České společnosti klinické biochemie.

Pane profesore, jak jsou na tom Češi s prevencí vzniku onemocnění, myslí na ni, nebo se raději spoléhají na to, že je doktor zachrání? Preventivní programy jsou v České republice tradičně na velmi dobré úrovni. Mohu jmenovat namátkou screening vrozených vývojových vad v těhotenství, novorozenecký screening, screening diabetu a kardiovaskulárního rizika u dospělých (provádějí praktičtí lékaři), screening karcinomu prsu (mamografie, sonografie), tlustého střeva a konečníku (hemoglobin ve stolici a kolonoskopie), děložního hrdla (cytologické vyšetření). Větším problémem je podceňování hrozícího onemocnění a malá účast na těchto screeningových vyšetřeních. Před časem přistoupily zdravotní pojišťovny k adresnému zvaní. Účast sice stoupla, ale stále jsme na tom s účastí špatně. Podceňování rizika platí v naší republice obecně – důkazem toho je růst osob s nadváhou či obezitou, prakticky neklesající počet kuřáků včetně žen ve fertilním věku či nedostatečná proočkovanost populace (ve srovnání se sousedními zeměmi).  

Mnoho z nás stále intenzivně pracuje, stresujeme se, špatně jíme a málo se hýbeme. Které ukazatele z krve či moči je důležité v těchto případech prověřit?
Když nic jiného, měli bychom si nechat vyšetřit moč chemicky – vyšetření může odhalit diabetes mellitus, onemocnění ledvin (bílkovina) nebo nádor ledvin či močového měchýře (krev). V krvi by se u dospělých měla sledovat glykémie (hladina glukózy), krevní lipidy (tuky), ale to je vše prováděno v rámci screeningu – stačilo by tedy dostavit se k praktickému lékaři. Z častějších onemocnění v dospělosti by nebylo od věci vyšetřit funkci štítné žlázy, u mužů nad 50 let věku prostatický specifický antigen. A hlavně se snažit zdravě žít – omezit přívod energie, a naopak zvýšit její výdej – snažit se víc sportovat nebo alespoň chodit. Pomůže to nejen snížit tělesnou hmotnost a tím i riziko diabetu a kardiovaskulárních onemocnění, pravidelné zatěžování kostí je i určitou prevencí osteoporózy. Důrazně bych také varoval před nekritickou důvěrou v různé léčitele a další šarlatány, předraženými doplňky stravy i před různými dietami, které mohou vést k nedostatku potřebných živin či stopových prvků apod.    

Jsou nějaké odlišnosti v tom, co sledovat u žen a co u mužů z hlediska sklonů k určitým typům závažných (civilizačních) onemocnění?   Co se týká rozdílů mezi muži a ženami, asi nejsou tak velké. Je pravda, že ženy ve fertilním věku jsou méně ohroženy srdečně cévními chorobami, posléze však i u nich riziko narůstá. Ženy mají častěji osteoporózu nebo onemocnění štítné žlázy, začínají muže dohánět v počtu karcinomů plic. Něco z těchto rozdílů je dáno fyziologicky, u jiných se uplatňuje vliv životního stylu (např. kouření u karcinomu plic).  

Stále se držíme na předních příčkách ve výskytu kolorektálního karcinomu či kardiovaskulárních onemocnění? Jak tuto situaci posunout k lepšímu?
Je všeobecně známo, že záchyt onkologického onemocnění v méně pokročilém klinickém stádiu, nebo ještě lépe ve fázi prekancerózy, výrazně zvyšuje naději na dobrý výsledek léčby. Ačkoli je řada onkologických diagnóz stále častěji zachytávána v méně pokročilých stadiích, celkově je včasná diagnostika v ČR nedostatečná. Například ve frekvenci kolorektálního karcinomu jsme stále na předním místě v Evropě. Určitě by pomohla zdravější strava s menším množstvím masa a uzených výrobků. Tedy stále dokola, zdravě jíst, hýbat se a chodit na preventivní prohlídky. Zní to jednoduše, ale při pohledu na statistiky nejčastějších onemocnění to není vůbec samozřejmé.    

Na závěr bych chtěl říct, že by měl být pacient natolik vzdělaný (a ukázněný), aby se účastnil zavedených screeningových vyšetření a při potížích včas navštívil lékaře, který potíže posoudí a v případě potřeby naordinuje další vyšetření, mezi nimi i laboratorní. Při té příležitosti bych rád upozornil na portál LabTestsOnline.cz, který odborně podporuje Česká společnost klinické biochemie a další odborné společnosti. Informace, které zde získá, by mu měly pomoct orientovat se v v záplavě laboratorních vyšetření tak, aby pochopil jejich význam a mohl se stát aktivním spolupracovníkem lékaře při posouzení svých potíží, jejich objasnění a následné léčbě. Vždyť není ani trochu nadnesené, když tvrdíme, že zdraví máme z velké části ve vlastních rukou.

 

Lenka Sládková pro portál i60

zdraví
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%