Až se podzim zeptá
Ilustrační foto: pixabay.com

Až se podzim zeptá

18. 9. 2018

Tak co myslíte, už pomalu přichází? Nepřinese nám babí léto další etapu tropických veder? Jestli je podzim opravdu na cestě a zeptá se nás, co jsme během toho dlouhého letního času dělali, bude to chtít adekvátní odpověď…

Nebo aspoň lišáckou výmluvu.  Například, proč třeba v našem sklepě nikdy nenajdete vyrovnané řady sklenic s domácí zavařeninou a pečlivě nalepenými štítky s datem sklizně.

Moje maminka měla potřebu zpracovat všechno, co jí přišlo pod ruku. Její mánie mě pronásledovala každý rok až do pozdního léta po celé dětství. Musela jsem totiž pomáhat, a proto jsem se každoročně děsila úrody jahod, rybízu, třešní či okurek. Hrůza! Ty se čistily ve vaně kartáčkem na ruce. Každá zvlášť. Někdo pral okurky v automatické pračce, ale my ne, všechno se dělalo růčo.

Největší práce byla s hruškami. Ty se musely oloupat, odstranit z nich jádřinec, rozkrojit na čtvrtky a namočit do octové lázně, aby zůstaly krásně bílé. A což teprve meruňky…Tatínek měl zdroj ve Velkých Pavlovicích, takže jsme každoročně zavařovali, až se z nás kouřilo. Třeba i dvacet kilo najednou. Omyté a osušené půlky meruněk jsem musela do vyvařených sklenic nikoli házet, ale pečlivě skládat. Tatínek to kontroloval: "Co dělat musíš, dělej rád," říkal nám. A když to bylo odfláknuté, musela jsem meruńky vysypat a znovu přeskládat. Pěkně do věnečku. Strašily mě i ve snu…

A teď si představte, že po celonočním zavařování ráno někdo zazvoní. Za dveřmi stojí sousedka a podává mi ošatku plnou vyzrálého ovoce: „Tady nesu ochutnat pár meruněk. A zeptej se maminky, jestli nechce na zavaření, náš děda jich má plnou zahradu!“

Myslím, že jsem tehdy jen tak tak potlačila touhu paní Taláškovou shodit ze schodů. Přesně v tom okamžiku jsem si řekla, že ve své vlastní domácnosti nenaložím jedinou okurku a nezavařím jedinou sklenici kompotu. A to jsem taky splnila. Ne že bych na to byla bůhvíjak pyšná, obdivuji hospodyňky, které tak činí, ale proč investovat tolik času, námahy a cukru, když je pro naše tělo stejně nejzdravější všechno čerstvé a syrové, nota bene k dostání po celý rok. 

No, nemám pravdu?

Hezké vztahy na prahu podzimu vám přeje

Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Švejnohová
Milá Vlasto, tento článek je z loňska a psala jsem ho v polovině září, a to podle mého soudu začátek léta rozhodně není... :-)
Vlasta Simonová
Vždy mě silně rozladí, když se začne na začátku listopadu všude blbnot s vánocemi nebo na začátku léta s podzimem. Připadá mi to jako stálé nemístné honění se za něčím, někam...To nejde o pěstování, postupném zavařování, sklízení...mluvit a psát neukvapeně, v souvislosti obdobím, které právě je? Každé období je třeba si snad užívat, obzvlášť námi staršími, ne? Nikdy jsem nesnášela "předbíhání"...
Hana Švejnohová
Odpovídám paní Aleně: samozřejmě, že nesnědli a vždycky zbylo!! To potom maminka nastrčila ty mírně nahnědlé meruňky a hrušky z loňska dopředu aby se snědly dřív než ty nové, jenže to nikdo nechtěl a stejně jsme ze sklepa vždycky donesli ty "čerstvé"... Tak to šlo pořád dokola a stejně nakonec skončilo pár předloňských kompotů v záchodě... Sklenička delikatesního rybízového džemu se spotřebovala před Vánocemi na slepování lineckého a těch zbývajících devatenáct maminka rozdala... :-)
Věra Lišková
Zavařování stojí spoustu času, o nutnosti pak uklízet kuchyň ani nemluvím, ale stejně mi baví. Míchám na džem různé ovoce a ochutnávám výsledek až mi bolí žaludek, a marně si říkám, že už to jsou poslední sklenice.
Eva Mužíková
Jelikož mám ráda jakýkoliv kompot, zvláště vychlazený, snažím se zavařit co se dá. Hezky jste své " zavařovací trápení" popsala:)))))
Danka Rotyková
Podzim se mne může ptát na co chce. Konečně už nemám co zavařovat, toho jsem si užila kdysi vrchovatě. Co dnes ušetřím na energii potřebné při zavařování, to v zimě utratím při nákupech dovežené zeleniny a ovoce. Vůbec mě to netrápí, naopak. A zahrádka tak může zůstat okrasná, jen pro radost.
Alena Tollarová
Rodiče často ani netuší, jak svým ratolestem "zavařují" budoucnost. Paní Hano, vždycky jste to všechno přes jedinou zimu snědli a nic nezbylo?
Margita Melegova
Az se...., nebojim se, klidne otevru dvere do komory, regaly plne a zadna prazdna sklenice, dokonce se tam ani neda vejit jen zustat u dveri, komurka je panelakova a diky dodavatelum uplne preplnena. Zavaruji rada, v zime vaham jestli koupit ovoce a zeleninu ktera projela pul sveta nebo otevrim sklenici z obsahem z teto zeme.
Jana Kollinová
Už jsem neuspěla u otázky .. až se zima zeptá a s podzimem si hlavu lámat nebudu. Vlastní zdroje ovoce a zeleniny nemám a v zimě budu uvážlivě nakupovat předražené a představovat si jak by asi vše vpadalo kdyby bylo skutečně čerstvé!
Mirek Hahn
Až se mně podzim na něco zeptá, řeknu mu, že mu do toho nic není.... Co do drobného pěstitelství a zpracovaných produktů, většinou se obětuju a přijímám od rodiny drobné dary. Většinou slyším: "já ti dám sebou pár jablek, jo?", odsouhlasím to a jdu nastěhovat ten půlmetrákový pytel do auta....
ivana kosťunová
Tak tohle si říkám celý rok, když marně rodinu pobízím-dej si ještě kompot, marmeládu, cokoliv … ale na jaře to zase přehodnotím...
Blanka Macháčková
Já to mám obráceně. Ráda se podzimu pochlubím s plným sklepem.:-)
Eva Balúchová
Váš článek mně připoměl proč nerada dělám zelený salát.Maminka nás posílala ho vyprat k "pumě".Jelikož jsem byla nejmladší,tak asi sestry pumpovaly a já pod tekoucí ledovou vodou prala lístek po lístku.Ještě teď mě zebou ruce.
Věra Ježková
Až se mě podzim zeptá, co jsem dělala v létě, odpovím mu, že jsem se na něj těšila.