Zvířata a já
Foto: Marta Nosková

Zvířata a já

11. 9. 2018

Celý život až do doby, než jsme se odstěhovali do nového, svépomocí postaveného, rodinného domku, jsem žila, později, jsme žili, s rodiči a bratry v soukromém hospodářství. Od útlého dětství, na jednom dvorku se zvířaty, jsem se učila soužití s nimi a bylo krásné vidět, jak zvířecí mámy, všeho druhu, pečují o svá mláďata, a to vše beze strachu, že by jim někdo z nás ublížil. Krávy jsme měli, aby dávaly mléko, koně, aby tahali povoz nebo stroje na poli či louce, slepice, aby snášely vejce, husy, aby byla masná zásoba na zimu, a konečně psa, který vše hlídal. Přesně znal teritorium, které měl hlídat, a nikdy nepoznal, co znamená, být uvázán u boudy, nebo zavřený v kotci. Věděli jsme, proč psa máme, a pes věděl, proč je s námi. Byla to nádherná symbióza psa v lidské smečce. Pes, stejně jako člověk, má potřebu i ve smečce žít svobodně. Hodně dlouho jsem žila se zvířaty, sice jen s domácími, ale nikdy se nestalo, že by mi ublížily a stejně tak já bych nedokázala nikdy ublížit zvířeti. 

V tomto smyslu si dovoluji citovat úryvek z příspěvku Marty Pospíšilové u článku "Vracíme se domů. A pes to ví": "… pes je totiž vlastně vlk, který se kdysi dávno rozhodl žít s člověkem a mnohá tajemství psího chování a psí povahy má na svědomí genetická příbuznost s tímto úžasným divokým vlčím stvořením. Doufám, že lidé pochopí, že vlci jsou nedílnou součástí přírody, a začnou se podle toho konečně chovat. Vlci nám totiž dali nádherný odkaz - totiž naše psy“.

Bohužel to mnozí nepochopili, možná také proto, že tu možnost, "pochopit", neměli, a proto máme přeplněné psí útulky. Láska totiž není "něco za něco". Láska není o nadřazenosti a podřazenosti, ani o poslušnosti a oddanosti, ať se jedná o člověka či o zvíře, nebo o vztah mezi více druhy. Láska je jen jedna a z důvodů, o kterých jsem v článku psala, jsem cíleně žádné zvíře v novém domově neměla, neboť bych mu nikdy nemohla poskytnout komfort, jaký měla zvířata v mém původním domově.            

 

Hodnocení:
(4.8 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Napsala jsem pouze článek o SVÉM vztahu ke zvířatům během času, který pamatuji. Pokud si kdokoliv "čte mezi řádky", nebo si vytváří domněnky, že na něco "narážím", pak čte jen to, co se mu rodí v jeho hlavě a ne to co jsem napsala. Také nechápu řadu věcí, ale vím že to je proto, že chápat je mi nepřísluší a z toho důvodu nemám potřebu cokoliv vysvětlovat.
Ilona Kolářová
Jitko, já se přiznám, že jsem tvůj článek pořádně nepochopila nebo jen z části, protože dle mého názoru poukazuješ na věci, které přímo nepojmenováváš. Kdo neumí číst mezi řádky, tak si možná ani nevšiml, na co "narážíš" a to je mít psa doma, jen jako mazlíka, bez ohledu na to, zda bude hlídat stádo, dům, či vykoná zkoušky a stane se např. psem záchranářským. To, co jsi napsala o vlcích, je sice hezké, ale to se týká především psů tzv. "hlídacích" a "pracovních", kterým nevadí bydlet venku v boudě. Nezapomeň, že jsou plemena, říká se jim společenská, která byla za tímto účelem přímo vyšlechtěna, ať se ti to líbí nebo ne. S tím se zkrátka nic nedá dělat. Možná snad jen, kdyby se někdo dopravil strojem času do minulosti a vysvětlovat trpělivě pračlověkům, aby si neochočovali vlky. JInak naprosto souhlasím, že lidé by si měli nejdřív zjistit, než si pořídit psa, co taková péče o něj obnáší. Hlavně by mě zajímalo, co znamená tvá poznámka v komentáři z 9.9. v 15:3, že sousedi německou dogu "doma nikdy neměli". Proč si to vůbec napsala a jakou to hraje roli.
Jitka Caklová
...., tedy alespoň pro mne, ....
Jitka Caklová
Ilono děkuji Ti za názor. Ano, " Když už se stalo, že si člověk před dávnými lety k sobě psa připoutal, má teď povinnost se o něj starat." a to, ne jen " před dávnými lety", ale řádně od začátku až do konce i dnes, tedy pokud nezasáhne "vyšší moc" a o tom článek je. Já to vidím podobně jako Mirek Hahn a na návštěvě u autorky úvodní fotografie jsem si říkala, kdybych se znovu mohla narodit, tak určitě psem k Noskům a mít se jako Betynka :-), bohužel, tedy alespoňpro mne) ta možnost nepřichází v úvahu.
Ilona Kolářová
Já to mám podobně nastavené jako Naďa. Když už se stalo, že si člověk před dávnými lety k sobě psa připoutal, má teď povinnost se o něj starat. Navíc jsou vyšlechtěna plemena, a to se týká i koček, která by venku sama nepřežila a jsou zcela závislá na pomoci člověka. Zvířata si sama o pomoc říct nebo napsat na rozdíl od lidí neumí, jsou zcela závislá na člověku, proto se jim snažím pomáhat a chránit a podporuji útulky s opuštěnými zvířaty, třebaže se to některým nelíbí a myslí si, že by se peníze dali využít nějak "užitečněji."
Jitka Caklová
Děkuji Dášo, to je v pohodě :-) Hvězdička sem, hvězdička tam, někdy slovní vyjádření zastíní třebas i celé souhvězdí. Aničko i Tobě děkuji, stejně jako všem před Tebou :-)
Anna Potůčková
Jituško moc krásně napsaný článek. Stejně tak já bydlela na vesnici v rodinném domku se svými rodiči i prarodiči, kde spolu s námi na dvorku bydleli pejsci, slepice, kachny, husy, králíci, holoubci a měli jsme také morčátka. Rok co rok se narodila štěňátka a všechna vždy byla dána mnohdy jen za pleskačku rumu rodinám z okolních vesnic. A tím že v současné době mám svoji CHS a bydlíme s jednou z dcer, která sama má také 3 pejsky, tak ty děti se od malička učí jak se chovat ke zvířátkům. A když mám štěňátka, malého Míšu tu mám stále a kupodivu i pomáhá -např: vyměnit podložky, vytáhnout štěňátka když se učí jíst, pohladí je, a opravdu se nesnaží jim jakkoliv ublížit. Ví že se to nedělá, že je to bolí zrovna tak jako jeho.
Dagmar Tatoušková
ještě bych se ráda omluvila jenom za jednu vloženou hvězdičku ... mělo jich být samozřejmě plný počet, ale ještě jsem je nikomu nedávala a tak to byl první pokus a další se mi již nepodařil takže ještě jednou ... PLNÝ POČET HVĚZDIČEK
Dagmar Tatoušková
Ahojky Jituš, moc krásně napsané a moc krásné názory... také bych nikdy nemohla jakémukoli zvířeti ublížit a všechna je velmi respektuji a doma jsme také měli neustále nějaká zvířátka ... pejsky nevyjímaje ...
Jitka Caklová
Děkuji za příspěvky i hvězdičkové hodnocení článku a obojího si velmi vážím. Názorům se meze nekladou a všem přeji, aby kolem sebe viděli jen samé hezké věci.
Naděžda Špásová
Jak jsi správně uvedla, každý na to máme svůj názor. Ty se věčně oháníš plnými útulky, souhlasím, že je to v lidech a o lidech, zrovna tak by se mělo poukázat na opuštěné děti, děti odhozené do popelnice. Ano, srovnávám člověka se zvířetem, protože v obou případech jde o živé tvory. Ale už jsem psala, že na rozdíl od člověka si pes, nebo kočka o pomoc říct neumí. Proto dávám svou lásku radši zvířatům, než lidem. Proto nekritizuji nikoho, kdo to má nastavané, jako já.
Mirek Hahn
Mám zvířata rád a zvířata mají ráda mne. Proto žádné zvíře doma nemám, nemám moc času a vadilo by mi, že se mu nemohu věnovat. Mrzí mne, že poslední dobou jsem jsem se ještě nespřátelil se sousedovic jezevčíkem. Zkouším to pomalu a opatrně ale sousedé si ho vzali z útulku a on se bojí všech lidí. Tak uvidím, jestli se časem nechá pohladit :-)
Věra Ježková
Jíťo, moc hezké.
Jana Šenbergerová
Škoda, že se mi nepovedlo 6*. Článek se mi moc líbí.
Marcela Pivcová
Člověk si samozřejmě během doby ochočil řadu zvířat, aby mu sloužila k užitku. Avšak vedle nich přijal některé zvířecí druhy za své "kamarády". Neuznávám mezi člověkem a zvířetem naprostou oddanost a poslušnost zvířete, ale v takovém vztahu ani není možné dát zvířeti úplnou volnost (typu: pejsek je miláček, může si dělat, co chce). Vždyť i kamarádi si nějak mezi sebou stanovili určitá pravidla. Navíc, takový psí, kočičí nebo jiný zvířecí kamarád mnohým lidem nahrazuje jiného člověka. Nemají bohužel všichni štěstí mít vedle sebe dobré lidi.
Jitka Caklová
Když dva říkají totéž, není to vždycky totéž. Než si kdokoliv pořizuje psa, či jiné zvíře, měl by dopředu vědět, co tato péče obnáší. Byla by to taková prevence proti přeplněným útulkům. Jak si jinak vysvětlit, že tato zařízení se nejvíce plní po letních, či vánočních prázdninách? Vím že na tomto portálu je hodně lidí kteří své čtyřnohé přátele mají, vzorně se o ně starají a věřím, že právě oni pochopí, že tento článek není nikterak namířen proti nim. Pokud ano, tak mne to mrzí, ale v tomto článku jsem psala o svých poznatcích a pocitech. Sousedi mají Německou dogu, 90cm v kohoutku, doma ji nikdy neměli a tolik lásky a péče co dostává by ji mnohé děti mohly jen závidět.
Zuzana Pivcová
Myslím, že je nejdůležitější, aby člověk zvíře respektoval jako živého tvora a neubližoval mu. A jestli ho doma chová nebo ne, to často záleží na podmínkách a možnostech a není to důkazem, že má či nemá zvířata rád. Zvířatům je samozřejmě asi nejlépe v přirozeném prostředí, avšak když už se lidskou zásluhou ocitnou v nouzi, pak je jistě lepší jim i "nouzově" pomoci (viz byt, útulek nebo Zoo), než je nechat živořit či zajít. A je dobře, že to tolik lidí dokáže.