Jak zazimovat zahrádku? Keře zahrňte chvojím a suché květiny nechejte na záhonu
Spisovatelka Anita Blahušová. Foto: Vanda Peroutková

Jak zazimovat zahrádku? Keře zahrňte chvojím a suché květiny nechejte na záhonu

4. 10. 2018

Zazimování zahrady je vhodné provést před promrznutím půdy. Choulostivé trvalky, keře a růže je dobré přihrnout zeminou a přikrýt chvojím. Podzim je rovněž vhodný na čištění a uskladnění zahradního náčiní, radí Anita Blahušová, autorka knih Zahrádka v květináči a Zahrada žije.

Jak správně zazimovat zahrádku?
A také nezapomeňte poséci naposledy zahrádku. Uklidit záhony a trávník je činnost důležitá, nic ale není třeba přehánět. Na podzim se záhony zbavují zbytků rostlin a kypří se. Pokud je to možné, doporučuji v některých místech ponechat suché květiny do jara: některé jsou dekorativní i v zasněžené zahradě a slouží navíc i jako potrava a útočiště pro mnohé živočichy. V podzimních měsících všichni hrabeme a uklízíme listí, zejména z trávníku, bohužel pak listí často končí v kontejnerech místo na kompostu. Listí se přitom dá využít, i pokud kompostér na zahradě nemáte: jednoduše nakupené na chráněné místo se za několik měsíců promění v listovku, která je pro zahradníky velmi kvalitním a užitečným materiálem. Shrabané listí je také možné použít jako ochranu rostlin před mrazem.

Které keře ostříhat na podzim a které naopak až na jaře?
Toto je poměrně složitá otázka. Řez okrasných keřů může být pro začínající zahradníky docela oříšek. Obecně bych doporučila řezat keře spíše na jaře, nicméně překážející nebo suché větve je možné odstranit již na podzim. Pokud jde o keře kvetoucí, rozhoduje zejména, v jakém období kvetou, nicméně důležité také je, jaký typ řezu provádíme (zmlazovací, tvarovací atd.). Rozhodně není vhodné stříhat na podzim dřeviny, které kvetou na jaře, typicky zlatice (Forsythia) nebo čilimníky (Cytissus). Vytváří totiž květy na loňském dřevě, a pokud je ostříháme na podzim, nemají na jaře z čeho vykvést. Seřezávají se proto krátce po odkvětu. V létě kvetoucí keře, které kvetou na letorostech, jako například komule davidova (Buddleia davidii) nebo syrské ibišky (Hibiscus syriacus), seřezáváme v předjaří, a ponecháváme jen zdravé výhony. Až do zámrazu kvetoucí keře, jako je například hortenzii stromečkovitou (Hydrangea arborescens), seřízneme hluboce na začátku jara. Některé keře, například magnolie, není třeba pravidelně seřezávat, je vhodné jen průběžně odstraňovat staré nebo překážející větve.

Které rostliny potřebují být přikryté přes zimu?
Určitě je třeba zakrýt choulostivější trvalky a  také menší dřeviny. Chvojím nebo listím a přihrnutím zeminou je vhodné ochránit růže, k namrzání jsou náchylné také jahodníky. Z okrasných rostlin si zaslouží ochranu například juka, japonské sasanky nebo některé okrasné traviny. Právě vysazené rostliny je lepší přikrýt všechny. V zimě, když je dostatek sněhu, můžeme jej na záhony nebo ke keřům přihrnout. Poslouží nejen jako izolace, ale při roztátí také jako zdroj zálivky.

Jak si poradit s truhlíkovými květinami? Do kdy je mohu nechat venku a kde je nechat přes zimu?
Pokud jsme měli v nádobě letničky, na podzim jejich životní cyklus skončil a my porost můžeme zlikvidovat a odnést na kompost. Vytrvalé rostliny můžeme nechat v truhlících přezimovat. Je ale třeba posunout nádoby na chráněné stanoviště, nejlíp někam ke zdi a obalit je například jutovým pytlem. Pro izolaci je také vhodné postavit nádoby například na kousek polystyrenu nebo do papírové krabice. I přes zimu je pak nutné rostliny občas zalít, často se stává, že rostliny, které máme za zmrzlé, jednoduše přes zimu uschly.  Rostliny, které naše vlhké a chladné zimy nezvládají (pelargonie, některé středomořské bylinky) je třeba přemístit do vhodného prostředí. Důležité je seříznout letošní výhony a umístit nádoby s rostlinami do bezmrazé místnosti s dostatkem světla a teplotou maximálně 10 stupňů Celsia.

Máte nějaký tajný tip?
Mým tipem pro čtenáře by asi bylo nenechat se odradit případnými neúspěchy. Zahradničení je báječná činnost na zdravém vzduchu, která má pro člověka navíc i terapeutické účinky. Měli bychom zahradničit s respektem k přírodě, k ostatním živým tvorům a k prostředí kolem nás, jen tak se můžeme cítit jeho součástí.  Neměli bychom opovrhovat moudrostí našich předků, kteří přírodě přirozeně rozuměli a dokázali žít s okolím v daleko větší harmonii.  

Co naopak teď nasadit do truhlíků a čím si vylepšit balkon nebo vchodové dveře?
I na podzim můžou truhlíky barevně kvést. Ještě teď je možné sázet do nádob například listopadky, vřesy, libavku nebo macešky. Zajímavé v podzimních truhlících jsou i rozchodníky, okrasná kapusta či nejrůznější traviny. Další možností jsou rostliny stálezené, doporučit můžu břečťan, do větší nádoby pak keříky brslenu nebo zimostrázu (buxus), které se navíc dají zajímavě tvarovat. Tyto rostliny ozelení balkon i přes zimu pod sněhovou nadílkou.

Jak jste se dostala k psaní o knížkách?
Zahradničení bylo vždycky mým koníčkem. Odjakživa jsme měli doma velkou zahradu, o kterou bylo třeba se starat, i když musím přiznat, že mě to jako už starší dítě mnohokrát nebavilo. Postupem času mě osud zavál do zahraničí, kde jsem pracovala ve velkoměstě a celý den trávila v kanceláři. Najednou jsem velmi intenzivně cítila, že postrádám čerstvý vzduch a kontakt s půdou a rostlinami. Začala jsem tedy pěstovat rostliny v nádobách, na omezeném prostoru balkonu a parapetů. Po návratu do Čech jsem se pustila do studia zahradnictví na České zemědělské univerzitě v Suchdole a od toho byl už jen krůček k tomu, sepsat své zkušenosti do první knihy: Zahrádka v květináči. Po několika letech jsem dokončila druhou knihu, Zahrada žije aneb zahradničíme s dětmi, která se už posunula od nádob k pěstování na záhonech.

Jak byste představila své knihy?
Byla bych moc ráda, kdyby se moje knihy staly inspirací. První z nich, věnovaná pěstování rostlin v nádobách, představuje nejrůznější kombinace rostlin, které mohou využít i ti, kdo disponují pěstební plochou pouze velikosti okenního parapetu. I za oknem si totiž mohou vypěstovat kvetoucí louku nebo lesní jahůdky, stačí přizpůsobit rostliny stanovišti a správně se o ně postarat. Druhou knihu, která vyšla v letošním roce, jsem koncipovala jako průvodce společným zahradničením pro rodiče či prarodiče a jejich potomky. Malí zahradníci pěstují s nadšením a mají ze svých úspěchů ohromnou radost. Při zahradničení se navíc nenásilně zapojí do přirozeného koloběhu přírody a pochopí mnohé souvislosti života kolem nás.

Co dalšího chystáte?
V současnosti nemám rozpracovanou žádnou další publikaci, i když o některých tématech přemýšlím. O to víc se ale snažím věnovat samotnému zahradničení. Letos mi udělal ohromnou radost záhon letniček k řezu: díky tomu mám od jara až do podzimu stálý přísun čerstvých květin do vázy. Tímto způsobem se dají jednoduše vypěstovat voňavé květiny našich babiček, které v běžném květinářství nenajdete: krásenky, chrpy, hrachory.  Potěšily mě rovněž úspěšně vypěstované cukrové melouny. Mezi moje další oblasti zájmu patří staré ovocné odrůdy a vůbec vše, co souvisí s přírodě blízkým zahradničením.

Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Dík za rady, některé, třeba sestřih motýlího keře, použiji.,
Jana Šenbergerová
Zahrádku v pravém smyslu toho slova sice nemám, ale i zazimování balkonu mi dá docela zabrat. Teď ho ještě zdobí skalník, hvězdnice, kvetoucí i plodící jahodí, netřesky, hledíky, vřes, kosmatec, petúnie.