Pomík, stafbulík aneb Proč se psi zmenšují
Ilustrační foto: pixabay.com

Pomík, stafbulík aneb Proč se psi zmenšují

15. 10. 2018

Miniaturizace psích plemen. Problém, o kterém se příliš nemluví, ale veterináři z něj začínají být zoufalí. Lidé vytvářejí stále nové druhy psů s cílem, aby byli co nejmenší. Jenže to psům přináší zdravotní problémy.

Módní jsou psi tak malí, že se vejdou do kapsy. Zmenšována však jsou i plemena, která dříve byla velká, robustní, například vzniklo plemeno stafordšírský bulteriér, takzvaný stafbulík, který sice vypadá jako představitel takzvaných bojových plemen, nicméně je menší, a proto se stal oblíbeným i mezi lidmi, kteří hledají domácího mazlíka. „Stává se, že mně volají lidí s požadavkem na miniaturního bišona, což mě vždy naštve. Jestliže si někdo představuje bišonka, který má tři kila, tak to není bišonek a já těm lidem říkám, ať si koupí čivavu,“ říká chovatelka bišonů Gabriela Barvíková.

Jenže i chovatelé velmi malých plemen, například jorkšírů nebo čivav, zaznamenávají, že lidé chtějí psy tak malinké, že už jim ani standardní velikost těch nejmenších plemen nestačí. „Lidé si pletou psa s hračkou.  Lidé například chtějí co nejmenší štěňata, říkají, že třeba měli pejska, který měl jen kilo a půl. Pak vysvětlují, že jim umřel, když mu bylo šest let. No jistě, protože tak malí psi nejsou zdraví, to není přirozená váha. Velmi často se u tak miniaturních jedinců objevují různé degenerace,“ řekla Jolana Luková, poradkyně chovu joršírských teriérů.

Velmi často se nyní u inzerátů na štěňata objevuje slovo mini. Což zodpovědní chovatelé psů považují za absolutní nesmysl. Každé určité plemeno má své standardy, které udávají, kolik má maximálně měřit a vážit. Takže jestliže se například váha bišona stanoví do šesti kil, je absolutní nesmysl, když někdo inzeruje minibišonka, který bude v dospělosti vážit dvě kila. Není to bišonek, jde o nějakou nemocnou zmutovanou příšerku, která majitelům může místo radosti přinést hodně starostí.  V oficiálních chovech naopak nejsou výjimečně malí jedinci připouštěni k dalšímu množení, protože je dokázáno, že jejich potomci nejsou zdraví.

Jenže současná móda je opačná, a tak na nezkušených a důvěřivých lidech toužících po malém pejskovi vydělává spousta podvodníků. Jedna ostravská rodina nedávno koupila sedmdesátileté dámě čivavu. Přála si malého pejska, protože ovdověla, cítila se osamělá a slibovala si od něj nový impuls do života. Místo toho utrácí spoustu peněz za veterinu a je vystresovaná z toho, že její nový přítel je nemocný. Rodina jí totiž vybrala čivavu co nejmenší. Příbuzní chtěli, aby s ní paní mohla chodit v tašce, aby ji mohla nosit všude s sebou. Koupili ji bez průkazu původu, na inzerát, žena jim ji přivezla na smluvené místo na benzínové pumpě. „Byl to vyděšený malý třesoucí se uzlíček o váze ani půl kila. Byli jsme hloupí. Nedošlo nám, že to není v pořádku, prostě jsme nezkušení. Pes je nemocný a veterinář nám řekl, že jde o typickou ukázku týrání zvířat, kdy nelegální chovatelé kříží co nejmenší psy a mnohdy jim nedají ani pořádně najíst, aby nevyrostli a nezesílili,“ vypráví dcera obdarované dámy.

Podobných případů přibývá. Přitom v útulcích jsou spousty malých pejsků, kteří by lidem udělali radost. Jenže je nikdo nechce a lidé místo toho kupují na inzerát záměrně vytvořené malé psy trpící spoustou nemocí a vad. Velkou roli v tom hrají různé takzvané celebrity, které se rády předvádějí s malinkatými chlupáči. Například velmi populární se nyní stala rasa pomeranian, což je v podstatě zmenšený německý špic. Je o ně obrovský zájem a lidé za ně platí desetitisíce korun. Výsledkem je, že je nepoctiví chovatelé začali nekontrolovaně množit a přivážet ze zahraničí s jasným cílem: vytvářet je ještě menší a prodávat za co nejvíce peněz.

Celý tento trend využívá jevu, kterému se odborně říká nanismus, což je metabolická porucha způsobující malý vzrůst. Takže lidé tipují takové postižené psy, vzájemně je kříží a vznikají tak co nejmenší štěňata s  předpokladem, že v dospělosti nevyrostou.  Ano, představa, že budeme mít malého pejska, který se vejde do tašky a můžeme s ním jít kamkoli nebo pohodlně cestovat je pro mnohé lidi lákavá tak, že se nezajímají o to, jak takový extra malý pes vlastně vznikl.

Zkrátka, jde opět o jednu z ukázek toho, že lidstvo ztrácí to, čemu se říká takzvaný zdravý selský rozum. Dříve totiž přece platilo, že když se narodilo zvíře výjimečně malé, neduživé a slabé, bylo z chovu vyřazeno. Bylo jasné, že není v pořádku. Nyní je tomu, bohužel, přesně naopak.

 

Hana Charvátová pro portál i60

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Ptáček
RE: „Zkrátka, jde opět o jednu z ukázek toho, že lidstvo ztrácí to, čemu se říká takzvaný zdravý selský rozum“, a já dodávám, nejen zde. Jsou místa kde to vadí podstatně více. Od dob co se domluvil člověk a pes že spolu chtějí žít, šlo o vzájemnou a výhodnou spolupráci. Pes byl pracovní a hlídací nástroj. Později už lovecký, třeba slídiči, aportéři, norníci, stopaři, pastevečtí, tažní a mnoho dalších. Až později se začali dělit na plemena služební a společenská. Vždy šlo to že pes byl na něco a člověku něčím pomáhal. Majitel areálu pro kterého jsme dělali ostrahu říkal že by nás v pohodě nahradil jeden Jokšír. Ale tenkrát měl pravdu, proto že to byli ostří a hlídaví pejskové. Dnes jsou tito psíci na úrovni domácích králíčků a ostrost a bojovnost ke ta tam. Poznal jsem za posledních 10-20 let mnoho pejsků co neslezou paničce z klína a všude jinde se bojí.
Zuzana Pivcová
Když se někdy u sestry dívám na pořad Chcete mě?, tak vidím, že v nabídce útulků jsou v převaze psi větších až velkých plemen. Prostě nejsou v módě a víc překážejí. Přitom jsou státy, kde jsem vídala zase hodně velkých psů. Pokud jsou některá plemena odjakživa malá, budiž, ale ještě je nějakým křížením násilně zmenšovat, to ani náhodou. Pes má být pes a ne nějaký módní doplněk do kabelky či k modelce (viz nedávno v článku o jedné modelce a jejím šedém pudlíkovi).
Danka Rotyková
Přednost u mne by dostali "chytří voříšci". Moc mě pobavila paní Jana s blechou a vší, takový vtip by dostal určitě *****.
Elena Valeriánová
Lidská blbost nemá hranice. Díky za mého malého, pěkně rostlého voříška.
Věra Ježková
Mám doma knížku Psi do kapsy. Lea Smrčková, 1996. Jsou v ní uvedeni pejsci „normální“: čivava, jokšír, malý knírač, pekingský palácový psík, tibetský španěl, belgičtí grifonci, kavalír a king Charles španěl, pinčové, čínský chocholatý pes, italský chrtík, maltézáček, boloňský psík, bišonek, havanský psík, coton de Tuléar, papilon, pražský krysařík. Všichni krásní a jistě dostatečně malí. Další zmenšování netřeba. (Taky nemám ráda bonsaje.)
Dana Puchalská
To je těžký, každá chce být jako Paris Hilton. Myslím, že takové křížení psů je holý n e s m y s l.
Jana Šenbergerová
Kdo chce mini zvířátko, ať si pořídí blechu nebo veš. Jsou nenáročné, zaberou minimum místa a budou se jich držet, ať půjdou kamkoliv. :-)