Jedovatá krása

Jedovatá krása

30. 9. 2012

Vydala jsem se s košíkem do lesa. Prý rostou. Po třech hodinách chození po lese jsem zjistila, že rostou, ale ne u nás na Moravě a ne v tomto lese. Zato muchomůrkami byl posetý celý les. Z nich polívka nebude, řekla jsem si, a tak jsem si tu jedovatou krásu aspoň nafotila a prázdný košík jsem naplnila šiškami.

Muchomůrka červená byla v historii používánáajako droga, která vyvolávala opojení a halucinace. Pak se zjistilo, že v některých případech konzumace skončila smrtí. Zajímavé je, jak vznikl název muchomůrky. Ta totiž byla používaná k zabíjením much -  původně MUCHOMORKA (mořit mouchy). Mouchy se pomocí muchomůrky červené zabíjely tak, že se z muchomůrky červené oddělil klobouk, ten se pak namočil do hodně oslazené vody, pak se dal na místo výskytu much, mouchy přilákal cukr a jeho sáním moucha sála i jed muscinol,který muchomůrka červená obsahuje.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Práglová
To nevadí Růženko,žes nedonesla domů to,pro co jsi původně šla.Byla jsi na čerstvém vzduchu,v klidu ,tichu a navíc ses mohla kochat pohledem na krásy lesa-přeji ti to. My ve Studánce něco málo našli,nic moc,ale radost jsme měli velikou.A o tom to je,ne??,
Dana Kolářová
Hezké fotky, radost se dívat. Sice jsi houby nenašla, přesto sis přinesla domů z procházky lesem krásné úlovky.
Zuzana Pivcová
Je pravda, že ty muchomůrky jsou od pohledu opravdu krásné, no, a že jsou jedovaté? Smůla pro nás lidi, kteří jsme zvyklí zblajznout málem vše, na co přijdeme. Myslím, že příroda se nám přímo nenabízí, ať už k snědku nebo k utrhnutí atd. Pokouší se s námi žít v míru a přátelské symbióze. A to je velký dar!
Jitka Chodorová
Krásně jste to Růženko napsala,všichni zmáme tu lesní krasavici a divíme se,že jí nelze pojídat,ale je to asi jako mezi lidmi,některá krása bývá taky jedovatá,ale to už je zase o něčem jiném,tak díky za vaše hezké povídání.