Roste počet týraných seniorů
Stále více seniorů volá o pomoc na Linku seniorů

Roste počet týraných seniorů

29. 10. 2018

Počet seniorů, kteří jsou svým nejbližším okolím týráni a šikanováni, roste. "Naštěstí se zvyšuje i počet těch, kteří se nebojí požádat o pomoc," říká v rozhovoru pro portál i60 Mgr. Kateřina Bohatá, vedoucí Linky seniorů obecně prospěšné společnosti Elpida.

Jaké dotazy vaše Linka seniorů nejčastěji řeší?
Nejčastějšími tématy hovorů v letošním roce byla osamělost (2 417), rodinné vztahy (2 282) a existenční finanční tíseň (532). U 270 volajících se snažili pracovníci rozptýlit úvahy o sebevraždě či pocit naprosté ztráty smyslu života. Ve 279 případech pomáhala Linka seniorům řešit problém domácího násilí. Za každým ze zmíněných čísel je ale člověk a jeho jedinečný příběh. Všímáme si nárůstu hovorů, kdy senioři řeší více problémů zároveň. Důvod úplně netušíme. Může to být tím, že „snadnější” problémy typu „kde seženu pečovatelskou službu“ či „jak se žádá o příspěvek na péči“ si dnes řada lidí dokáže zjistit s pomocí internetu. A tak na linku volají až v situaci, kdy řeší složitý problém, ať už jde o komplikovanější rodinné vztahové potíže zahrnující konflikty o nemovitost či náhlou výraznou změnu v soběstačnosti. 

Jsou senioři od svého okolí šikanováni?
Bohužel musím říci, že naše zkušenost z Linky seniorů Vaši domněnku v mnoha případech potvrzuje. I když "šikanováni" není v případě seniorů ten nejvýstižnější termín. Častěji jde o znevažování, nerespektování, zanedbávání, ekonomické vykořisťování a emocionální zneužívání, psychické či fyzické týrání. Každý den zavolá na Linku seniorů nejméně jedna seniorka nebo senior, kteří jsou oběťmi domácího násilí. V letošním roce již překonal počet hovorů týkajících se domácího násilí počet těch, které jsme na lince zaregistrovali v loňském roce. V tuto chvíli se jedná o 297 hovorů na toto téma. Že se jedná o vzrůstající trend, to dokazují i čísla Policie ČR. Odborníci z řad pomáhajících organizací i Policie se shodují v tom, že stále většina případů zůstává skryta. Proto nám vzrůstající trend paradoxně dělá radost – domníváme se totiž, že není příznakem toho, že by násilí na seniorech přibývalo, ale že stále více seniorů dokázalo sebrat odvahu a říct si o pomoc. Prostor anonymní linky a rozhovor se zkušeným pracovníkem je pro první kontakt ideální.      

Jaké rady pro ně máte připraveny?
Téma násilí na seniorech je stále často velice tabuizované. Svěřit se někomu, že je mi ubližováno, je velice těžké. Naší první radou tedy je, odložit ostych a vyhledat podporu - blízkého člověka, nebo naopak anonymní odborné služby. I ve fázi zvažování  "je tohle ještě normální" je pohled druhého člověka velmi cenný, obzvláště, pokud se jedná o nepříjemné zážitky v blízkém vztahu - tam přirozeně často ztrácíme jinak zdravý odstup a nadhled. Další radou je neomlouvat příliš dlouho špatné zacházení, nečekat, že se změní samo od sebe, myslet na své bezpečí. Naše práce však nespočívá k udílení univerzálních rad, ale společně s volajícím hledat konkrétní praktická řešení, vhodná právě pro jeho jedinečnou situaci. Rozhovor s linkou důvěry není o „mávnutí kouzelného proutku”. Tvrzení, že bychom okamžitě dokonale vyřešili všechny konkrétní problémy, je sice krásné, ale nereálné. Zavolat na linku znamená něco jako setkat se s velmi zkušeným průvodcem a spolu se vydat na pouť za řešením problému. O takového průvodce se můžete opřít, umí vás podpořit, nenutí vás dělat něco, co sami nechcete, ale aktivně hledá varianty řešení a společně zvažujete, které je pro vás nejlepší. Dobrý pracovník linky vám umí ulevit od smutku či zlosti, i předat důležité informace, jak postupovat dál. Jedním z cílů práce je nejen „vyřešit problém”, ale pomoci volajícímu, aby si dokázal problém vyřešit sám, s konkrétní pomocí tam, kde už to sám nezvládne. Senioři jsou lidé, kteří mají za sebou dlouhou osobní historii plnou různých zkoušek a výzev. A to, že zestárli, neznamená, že ztratili schopnost nad těžkostmi života vyhrát. A ano, nezřídka se nám stane, že nám senior zavolá a poděkuje. Takže se problémy daří řešit.    

Existují nějaké možnosti náhradního ubytování pro seniory, pokud nemohou zůstat ve svém bydlišti?
Ano, i pro seniory existují možnosti nouzového krátkodobého náhradního ubytování. Mnohem důležitější je ale v situaci domácího násilí institut tzv. Vykázání, kdy Policie ČR může násilnou osobu na 10 dní vykázat z obydlí, tato osoba se k bydlišti nesmí přiblížit ani oběť násilí jakýmkoliv způsobem kontaktovat. Jde o krátkodobé opatření, během kterého však lze situaci řešit a zajistit tak týranému člověku bezpečí. 

Je vůbec prevence proti těmto případům?
Senioři, především ti, kteří jsou vlivem svého zdravotního stavu závislí na pomoci okolí, patří do kategorie zvlášť zranitelných osob. Najit 100% funkční preventivní opatření asi není reálné. Vedle prevence tedy považuji za důležité se včas vymezit, dát najevo, že si podobné jednání nepřeji. Pokud to nefunguje, je čas odložit ostych a pocit vlastního selhání  a říci si o pomoc. Dostatek blízkých důvěrných vztahů, udržování kontaktů s přáteli i širší rodinou, zachování si určité samostatnosti (a to praktické i finanční), stejně tak jako zachování si určité rozhodovací pozice v rámci rodiny. To jsou faktory, které nám mohou pomoci se násilí vyhnout či se v situaci  zažívaného násilí včas bránit.  Jako prakticky využitelné mi přijde také starozákonní přikázání "Miluj svého bližního jako sám sebe!" Tedy mít pro sebe vždy stejně tolik péče a pochopení, jako máme pro své blízké. Tedy také, co si nepřejeme aby se dělo našim blízkým, nemusíme trpět ani my.

 

Božena Hažová pro portál i60

 

Příběhy lidí, teří volali na Linku seniorů

Příběh první – Kvůli dluhům dcery zůstanou bez střechy nad hlavou
„Volám za svou kamarádku, taky důchodkyni. Ona by Vám nezavolala, stydí se to někomu říct. Mají jedinou dceru, ta propadla gamblerství. Snažili se jí pomoci, když se dostala do dluhů, půjčili jí peníze na nájem, aby vnuci neskončili na ulici.  A ta dcera si dokonce ofotila občanku své mámy a přes internet si na ni bere půjčky. Kamarádce chodí upomínky, už to dělá asi 600 tisíc korun, co dluží. Kamarádka je z toho zoufalá, uvažují že s mužem prodají byt, aby to zaplatili, a půjdou na ubytovnu, než se uvolní nějaké místo v domově důchodců. Takhle si přece slušný starý člověk nezaslouží žít a trpět! “

Příběh druhý – Nikdo mi neuvěří, že mě týrá
Žena nezadržitelně pláče. Mezi vzlyky vypráví svůj příběh. Má problém s manželem, domácí násilí, už ji ale nebije, týrá ji psychicky. Na veřejnosti se k ní chová jako milující manžel, že by ji na rukou nosil. Za zavřenými dveřmi na ní křičí nadávky, ponižuje ji, uráží. Žije tak již 10 let, telefon na Linku seniorů objevila před týdnem, váhala, zda zavolat. Co se stalo, že dnes volá? Dnes vyhrožoval, že ji zamkne v domě a celý dům podpálí. Protože mu odmítla obléci ráno ponožky. „Nemůžu to nikomu říct. Všichni ho mají rádi, nikdo mi neuvěří, nikdo mi nepomůže. Když zavolám Policii, nikdo mi nic nedosvědčí. Ještě si o mně budou myslet, že jsem mrcha, že se ho chci zbavit.“ „Já Vám věřím, společně to zvládneme.“ Ozve se ze sluchátka. Pracovnice linky nejprve ověří, že je paní aktuálně v bezpečí, spolu to zajistí. Dále vypracovávají bezpečnostní plán pro případ potřeby – jak zařídit, aby mohla včas utéct, mít s sebou vše základní potřebné, kam se uchýlí. Pomoci sesbírat síly a přimět takového člověka, aby skutečně svou situaci řešil, obvykle trvá dlouho. Což nezasvěcení obvykle nechápou. Pracovníci krizové linky jsou speciálně školeni, aby dokázali účinně pomáhat obětem domácího násilí.

Příběh třetí – Zachránila mu život vnímavá paní sousedka
„Já nejsem seniorka, ale volám kvůli jednomu seniorovi u nás v domě. Bojím se o něj.“ Paní slýchala z bytu souseda divné zvuky, uvědomila si, že ho již pár dní neviděla vyjít z domu ven. Zaťukala, že se zeptá, zda něco nepotřebuje. Neotevřel, volal na ní skrz dveře ať vypadne a neohrožuje ho. Nejdřív jí to vyděsilo a naštvalo. Ale pak jí to nedalo a volá, zda by to přeci jen neměla řešit. S Pracovnicí linky probírají situaci, k sousedovi nikdo nechodí, bydlí sám, příbuzní jsou neznámo kde. Paní zkusí kontaktovat praktickou lékařku – mají stejnou. Případně pak 112 – Policii a záchrannou službu. Praktická lékařka se na pána přišla podívat, poznal ji po hlase a otevřel. Zjistilo se, že mu bylo špatně, několik dní nejedl a došly mu léky. Je zesláblý, dehydrovaný a následkem toho velmi zmatený. Všímavost sousedky a včasný transport do nemocnice mu zachránil život.

Příběh čtvrtý – když se ohlásí dědicové
Paní Vlasta si volá o radu a popovídání. Zemřel jí v květnu manžel. Bydleli spolu 12 let v nájmu na Smíchově. Před 2 roky se odstěhovala do pronajaté garsonky, protože manžel si našel jinou. Nechtěla se rozvádět, říkala si, že se to vystříbří. Když manžel vážně onemocněl, nová partnerka paní Vlastu k manželovi nepustila. Když zemřel, partnerka zmizela, byt zůstal prázdný a povinnost platit nájem je na paní Vlastě. Snažila se uzavřít dohodu, že vyklidí byt do 3 měsíců, vložili se do toho dědicové z manželova prvního manželství, že to nejde, když ještě neproběhlo dědické řízení. Ona ale takhle platí 2 nájmy, žije pouze z důchodu. Dědicové se hlásí o dědictví, s nájmem i čímkoliv jiným pomoci odmítají. Paní Vlastě po zaplacení dvou nájmů zůstane 1500 Kč na měsíc. Na všechno.

Linka seniorů je bezplatná, senioři i jejich rodinní příslušníci mohou volat na číslo  800 200 007. Linka od svého vzniku před 16 lety pomohla více než 330 000 volajících z celého Česka v letošním roce se na pracovníky linky obrátilo už více než 22 000 volajících.

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Před nějakým časem jsem si říkala (Elpida hledala inzerátem pracovníka), že by mě taková práce na Lince seniorů docela bavila. Jenže ono nejde jen o bavení, ale o široké znalosti různého druhu, a to už je velká zodpovědnost.
Věra Ježková
Když jsme byli mladí, starších lidí jsme si vážili. To se dnes bohužel už moc nenosí. A krutost už nechápu vůbec a děsí mě. Skoro stejně jako finanční a majetkové využívání rodičů a prarodičů.
Danka Rotyková
To je strašné, jak někteří senioři trpí. Poděkování patří všem, kteří pomohou, byť jen svou všímavostí.