V horách Krušných
Foto: autorka

V horách Krušných

7. 11. 2018

Po více jak roce a půl jsme si s Megí vyjely motoráčkem na Moldavu. 

Tyto cesty nám moc chyběly, hlavně na jaře. Proto jsme neváhaly a vydaly se na cestu. Ráno bylo nevlídné, ale předpověď slibovala, že na Moldavě má být polojasno.

Jen jsem nevěděla, jakým že vlakem to vlastně pojedeme. Nakonec jsme jely motoráčkem. Modernější vlak jezdí jen z Ústí nad Labem. Ale mně se stejně motoráček líbí více.

Ve vlaku bylo zatopeno, na můj vkus až moc.

Cesta vlakem je romantická, vede lesem, přírodou, přes vysoký most a dva tunely. Moc se mi líbí, jak vlak cestou houká. Zjistila jsem, že nejde jen o nostalgii a romantiku, vlak houká, když vjíždí do tunelu, ale "Moldaváček" houká i kvůli zvěři, aby nevběhla na koleje, protože cesta vede lesem.

Na Moldavě máme už své cestičky a místa, kde je nám dobře. Jsou tam nádherně vzrostlé smrky, připomíná mi to mou milovanou Šumavu.

Jen mne mrzelo, že mrholilo, bylo mokro a vítr. Zastavily jsme se s Megí u potůčku (viz video), cestou kolem chat štěkala nikoli na lumpíka, ale nelíbilo se jí přikryté dříví igelitem... 

Díky mokru byla Megí urousaná, a to jí pak energie ubývala... Měla jsem i obavy, aby nenastydla.

Šly jsme kolem "našeho" kouzelného stromu, tam se vždy zastavíme. Kdo se umí dívat kolem, vnímat kouzlo Krušných hor, ten ho jistě nemine.

Penzion, kde jsem myslela, že si odpočineme a Megí uschne byl bohužel zavřený. Při cestě byl posed, nebo spíš jakýsi zbytek, tak jsem toho využila, vlezla dovnitř. Byla jsem jak na čekané, ale místo lovecké pušky jsem měla fotoaparát v mobilu a svačinku v batohu. 

Cestou zpět jsme vkročily do lesa, kde bylo jako v pohádce. Až na obrovský kořen stromu, který už dožil. S přírodou je to jako s životem, i pevné základy ohrozí leckdy různé vnější okolnosti...

Také jsme zašly k jednomu totemu, no žádného Šamana, ani Indiána jsem nepotkala.

Megí si sedla na pražec v kolejích s pohledem, kdy že už pojedeme vyhřátým vláčkem zpět...

Času do odjezdu ale bylo ještě dost, tak jsme si našly trochu sušší místo v trávě. To si Megí i lehla a kdyby mohla mluvit, tak mi jistě řekne, že už dál nejde. Ale i mne už bolelo v zádech a je velice smutné, že obec Moldava si klidně zavře chátrající nádraží a není tam ani krytá zastávka s lavičkou, kde by se unavení turisté mohli schovat před nepřízní počasí.

Přijel tam vlak "Jarda" z Ústí nad Labem, no my zas cestovaly zpět motoráčkem. Jestli s Jardou, či Pepou, to netuším. Megí si lehla k topení a dřímala. Já byla ráda, že je v teple a konečně uschne.

Teď nás Moldava bude čekat až v květnu, protože ač i zima, sníh má své kouzlo, kvůli Megí pojedu raději, až bude sucho a tepleji.

Po návratu mi "chůvička" Megí Vlasta přinesla horkou polívčičku, s radostí a chutí jsem se zahřála.

Megince chtěla dát kuřátko, ale ta se unavená uvelebila v křesle, že bude spinkat.

Kdo nemá Moldavu daleko, doporučuji. Už jen ta cesta vlakem lesem je super, i horský vzduch.

A mějte pevné rodinné kořeny "Íčkaři". A pokud snad přijde nějaká ta "vichřice" věřte, že právě těžkosti nás v životě posílí, ač v daný moment si to třeba nemyslíme. A hlavně "díky" tomu si uvědomíme, co je v životě důležité. Věřte, že vím o čem mluvím. Mohla bych vyprávět... Ostatně mým "záchranným kruhem" je právě příroda, kde energii nabírám, ale také Meginka. A i ty malé, či větší laskavosti Vlasty, za což jí patří díky.

Eva & Meginka

Hodnocení:
(4.5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Krausová
Evi, motoráčkem jsem vyjela z Mostu. Ale pokud vím, měl by modernější vlak jezdit i z Ústí nad Labem. Myslím ale, že vlak jezdí jen o víkendy. Na vš. dny jsem se nedívala zatím. To mne těší, že bys ráda tento kraj navštívila.
Eva Mužíková
Evi, odkud jsi vyjela tím motoráčkem. Koukala jsem se na jízdní řád, ráda bych tento kraj navštívila...
Eva Krausová
Evi, i já sama bych uvítala jiskru v očích... Ale právě nyní neprožívám zrovna šťastné období. Navíc Megí čeká operace, které se obávám. Chci ale věřit, že od ledna zas bude lépe.
Eva Mužíková
Evko, mile jsi mne překvapila, hezké vyprávění. Fotky zvláštní, já bych alespoň na jedné uvítala Tvé rozesmáté oči. I já posílám cestovatelce Megince pohlazení. Určitě tam musí být krásně. Piš dál.
Eva Krausová
Naděždo, Megí by si to užila více, kdyby nebyla mokrá a nebýt sychravého počasí... I proto s ní vyjedu na Moldavu zas raději až na jaře až bude sucho. Do přírody ji beru vždy sebou. Stejně, jako s námi na dovolené na Šumavu jezdívala fenka Baruška. Ta se mnou dokonce v batohu jela na lanovce. Prostě jsou to členové rodiny, že?
Naděžda Špásová
Moldavu trochu znám, procházky tam jsou určitě pěkné. Meginka si to užila. Naše dva miláčky taky bereme skoro všude s sebou. :-)
Eva Krausová
Ilon, výlet si udělej, stojí to za to. I v zimě, kdy je sníh to má své kouzlo. Ano, jela jsem jako jedna z prvních výletníků, rok a půl byla pro mne moc velká pauza. Lidmilko, Megí za Tebe hladím a ona Ti posílá pac. I mě názvy vlaků vyloudí úsměv na tváři vždy. Dobrý nápad od ČD.
Lidmila Nejedlá
Milá Evo, jsem ráda, že ses k nám vrátila. A hned tak pěkným výletem do přírody. Její kouzlo a krása hladí bolavou duši. Meginku za mne pohlaď, je to opravdu věrná kamarádka. Název vlaku- JARDA -mě rozesmál.
Ilona Kolářová
Tak Evko, jsi jedna z prvních v letošním roce, kdo jel na Moldavu vlakem, jezdí teprve od října. Snad se tam letos také vypravím. cesta je opravdu víc než nádherná.
Eva Krausová
Hani, jsem ráda, že Tě můj výlet potěšil. Proto zde články jsou, ne každý se kamko-li dostane. Tak aspoň takové výletní potěšení. Koukám, že jsem článek hodnotila, aniž bych chtěla, zas jsem se dotkla mobilu nevědomky...-:)
Dana Puchalská
Moc pěkný výlet.
Hana Rypáčková
Je pravda, že v lese a v mlze to vypadá jako na Šumavě.Meginka vypadala jako Vendík, když už má výletu dost. Jsem zavřená doma a tvůj výlet mě potěšil.
Eva Krausová
Zuzanko ano, jsme holky do nepohody, život nás obě naučil. Elen, jste mne rozesmála s rčením To je bída, to je bída... No, chtěly jsme se zahřát, něco pojíst, ale cedule, že je zavřeno celý listopad mne nepotěšila. "Íčkařský" výlet by za to jistě stál. Ale lépe na jaře, když nejsou vedra a lze posedět v trávě v suchu. Já měla letos v plánu v penzionu pobýt aspoň prodloužený víkend, ale nečekaná změna v životě mi to nedopřála. Navíc vlak začal po dlouhé pauze jezdit až od října. Někteří turisté tuším chodí pěšky na další zastávky vlaku, což může být zajímavé, ale to zatím neznám, sama jsem si netroufla, abych nebloudila.
Věra Ježková
Poslední odstavec je moc hezký.
Elena Valeriánová
To je bída, to je bída - myslím tím ty české hospody, které jsou zavřené v nepravý čas. A co potom pocestný, co má dělat? Možná by stálo za to, udělat na Moldavu íčkařský výlet, musí to být krása. Miluji ticho lesa. Díky za procházku.
Jana Šenbergerová
Evo, vaše sugestivní vyprávění mě doslova vtáhlo do děje a já váš výlet absolvovala ve virtuální rovině s vámi. S posledním odstavcem souzním.
Zuzana Pivcová
Moc hezké, spontánní a, klidně si troufnu i říct, holčičí vyprávění. Líbí se mi i všechny momentky.