Králičí hop či parkur ušáků baví všechny generace
FOTO: Jiří Svítil

Králičí hop či parkur ušáků baví všechny generace

17. 11. 2018

Nelekejte se, článek se v žádném případě netýká obyvatel Spojených států amerických, kteří jsou v internetových diskuzích občas nazýváni „Ušáky“. Jde nám o důvěrně známé obyvatele králíkáren. 

Králičí hop je napříč generacemi rychle se rozvíjející chovatelská aktivita. Sport, který chovatele - trenéra zaručeně protáhne a zajistí mu dostatek pohybu.

Chovatelé králíků jsou ve většině případů již pánové a dámy v úctyhodném věku. Dnešní mladou generaci moc nenadchne péče o roztomilé ušáky, kteří svůj život prožijí v králíkárně, kde čekají na svůj předem určený konec. Také tradiční chovatelství s výstavami není pro mládež lákavé. Mladí potřebují akci a jasná pravidla, a tu takzvaný Králičí hop nabízí. Králičí hop je vlastně obdobou koňského parkuru.

Trať parkuru i rovinného běhu přes překážky měří dvacet metrů a v cestě mají králíci deset překážek. Podle úrovně se určuje jejich výška. Samostatné závody jsou pak ve skoku do výšky a do dálky. Rostoucí zájem o Králičí hop, nejen u nás, ale i ve světě s sebou přinesl samozřejmě i chovatelský byznys a mládě králíka z „dobré rodiny“ s předpokladem mezinárodních sportovních úspěchů není rozhodně malou investicí. Pokud se chceme „hopu“ věnovat pro radost, stačí, když se poohlédneme po vhodné rase králíka domácího - osvědčil se například zakrslý strakáč nebo malý beránek. Je potřeba si vyhlédnout temperamentního králíka s lehčí stavbou těla a se zjevnou chutí k pohybu. S tréninkem se začíná tak ve čtvrtém měsíci věku a výcvik trvá okolo dvou měsíců. Na start se mohou poprvé postavit půlroční borci. Jedno z úspěšných trenérských center pro Králičí hop vede Jiří Svítil ve Zdounkách na Kroměřížsku.

„Jde o velmi pěknou aktivitu. Králíci se během závodu vodí na speciálních vodítkách a trenér běhá s nimi. Soutěživá atmosféra pohltí všechny zúčastněné. Chov králíčka je v pohodě možný i v bytě. Prodejny s chovatelskými potřebami nabízejí bohatou škálu všechno potřebného, včetně krmiva, podestýlky, baleného sena,“ uvádí Jiří Svítil a na adresu seniorů, kteří si snad sami netroufají vyběhnout s králíkem na závodní trať dodává: „Vím o případech, že králíčka doma chovají prarodiče, je jim milým a nenáročným společníkem, a role trenéra plní vnoučata. Optimální samozřejmě je, když se vnoučata podílejí i na péči o ušáka. Děti se učí nejen vztahu k přírodě a zodpovědnosti, ale zažijí i radost z vítězství, případně se učí přijímat prohry. Obojí se v životě hodí,“ dodává Jiří Svítil.

Na internetu lze snadno najít řadu odkazů s návodem, jak si správně vybrat vhodného králíka, jak postupovat při jeho výcviku, co všechno potřebuje ke zdárnému životu, a také přehled závodů Králičího hopu, které se konají po celý rok. Takže: „Na Nový rok, s králíkem hop!“

 

Alena Kučerová pro portál i60

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.