Francouzský paradox existuje
Ilustrační foto: pinterest.com

Francouzský paradox existuje

13. 11. 2018

Pijí hodně vína, večer si dopřávají hodně jídla. Přesto jsou štíhlé. Nechodí do posiloven, neholdují plastickým operacím, přesto vypadají skvěle. Neutrácejí moc za oblečení, přesto se říká, že jsou nejlépe oblečenými ženami světa. To vše se říká o Francouzkách.

Kdo nějakou dobu pobyl v Paříži, tvrdí, že jejich život je vlastně velmi často opakem toho, jak si představujeme, že půvabné, štíhlé a perfektně oblečené dámy žijí.

Takzvaný francouzský styl se stal pojmem, který se probírá v časopisech, vyučuje v různých kurzech a kdekdo ho obdivuje. Ne každý je však schopen vysvětlit, o co vlastně jde. Realita je taková, že to vlastně moc vysvětlit nejde. Ale přesto stačí vyrazit do Paříže či jiného velkého francouzského města a koukat se po ženách. Nebo si na internetu projet snímky žen z francouzských ulic. Nemluvíme teď totiž o modelkách, o manažerkách, o dámách, které řídí módní průmysl. Mluvíme o normálních ženách různého věku, od studentek po osmdesátileté dámy.  

Pokud jde o Francouzku, je totiž v podstatě jedno, kolik jí je let. Zásadně má totiž v šatníku džíny, bílou košili, pruhované triko, černé sako a jednoduché černé šaty. Trenčkot, teplý černý kabát. A spoustu šál různých velikostí a barev, zajímavé boty. Ovšem pozor, žádná bagančata s pevnou silnou podrážkou. Nosí baleríny, jednoduché tenisky. A když jde o společenskou událost, mají lodičky na podpatcích, i kdyby na nich měly utrpením umřít.

Ale ty podpatky jsou asi tak jediným utrpením, které jsou ochotny pro vzhled podstoupit. Francouzky totiž, například na rozdíl od Američanek či Rusek, neholdují plastickým operacím. Vrásky jim nevadí, rozhodně tam najdeme minimum žen, které připomínají plastové panenky. Nechodí do solárií, nemají umělé nehty. Vlasy nosí přirozené. Nevidíme tam pečlivě upravené zlakované účesy připomínající helmy ani platinově odbarvené blondýny, které před odchodem z domova své vlasy hodinu žehlí. Ne, většina Francouzek vypadá, jako by si vlasy jen tak ležérně prohrábly, stočily do uzlu nebo si jen tak pročísly svá mikáda.

Francouzky jedí. Snídají sladké croissanty, večeří dlouho, pijí u toho víno. Přesto nejsou oplácené, natož obézní. Jedí totiž zpravidla jen třikrát denně a kvalitně. Saláty, maso, ovoce, sem tam sladkost. Ale kvalitní sladkost, žádné tyčinky a bagety zhltnuté na cestě. Francouzky si totiž k jídlu sedají, vychutnávají ho. Nenosí si kafe v kelímcích, ke kávě si zásadně vždy sednou. Nemají čas? No tak si tu kávu nedají a dají si ji, až čas mít budou.

A to všechno je pak na nich vidět. Zejména na dámách vyššího věku. Nemají sice tvářičky vyplněné botoxem, přišité vlasy a nafouklá nová ňadra, ale přesto vypadají spokojenější, než jejich stejně staré vrstevnice, turistky, které přijíždějí do Paříže, drancují tamní obchody a snaží se v časopisech vyčíst, co to je francouzský styl. Francouzský styl je totiž jeden velký paradox. Něco, co se nedá popsat, okopírovat, naučit. Je to prostě normální život.

 

Hana Charvátová pro i60

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Danuše Stočesová
Protože jsem průvodkyně, vím, jak ženy z Francie chodí oblékané- krásně. a opravdu odlišně. Nejvíc se mi ale líbí jazyk, tak se ho učím. Každý národ má svůj styl, já obdivuji například oblečení žen z Indie......
Marcela Školová
Na těch fotkách asi moc Francouzek není, že? A abych pravdu řekla, být "krásná" jako paní Macron, tak asi skočím z mostu...
Margita Melegova
Nejak mi chybi sirsi zaber do francouzke ulice pro posouzeni, na zaklade techto fotek nejsem schopna si udelat zaver. Tyto zeny nepredstavuji tu vetsi cast, fotky jsou cilene jen na urcitou skupinu manekyn a herecek.
Jana Šenbergerová
A já tam vidím Diane Keaton a podobnost s první dámou nevidím ani náhodou. :-) Nepodceňujme se. I u nás jsou ženy elegantní a ve Francii zase obyčejné a nedbalé.
ivana kosťunová
Marie, máte postřeh. Až díky vašemu upozornění jsem si všimla. A napadlo mě, že je tady možná nepatrná podobnost se současnou první dámou, tak mohl vzniknout ten omyl.
Ján Zábranský
Súhlasím s pani Kosťunovou. Prirodzenosť a že si zachovávajú ženské cnosti.
Marie Kovářová
Do fotografii se pripletla Americanka Jane Fondova
Marie Metelková
Podle obsahu skříně a botníku jsem francouzka. Teď ještě dlouho jíst a víno.
olga skopanova
Francouzům bych vyčetla namyšlenost na svou kulturu a jazyk. Angličan pochválí vaši bídnou angličtinu, kdežto Francouz bude ve vaší skvělé francouzštině dotčeně opravovat i ty nejmenší chyby.
Zuzana Pivcová
Francii osobně neznám, byla jsem během pobytu ve Freiburgu na skok na výletě v Alsasku, a to není ta pravá Francie. Mě to tam ale kupodivu nějak neláká, neumím si to vysvětlit. A zase mě ovlivňuje vojenský archiv, kde jsem léta pracovala. Třeba čtyřicátý rok, Francouzi už to zabalili a ti "hloupí Čechoslováci" pořád ještě bojovali na Loiře.
Věra Halátová
A skutečně všechny Francouzsky ve Francii a okolí? Ta žena, která toto píše je všechny zná? V tom případě jsem Francouzka. Když kafe, tak pořádné, ráno a k tomu něco dobrého. Mám džíny, balerínky, jsem sportovní typ, mám ráda život. Každá liška má chválit svůj ohon.
Danka Rotyková
Neznám kulturu Francouzek, ale asi mají zajímavý styl života. Každý národ to má jinak. Na Češkách mé generace se mi zdá obdivuhodné, jak se dokázaly za minulého režimu přizpůsobit podmínkám, postarat se o děti, bez výčitek pracovat na 2 směny a přitom nezapomněly, že jsou především ženy. Za pár korun se uměly proměnit v princezny, které šily i po nocích, jen aby se líbily. A asi bychom takhle našli u každého národa něco zajímavého.
Věra Ježková
Nejsem frankofil.
ivana kosťunová
Nazvala bych ten styl jedním slovem: přirozenost.
olga skopanova
Je to zkrátka styl, který je vlastní určitému národu avšak v zájmu objektivity ten národ má i spoustu méně obdivuhodných vlastností