Dva strýčkové v 1. světové válce
Foto: archiv autora

Dva strýčkové v 1. světové válce

16. 11. 2018

Můj tatínek Lumír Bárta mi často vyprávěl o svých osmi sourozencích, kteří se narodili ve Slezsku, v obci Poruba u Ostravy. Pouze tři z nich jsem měl možnost poznat osobně, ostatních pět zemřelo ještě před mým narozením. Zůstalo po nich pouze několik fotografií, o dvou bratrech, Jaromírovi a Vladislavovi, pouze dvě - z roku 1908 a 1914. Sotva dospěli, světová válka jejich nadějný život předčasně zmařila. Zatímco Jaromír padnul na ruské frontě již v roce 1915, Vladislav přežil konec války pouze o pár dnů - takže přesně před 100 léty. Všem porubským padlým hrdinům z obou světových válek vybudovali zástupci obce u historického bludného balvanu (z roku 1928) pomník, kde se mezi desítkami jmen nacházejí také Jaromír a Vladislav Bártovi - dva strýčkové, které znám pouze ze dvou přiložených fotek a vyprávění mého táty.

Uvedu zde pouze několik řádků z jejich předčasně zmařeného života:

Jaromír (nar. 1896) po absolvování české reálky v Mor. Ostravě se stal obchodním příručím u firmy Lad. Polcar v Brně a po dvou letech se vrátil do rodné Poruby, kde nastoupil místo účetního v místní firmě Ignác Blažej. Po 8 měsících byl v r. 1914 povolán k vojenské službě a po krátkém výcviku odjel do Haliče na ruskou frontu – viz. přiložená fotografie.  Po pětidenním boji byl těžce raněn do hlavy. Ve vojenské nemocnici v Kolomyji zemřel 12. 6. 1915 a byl pohřben na tamnějším řeckokatolickém hřbitově.

Vladislav (nar. 1897) se vyučil řezníkem. Aby se vyhnul válce, nastoupil jako dělník ve Vítkovických železárnách, kde dva a půl roku namáhavě pracoval. V posledním roce války byl přece jen povolán k vojenské službě a na frontě zkusil hodně útrap a hladu.Několik dnů po ukončení 1. světové války 12. 11. 1918 zemřel.

Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Bárta
Děkuji Vám moc, že jste si přečetly mou vzpomínku na dva ze statisíců padlých vojáků z 1. světové války, po nichž většinou zůstala ( a to zdaleka ne u všech) jen jejich jména s datem narození a úmrtí, vyrytá na stovkách, možná tisících pamětních deskách či pomníčcích, jako tomu je v případě mých dvou strýčků z tátovy strany v Porubě u Ostravy.
Eva Mužíková
Ráda jsem si Vaše vzpomínky přečetla. Staré rodinné fotografie mají své kouzlo.
Zdenka Jírová
Můj strýc také bojoval v 1. světové válce a padl 26.října 1918, tak se ani nové republiky nedožil. Zbylo mo po něm jen několik lístků z fronty, které psal svým rodičům - mé babičce a dědovi-a nápis na pomníku padlým v Kouřimi.
Zuzana Pivcová
S 1. světovou válkou jsem byla hodně "spojena" vzhledem k práci s dokumentací ve vojenském archivu. Přišly k nám tisíce žádostí o vyhledání tzv. kmenových listů vojáků rakousko-uherské armády. Naše babička z maminčiny strany byla z více dětí a vím, že říkala, že jeden její bratr také padl na frontě, ale víc bohužel jsem nezjistila. Některé ročníky dokumentace totiž byly kdysi v minulosti z nedostatku místa nesmyslně vyskartovány. Děkuji Vám.
Hana Nováková
Válka je hrozná věc, mnoho zničených lidských životů, mnoho utrpení pozůstalých.Hezky jste vyjádřil vzpomínku....