Křehkost. Ve stáří je to problém
Ilustrační foto: ingimage.com

Křehkost. Ve stáří je to problém

23. 11. 2018

Jemná, křehká, štíhlá žena. To je pro mnohé v současnosti ideál krásy a zdraví. Jenže pozor, platí to jen v mladém věku. Ve stáří je křehkost a štíhlost mnohdy naopak velkým problémem, který nyní zaměstnává řadu lékařů.

Lékaři čím dál více používají výraz geriatrická křehkost. Jde vlastně o balíček potíží a nemocí, se kterým si medicína neumí poradit. Je to stav, kdy člověk vysokého věku prostě chřadne, všichni to na něm vidí a nikdo neví, jak mu pomoci. A tak si ho lékaři posílají z jedné ordinace do druhé, podstupuje různá vyšetření, protože v dnešní době si nikdo nedovolí říct: Paní, je vás osmdesát pět, váš život se prostě chýlí ke konci, přirozeně chřadnete, odcházíte. Něco takového je nyní nepřípustné, neslušné, prostě se to neříká.

„Moji devadesátiletou maminku obvodní lékař stále posílá na další vyšetření a ona na ně ochotně chodí. Přesněji, my ji tam vozíme,“ vypráví pětašedesátiletá Irena z malého města nedaleko Prahy. „Stojí nás to spoustu času, peněz za dopravu a nervů. Jenže kdybych to někde řekla, dívali by se na mě tak, že mamince nechci pomoct, že ji odmítám vozit po lékařích. Ale já mám pocit, že ji všechny ty neustálé kontroly a vyšetření unavují a stejně jí už žádné zlepšení nepřinášejí. V tom věku by jí spíše prospělo odpočívat, užívat si konec života. Myslím, že kdyby seděla na zahradě, prospělo by jí to víc, než strávit hodiny v autě a pak hodiny čekáním na to, až ji lékař vyslechne a řekne, že je vše ve stejném stavu,“ dodává. Jenže Irenina maminka zastává názor, že co řeknou páni doktoři, je svaté. Když ji někam pošlou, že tam musí jet. „Mám pocit, že někdy z mámy dělají pokusného králíka a připisují si za ni body pro pojišťovny,“ podotýká Irena. Její maminka byla vždy velmi štíhlá a krásná žena. Ve stáří se však její tělesná kondice ukázala být problémem. Zakopává, padá, nemá žádné svaly. Naopak její o něco mladší sousedka, která  celý život měla mírnou nadváhou, je v daleko lepší kondici. Ve stáří taky zhubla, ale není tak slabá.

„Geriatrická křehkost je problém, který souvisí s tím, že se ženy dožívají vysokého věku,“ vysvětluje geriatr Zdeněk Kalvach. „Ony sice žijí déle než muži, ale jsou křehké a méně zdatné. Malé uklouznutí nebo zakopnutí nevybalancují, skončí pádem. Jsou mnohdy tak slabé a křehké, že časem nejsou schopny být samostatné. Z geriatrické křehkosti vzniká balík sociálně zdravotních problémů,“ vysvětluje.  

Podobný případ právě řeší v jedné ostravské rodině. Osmaosmdesátiletá babička Jana je ve skvělé psychické kondici. Má výbornou paměť, stále se zajímá o vše, co se kolem ní děje, ráda čte a sleduje televizi. Jenže je tak slabá, že často padá. Nedávno jí vypadl z rukou hrnek s čajem. Když se snažila utřít podlahu, upadla. Nebyla schopná vstát, takže ležela den v bytě, než ji tam večer objevila dcera, která přijela, protože Jana nezvedala mobil. Celá rodina ví, že by Jana už neměla žít sama. Jenže v domově pro seniory pro ni není místo a ona by do něj stejně ani nechtěla. „Jsem zdravá, nic mi není, jen jsem strašně slabá. Podlamují se mi nohy. Lékaři říkají, že to nemá žádnou příčinu, je to prostě stáří. Jen mi řekli, že je problém, že jsem si nevybudovala svalstvo, že jsem necvičila. Je to pravda, roky v penzi jsem v podstatě trávila čtením a koukáním na televizi. Cvičení mě nikdy nebavilo a nepotřebovala jsem ho, protože jsem byla celý život štíhlá. Teď se to ukázalo jako problém,“ vypráví. 

Stává se, že praktičtí lékaři často nevědí, jak takovým lidem pomoci, ani na které oddělení vlastně slabého starého křehkého člověka poslat. Patří do nemocnice jen proto, že je slabý? Nebo je to naprosto přirozený vývoj stárnutí? Mnoho lidí tak zůstává v takzvaném území nikoho, to znamená, že je lékaři stále kontrolují, vyšetřují, ale nikdo jim už nedokáže pomoci. Zároveň je ale nenechávají v klidu, neřeknou jim: Pardon, to je stáří, s tím se nedá nic dělat. Je to velký problém, který přináší fakt, že se lidé dožívají čím dál vyššího věku. Ale je to také varování pro ty, kteří se teprve k vysokému věku blíží.

Období po padesátce by tak mělo být životní fází, kdy je poslední možnost změnit svou kondici k lepšímu a udělat něco proto, aby se každého geriatrická křehkost jednou týkala co nejméně. Týká se to hlavně žen, které si celý život zakládaly na tom, že jsou štíhlé, a tudíž nemusí cvičit, posilovat, běhat. Právě z nich se pak ve vysokém věku stávají křehké bytosti, které padají a nejsou schopny vlastními silami vstát. Geriatrická křehkost je totiž problém, o kterém se moc nemluví, ale týká se spousty lidí a jejich rodin.

Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Josef Bílý
Víme my, jak se budeme fyzicky a zejména duševně cítit v 90 ti letech (pokud se toho dožijeme)? Nevíme, nevíme , jaké budou naše tužby, co budeme chtít atd.Nemůžeme tedy mluvit za naše 90 ti leté babičky ( dědové se většinou takového věku nedožijí) a je naší povinností být k nimi tolerantní a snažit se vyplnit jejich přání - až tu nebudou, tak ať si nemáme co vyčítat. Pokud se k nám ne vždy chovají dobře,sekýrují nás jako malé děti apod., neodsuzujme to, sami nevíme jací v tom věku budeme !
Oldřich Čepelka
Četl jsem jen příspěvek paní Halátové a nechápu, co vlastně sděluje. Problém není v tom, že všichni víme, jak je na tom hodně starý člověk. Problém je v tom, jak se k němu chováme. Senioři v tzv. 4. věku jsou křehcí fyzicky i duševně a protože jsou velmi omezeni na svých aktivitách, mají jiný svět než my, aktivní lidé třetího věku. (A kdo necvičí a dokonce neposiluje ve starším věku, bude si snadno lámat kosti v tom pozdějším, to je dávno známé.)
Jarmila Komberec Jakubcová
Diskuzní příspěvek paní Halátové to plně vystihuje. Už nemám co napsat, jen bych se opakovala.
Hana Rypáčková
Cvičení, sport a hlavně chůze udržují tělo fit...Ať je ráda, že ji vyšetřují, mnohdy si staří lidé stěžují, že už nad nimi lékaři mávli rukou, že je to stáří. A nebylo...Borelioza, zánět, stafylokok...Nemoci se projevují únavou i křehkostí..
Danka Rotyková
Paní Slávko, máte pravdu, že jsme se trochu odchýlily od hlavní myšlenky. A to asi proto, že je zmiňován problém ve stáří, kdy už se toho tolik pro fyzickou sílu moc nezmůže. Jinak článek byl velmi zajímavý, proto dostal tolik bodů. Hezký den všem v pohybu ☺
Slávka Kobylková
Ale dámy, asi jste zcela nepochopily smysl tohoto zamyšlení, jde o to,upozornit štíhlejší ženy,které celý život necvičily a necvičí,nemají vytvořené pevnější svaly,že mají nejvyšší čas- kolem padesátky- s tím něco udělat,aby se pak ve vysokém stáří nedivily takovýmto koncům. Jenže je fakt,že toto varování platí jen pro relativně zdravé jedince,kteří ještě v padesáti zabrat mohou,nejsou to už zdaleka všichni. A hlavně, kdo se celý život sportu , pohybu, vyhýbal,bude mít nebetyčné problémy,asi to nedá, ten druhý se zřejmě hýbal a hýbe, a tudíž zase nebude zmiňovaný případ.Svalová hmota se v pozdějším věku buduje hůř,ale kolem šedesátky to ještě jde,tak cvičte.
Danka Rotyková
Pravda je, že je každý z nás jiný, má i jiné problémy. Ale vpodstatě není téměř nikdo ve stáří bez zdravotních neduhů. Výjimky existují, ale jsou to opravdu jen výjimky. V domově seniorů, kam docházím za maminkou, je docela dost 90 ti letých seniorů, ale o žádném zdravém jsem se za 7 let nedozvěděla.
Věra Halátová
A když se bude o geriatrické křehkosti hodně mluvit, pomůže to někomu? Že je paní, které je přes devadesát křehká? To už devadesátileté babičky bývají. Babičku přes devadesát jsem ještě neviděla, že by zvedala desetikilové činky. To je snad naprosto normální, že člověk stárne a je tělesně slabší.
Jana Šenbergerová
Co je tak nepochopitelného na tom, že starý člověk chřadne? Až se naučíme mládnout, bude po chřadnutí. Někteří staří lidé jsou opravdu divní. Ne proto, že jsou staří, ale protože jim někdo nakukal, že si mohou udržet mládí do vysokého stáří a oni tomu naivně věří. Svěžest v mládí a svěžest ve stáří, jsou dva naprosto rozdílné stavy.