Z historie zemědělství

Z historie zemědělství

20. 11. 2018

Ke 100. výročí svého založení a ke 100. výročí vzniku Československa uspořádalo Národní zemědělské muzeum výstavu nazvanou Největší objev. Fenomén zemědělství ve 100 předmětech, představující vývoj zemědělství od pravěku po současnost. Exponáty jsem nepočítala, ale pan kustod mě sám od sebe ujistil, že jich je opravdu sto.  A jsou velmi různorodé – je mezi nimi např. tabulka s klínovým písmem, kosti ovce/kozy, zlomky uhlíků z dubového dřeva, blecha, pšeničné zrno, myš domácí, cedule Lhota jako nejčastějšího pojmenování české vesnice, kraslice, kormidelní kolo, plechovka Milko Whole Milk, hnojivo, dron aj.

Zemědělství položilo základy naší civilizace, když před deseti tisíci lety začali pravěcí lovci a sběrači pěstovat obilí a chovat zvířata, což znamenalo usedlý způsob života. Díky zemědělství vzniklo i písmo, kalendář, matematika, rozvinula se moderní věda.

Lidé objevili zemědělství nezávisle na jedenácti různých místech planety. V Malé Asii a na Blízkém východě vyšlechtili z trávy pšenici a ochočili si ovce, kozy, prasata a skot. Ve východní Asii začali pěstovat rýži a proso, v Číně zdomácněly také sója, konopí nebo čajovník. V Severní Americe se pěstovala slunečnice a na území dnešního Mexika kukuřice a dýně. Ze Střední Ameriky pocházejí také fazole a tykev, z Jižní Ameriky brambory, rajčata, tabák, maniok nebo ananas. Jednou ze základních potravin byl chléb – symbol života a pohostinnosti.

Na území naší republiky pronikla znalost zemědělství kolem roku 5500 před Kristem. Šířila se pomalu, možná jen rychlostí 1 km za rok. Během 4. tisíciletí před Kristem se ve střední Evropě objevily kovy – nejdříve měď, v dalších tisíciletích bronz a nakonec v 8. století železo. Kelty, žijící na našem území, vystřídali od nového letopočtu Germáni. Podle svědectví Caesara jedli mléko, sýry, maso, ovoce, ovesnou kaši; podle Tacita pili kvašené mléko a kvašený oves, tj. v podstatě pivo. Víno se u nás pěstovalo pravděpodobně již v době římské, zcela jistě od 8. století. Rozvoj vinohradnictví pak nastal o sto let později, v souvislosti s šířením křesťanství.

Zemědělcům pomáhal při práci oheň. Používali ho ke žďáření, vypalování strnišť nebo přípravě jídla. Zemědělský vynález je keramika. V hrncích z vypálené hlíny mohli lidé vařit jídlo nebo pivo, v zásobnicích uchovávat potraviny. Od počátku hrála v životě zemědělců významnou roli sůl. Konzervovali s ní potraviny a nahrazovali jí přirozený zdroj minerálů.

K prvním zvířatům, která se člověku podařilo domestikovat, patřili pes, ovce a koza. S domestikací psa byl člověk úspěšný již před 15 tisíci lety, koza a ovce následovaly přibližně před 11 tisíci lety. Od 7. století před Kristem jsou v Evropě chovány slepice.

K nejstarším technickým vymoženostem lidstva patří jho, neboli jařmo. Do zápřahu k pluhu se používali nejčastěji voli. Koně byli mnohem dražší a sloužili k jízdě nebo jako zápřah do vozů. V 9. století se v Evropě poprvé objevil chomout. Pochází z Dálného východu, postupně nahradil jho. Až do vynálezu parního stroje byla vedle zvířecích svalů hlavním zdrojem energie síla vody. Princip vodního mlýna byl znám od antiky a Římané jej rozšířili do zaalpské Evropy.

Nepostradatelnou součástí středověké stravy bylo hlávkové zelí. Lidé je nakládali se solí a kmínem a jedli celou zimu. Domestikováno bylo až kolem roku 1000 před Kristem, a to pravděpodobně Kelty. Výskyt zelí v Čechách je písemně doložen od konce 12. století. Jako největší zemědělská inovace od starověku bývá někdy označován jetel. Coby vysoce hodnotné krmivo dokázal přesunout dobytek z pastev do stájí. Zásluhou jetele se také prosadilo v pozdním středověku střídavé hospodářství, které nahradilo dřívější úhor – ozim – jař.

Objev Nového světa v roce 1492 přinesl Evropě nové plodiny i zvířata. Jídelníček obohatily rajčata, papriky, brambory, kukuřice; jejich zdomácnění však trvalo staletí. Brambory se dostaly do Čech až po roce 1610. Dlouho ale pouze zdobily šlechtické zahrady. Byly považovány za nečisté, pohanské plodiny. Teprve během hladových let 1771 – 1772 se zde masově rozšířily hlízy přivezené z Braniborska – odtud i jejich název. Španělští dobyvatelé přivezli do Evropy krocany. V 16. století došlo na našem území k masivnímu rozvoji rybníkářství. Nejoblíbenější českou chovnou rybou byl a zůstává kapr. V novověku se také začala profesionalizovat správa panství, včetně řízení jejich zemědělství.

Za napoleonských válek došlo k velkému rozvoji cukrovarnictví. České země se staly cukrovarnickou velmocí v 19. století. V té době měl velký význam také chov koní. Téměř každý sedlák choval klisny. Zisky z prodeje koní tvořily nezanedbatelnou část jeho příjmu.

Nechtěla jsem vás zde příliš zahltit informacemi. Proto jsem další uvedla pod fotografiemi. Jejich výběr jsem ukončila 19. stoletím.

Výstava je otevřena do 31. 12., od úterý do neděle, 9 – 17 hodin.

Zdroje: informační panely výstavy; www.nzm.cz

 

Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage
PRODUKT TÝDNE

Pořiďte svému mazlíkovi kvalitní krmivo. Konzervy Brit Mono Protein jsou vhodné pro psy s citlivým zažíváním, alergiemi a potravinovou intolerancí. Více zde.

produkt týdne.jpg

 

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

TÉMATA
AKTUÁLNÍ ANKETA

Budete letos hlídat vnoučata více než v předchozích letech? (Vzhledem k omezenému cestování do zahraničí)?

Ano, budu mít vnoučata na delší dobu než loni

26%

Ještě nevím

19%

Ne, bude to přibližně stejné jako v předchozích letech

29%

Vnoučata o prázdninách už delší dobu nehlídám

26%