Paběrkování slaví úspěch
FOTO: zachranjidlo.cz

Paběrkování slaví úspěch

27. 11. 2018

Dříve si tak přilepšovali chudí lidé. Sbírali na polích a v sadech to, co tam zůstalo po sklizni. Říkalo se tomu paběrkování a ten výraz nyní nabral nový rozměr.

Paběrkování se věnuje čím dál více lidí. Ne proto, že by je k tomu hnala bída, ale proto, že to berou jako jeden z kroků, jak omezit současné velké plýtvání s potravinami. A nejnovější údaje ukazují, že se paběrkování stalo velmi populární.

Nadšenci z iniciativy Zachraň jídlo začali prosazovat sběr nepotřebné zeleniny a ovoce v roce 2015. Teď bilancovali a vydali o tom zprávu. „Už čtvrtou sezónu jezdíme na pole sbírat ovoce a zeleninu, které neodpovídají parametrům obchodních řetězců nebo kterých je nadbytek,“ vysvětluje koordinátor projektu s názvem Paběrkujeme v regionech Adam Podhola.

Cílem party mladých lidí totiž bylo rozšířit tento trend do krajů a okresů, což se daří. Například v jižních Čechách vznikla dobrovolnická skupina, která nasbírala v sadech a na polích už dvanáct a půl tuny jídla. Jde o zeleninu a ovoce, které je naprosto v pořádku, kvalitní, poživatelné. Jen je třeba nějaká ta chudák okurka příliš zkroucená, tak ji tam zemědělci nechali, protože nesplňuje současné požadavky supermarketů na to, že okurka musí být pěkně rovná, dokonalá. Podobné je to třeba s jablky, které mají nějaký flíček či jinou vadu. Takové ovoce a zelenina by bylo odsouzeno k uhnití, k vyhození. Přitom může skvěle posloužit lidem, kterým nějaká ta vada nevadí. Ostatně, dříve narození vůbec nechápou, proč by ovoce a zelenina měly být perfektní, nablýskané a bez vad, protože si dobře pamatují, že nejlépe vždycky chutnalo jablko utržené ze stromu a nikdo se dříve nezajímal, jestli je souměrně kulaté.  

A tak organizátoři projektu už mají i organizace, které od nich napaběrkované ovoce a zeleninu odebírají. „Klienti odběratelských organizací byli z ovoce a zeleniny nadšeni. A nejlepší zážitek? Když jsme přijížděli s druhou várkou paběrkovaných brambor do domova seniorů, už tam na nás čekaly bramboráky z várky první. Lepší jsme dlouho nejedli,“ říká Kristýna Škabradová, provozí ředitelka Potravinové banky Jihočeského kraje.

Jídlo, které se paběrkováním v posledních letech podařilo zachránit a dále zpracovat, se už počítá na desítky tun.  A na nápad party mladých lidí se nabalil i další trend. Lidé přestávají odmítat kupovat ovoce a zeleninu, které není dokonalé. Došlo jim, že všechna ta nablýskaná jablíčka a rajčátka, která vypadají jako z reklamní fotografie, jsou v podstatě divná. Že přirozené je, když je rajče každé jiné, trošku nesymetrické, prostě vytvořené podle toho, jak na něj svítilo slunce. Doba okouzlení vším umělým a dokonalým pomalu přechází a supermarkety se začínají také pomalu ale jistě vézt na vlně návratu k přirozenosti.

Takže, pokud se někdy někdo vypraví na vycházku do přírody a nasbírá si tam tašku zapomenutých brambor nebo jablek, není třeba se na něj dívat se soucitem. Není to sociální případ, který si je nemůže koupit ani lakomec, kterému je líto za ně dávat peníze. Třeba je to člověk, který už má dost plýtvání s potravinami, které v poslední době dosáhlo gigantických rozměrů.

 

Hana Charvátová pro i60

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Ptáček
Tak by mne zajímalo, kolik na tu akci "zachraňme potraviny" padlo Evropských dotací a přitom to celé je nesmysl, aspoň ty fotky. Ani sběrač ani majitel nepřipustí sbírání na zcela nesklizeném poli, jistě víte proč. Dnes jsem slyšel podobný vtip díky němuž budeme žít v blahobytu. Bude se specielně organizovat sběr plachovek, a ty se vozit do Německa na zpracování a budeme mít nové levné železo. Ha Ha. Zase se někdo ohřeje na dotacích proto že ekonomicky je to nesmysl.
Jarmila Jakubcová
Jako studentka jsem absolvovala mnoho brigád v různých tzv. JZD.O paběrkování ale asi nešlo..
Blanka Bílá
Hezký večer,takových akcí jsem se účastnila jako dítě s babičkou, chudí jsme určitě nebyli, normální rodina na malém městě.Většinou se toho ujímaly ženy, ve věku mé babičky, po sklizni brambor, řepy, kukuřice, klásky obilovin.Vše se pak zužitkovalo pro domácí zvířectvo a ptactvo.Většinou si babky pospíšily, pak to bylo ihned zaoráno.
Svatava Páleníková
Fandím takovýmto nápadům mladých lidí.
Zdenka Jírová
Pamatuji si, že jsem jako dítě chodila s babičkou "paběrkovat" po sklizni klásky obilí pro slepice. Dříve se všechno sklízelo a zužitkovalo. nevzhledné ovoce se zpracovalo na džem nebo jiný konzervovaný produkt. Dnes se to nechá shnít a doveze se džem za 70 Kč z Německa.
Libor Ptáček
A k titulnímu fotu. To je strojem sklizená cibule na proschnutí a následný strojový sběr. To děvče s bedýnkou tam je jen pro fotografa.
Libor Ptáček
Tak mi to nedá a musím jednostranný pohled redakce trochu poopravit. Za prvé vstup na soukromý pozemek což je i pole má jistá pravidla a majitel nás klidně může vyhnat. A druhý pohled, a to jsou peníze a zase jen peníze. Jezdil jsem u všeho a chvíli jsem se motal i ve velkoskladech zeleniny v Lipencích. A tak jeden příklad ze života. Mám na krámě bedýnku třeba paprik, nic moc, pořád jedlé ale už je to trojka a za peníze neprodejné, tak šup s tím do kontejneru. Namítám, prodej to jen za symbolickou cenu…..Tůdle. Babča to koupí, nadělá celé rodině čalamádu a už žádné kvalitní zboží za peníze u mne nekoupí. A podotázka, proč zlí kapitalisté sypaly pomeranče do moře?
Zuzana Pivcová
U nás v Podkrkonoší, kde jsem v dětství žila, to bylo běžné označení pro sbírání nebo trhání nějakých plodin z mála, kdy se muselo hodně hledat. Třeba jsme šly na borůvky a jen paběrkovaly, co zbylo po sběračích před námi. V jiném smyslu to slovo neznám. Slyším ho po letech.
Jana Baloušková
Letos jsem paběrkovala na velikém makovém poli a úspěšně.
Danka Rotyková
Pocháím z vesnice, takže jsem si paběrkování zažila. Ale vždy záleželo na majiteli, kterým bylo třeba u nás JZD. Na jiné pole jsme si nedovolili ani pohlédnout, na vesnici to nestálo za ty pomluvy. Dnes nemám paběrkovat kde, ale i tak bych to už nezvládala fyzicky. Všem, kteří takto uklidí pole fandím, plýtvání čímkoli je mi proti srsti.
Miroslav Hradecký
Ale i to paběrkování je krádež. Myslím, že pokud je pole sklizené, rozumný hospodář nikoho nevyžene pokud mu tam nedělá škodu - láme keře, stromy a podobně. Ovšem lepší je říci hospodáři - pane mohu si ty zbytky posbírat? Bude rád, když mu to uklidíte, na zbytcích se namnoží některé choroby a škůdci která tam mohou přezimovat.
Věra Ježková
Paběrkovat nemám kde. Sebrat z úrody vše, co lze použít, bych považovala za samozřejmé.
Jana Šenbergerová
Paběrkuji na sklizeném makovém poli. Baví mě vyklepávat mák z makovic. :-)
Jana Šenbergerová
Pokud obrázky zobrazují paběrkování, tak je nejvyšší čas zamyslet se, aby nám příroda nezačala oplácet stejnou mincí. "Nelíbí se ti to, nedostaneš nic."
Věra Halátová
To je výraz, který si asi zapišu do památníčku: Vézt se na vlně návratu k přirozenosti. Já se, bohužel nemohu "vézt na vlně návratu k přirozenosti". Já přirozeně žiju. A co se týká paběrkování, tady, kde já bydlím, nejsou žádná pole. A pokud má někdo políčko s bramborami, má to políčko oplocené a i kdyby neměl, byl by to polní pych. Nezapomeňte, že i ta velká pole v Jižních Čechách nebo na Jižní Moravě někomu patří a cokoliv si tam brát, je vlastně krádež.
Dana Puchalská
Bylo, je a bude. Ano jablko nebo hruška rovnou ze stromu do pusy je neskutečná dobrota.
Karel Boháček
Paběrkovalo se, paběrkuje se a bude se paběrkovat. Vše to jen záleží na majiteli pozemku. Já takhle paběrkuji pšenici, kukuřici, chmel a meruňky.