Pozor, přednáška vědkyně Heleny Illnerové zrušena - více v komentáři
Vědkyně Helena Illnerová. FOTO: archiv Skautského institutu

Pozor, přednáška vědkyně Heleny Illnerové zrušena - více v komentáři

4. 12. 2018

Nastává pomalu zima, dny se krátí, noci jsou delší. Na nás padá podzimní špatná nálada a zimní únava. Proč tomu tak v tomto ročním období je? Hraje v tom roli ubývající denní světlo?

Tématu synchronizace našeho vnitřního času s vnějším světlem se po celý život zabývá fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd ČR a skautka Helena Illnerová.

Tato vědkyně je světoznámá díky jejímu životnímu objevu v oblasti biologických hodin v organismu savců. Helena Illnerová se zabývá po celou její kariéru i spojitostí spánku a světla. Zkoumá například druhy světla.

V dnešní době lidé tráví na mobilních telefonech a počítačích spoustu svého času, ať už v práci či ve volných chvílích. Právě tyto technologie vyzařují takzvané modré světlo. Tento druh člověk potřebuje jen v omezené míře. Ráno a přes den člověku pomáhá, aby se naše centrální hodiny uvnitř těla synchronizovaly s vnějším dnem. Díky němu jsme více pozorní a vnímaví. Večer naopak našemu organismu neprospívá.

„Modré světlo potřebujeme během celého dne. Například po obědě, když na nás přijde nějaká ospalost, nám opět pozornost zvýší. Ale večer může být nebezpečné, protože savci nebyli přizpůsobeni umělému osvětlení. Nakonec to vždycky večer po teplém západě skončilo tmou. Modré světlo zpožďuje nástup ospalosti, ale i nástup tvorby hormonu melatoninu (nočního hormonu, jehož hladina se k večeru zvedá a z rána jde dolů), celkově se biologické hodiny zpožďují, takže když si půjde člověk lehnout, bude mít problém usnout.” vysvětluje Helena Illnerová. Dodává, že pro kvalitní spánek je doporučeno dvě až tři hodiny před spaním vyhnout se modrému světlu. Vynechat práci na počítači nebo mobilu a vy

hnout se i intenzivnímu bílému světlu. Vedle toho existuje také například žluté světlo, které vydávají paprsky slunce, svíčka nebo oheň. Je to světlo přírodního původu. Svým původem je to tedy světlo přirozené, které nijak nenarušuje náš biologický rytmus. Lidé si dnes více doplňují přirozené světlo umělým, aby byli více produktivní - náš den pak může trvat až 16 hodin.

V oblastech okolo polárního kruhu jako Skandinávie, Kanada či Sibiř, svítí slunce velmi málo, hlavně v zimním období. Lidé jsou tam kvůli nedostatku přirozeného světla náchylnější k depresím a špatné náladě než v jiných zemích. Často si pak musí umělým světlem doplňovat přirozené světlo ve velkých dávkách. Velkým tématem Heleny Illnerové jsou i biorytmy a synchronizace vnitřního času s okolím. Biorytmy si lze představit jako centrální hodiny v našem mozku, které určují chod celého našeho těla. Když lidé například cestují z jednoho kontinentu na druhý, trvá jim pár dní, než se přizpůsobí vnějšímu času – lokálnímu časovému pásmu. Dochází totiž k desynchronizaci časového systému, ke které může dojít také třeba při práci na noční směny či během stáří, kdy těžko usínáme. Nebo si časový systém desynchronizujeme již zmíněným modrým světlem před spaním, které nám zbržďuje tvorbu usínacího hormonu.

Někdo si může způsobit desynchronizaci časového systému při narušení jídelního režimu, typicky noční „vyjídání lednice“. Obecně by se nemělo jíst v delším intervalu než deset hodin, například nesnídat v šest ráno a večeřet o půlnoci. Naše jídelní režim je totiž nastaven podle přirozeného světla. Pro biologické hodiny je důležité udržovat režim a jíst pravidelně. Obecně je pro náš časový systém dobré nejen jíst, ale žít pravidelně. Častá desynchronizace může člověku způsobit deprese nebo metabolické nemoci.

Kvůli této problematice vznikla v roce 1988 Society for Light Treatment and Biological Rhythms (Společnost pro biologické rytmy a léčbu světlem) jejímiž členy jsou zejména vědci zemí polárního kruhu. Ta se zabývá vědou zvanou chronoterapeutikou a snaží se ji zpřístupnit všem oblastem medicíny.

O synchronizaci našeho vnitřního času s vnějším světlem bude profesorka Helena Illnerová osobně povídat ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí ve středu 5. 12. od 10:00. Zveme vás na přednášku a setkání.

Za Skautský institut Patricie Aruťuňanová

 

Prakticky
Helena Illnerová: O světle a radosti
Kdy? 5. 12. od 10:00 hodin
Kde? Sál Minuta, Skautský institut, Staroměstské náměstí 4/1, 110 00 Praha 1
Fb událost: https://www.facebook.com/events/503269676818880/?ref=br_rs

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Danuše Stočesová
Milá Libuško, děkuji ti za vzkaz, hlavně, aby se ti lépe spalo a dařilo. S vřelým pozdravem, Danuše
Zuzka Orlová
Na poslední chvíli musíme přednášku kvůli nemoci zrušit. Setkání se přesouvá na leden, o novém termínu budeme brzy informovat. Děkujeme za pochopení. Za Skautský institut Zuzka O.
Libuše Křapová
Danko S. Díky :-)
Danuše Stočesová
Hezký večer milí přáteké, určitě bude tato přednáška zajímavá a poučná. Já osobně mám podzim a zimu ráda, ale samozřejmě radši teplo a sluníčko.Bráním se špatným stavům kreativitou...... Vím, že světlo v místnosti musí být dostatek. Také mám problémy, ale dosti prostředků mám ku pomoci.Chtěla bych vzkázat paní Libuši Křapové, že ji moc rozumím, ale budu posílat obrázky z Prahy, tak snad jí to pomůže. Podle mého názoru musí být vyváženo dobré srdce s rozumem. Mějte se krásně a dobrou noc, Danuše
Věra Ježková
Paní doktorka Illnerová je sympatická a chytrá dáma. V souladu s uvedeným by se mi také líbilo, kdyby jednou možná obnovený jediný a jednotný čas odpovídal tomu přírodnímu.
Jana Šenbergerová
Tak to mohu být ráda, že usínám, sotva uvidím postel, když sedím u PC téměř do půlnoci. Nejlépe se mi spí v naprosté tmě, ale té dnes bez zatemnění docílit nelze. V bytě máme i přes stažené žaluzie tolik světla, že se mohu po něm bez problémů pohybovat i potmě. Když spím, stačí aby někdo v bytě rozsvítil a já o tom vím. Ve dne jsem schopná usnout, jen když jsem hodně unavená nebo nemocná.
Jitka Caklová
Nejlépe jsou na tom slepice na dvorku. Nahrabou si pouze tolik, kolik potřebují, vstávají a chodí spát se sluníčkem a proto mají bez chemie a doplňovaných barviv nejzdravější vajíčka.
Jitka Caklová
"Lidé si dnes více doplňují přirozené světlo umělým, aby byli více produktivní - náš den pak může trvat až 16 hodin." Z tohoto důvodu by bylo výhodnější trvale nechat "Letní čas". O půl čtvrté až páté v dnešní době stejně téměř nikdo do práce nevstává a v létě je příjemné být za přirozeného světla déle venku a v zimě bychom večer o hodinu dříve nemuseli denní světlo nahrazovat umělým.
Hana Rypáčková
Tak bych ráda přijela na přednášku..
Jitka Caklová
Názory Heleny Illnerové se mi také líbí a stejně jako Jitku Haškovou mě zaujala coby "jaktovidička". Jen nevím, co si mají počít dělníci v montovnách, pracující v třísměnném provozu, díky kterému si chtějí zachovat poslední zbytek lidské důstojnosti.
Libuše Křapová
Zajímalo by mne to. Moc roků jsem pracovala na střídavé směny, dodnes často špatně usínám, v noci se budím a špatně spím. Škoda, že je Praha od nás tak daleko :-)
Zuzana Pivcová
S informacemi paní doktorky Illnerové naprosto souhlasím. Protože mám se spánkem problémy, snažím se vyvarovat všeho, co by mi ho ještě zhoršilo. Rozhodně mi v pokoji, kde spím, nesvítí žádné světýlko, např. digitální budík či TV atd. Nikdy bych nemohla pracovat na střídavé směny a spát jednou v noci, jindy ve dne. Ale to už se moc rozepisuji. Bude-li to možné, na přednášku zajdu. Děkuji.
Jitka Hašková
Paní dr. Ilnerová je velmi moudrá dáma. Slyšela jsem několik rozhovorů s ní v rádiu. Jeden čas patřila na dvojce k ranním "Jaktovidičům".
Dana Puchalská
Četla jsem moc pěkný a hlavně inteligentní rozhovor s p. Illnerovou. A je to skutečně zajímavé. Tahle problematika se týká každého z nás.