Slovenské Vánoce: koledy, kapr, opékance a štědrák
Vánoční trhy v Bratislavě. Foto: Bratislava Tourist Board/visitbratislava.com

Slovenské Vánoce: koledy, kapr, opékance a štědrák

7. 12. 2018

Vánoční zvyky jsou na Slovensku velmi podobné jako u nás, přesto najdeme mnoho odlišností. Víte, co jsou opekance? A že na štědrovečerním stole nesmí chybět zelňačka?

Stromeček, adventní věnec, balení dárků, koledy – to vše má Česko a Slovensko podobné. Stejně jako zálibu ve vánočních trzích. Ty nejkrásnější jsou v Bratislavě: trhovci dbají, aby zde byly opravdu pravé slovenské výrobky. Jedním z nejoblíbenějších pokrmů, tedy hned po svařáku, jsou bramborové lokše – placky připravované na slano či sladko. Mohou být plněné mákem, tvarohem, ořechy, ale také se připravují s játrovou paštikou. Velmi krásné trhy jsou i v Banské Bystrici, kde mají v budově Barbakan andělský domeček, v němž andělé každou hodinu hrají božskou píseň. V Košicích se vždy snaží být originální, kromě tradičních trhů zde mívají i například ledové sochy. V Trnavě se během adventu můžete vypravit s „lampášem“ na městskou věž.

Krásný program mají i na Bojnickém zámku, který je vánočně vyzdoben, probíhá zde ukázka vánočních zvyků i stolování.
Slovenky v době adventu pečou cukroví – perníčky, linecké, medvědí pracky, nepečené kuličky… Recepty jsou velmi podobné.

Tradice
Štědrému dnu dominuje vyhlížení zlatého prasátka. Je to postní den a hlavním jídlem je až večeře. Pod ubrus se často dávají peníze. I na Slovensku platí, že od stolu by neměl nikdo vstávat. Před jídlem se v mnoha rodinách rozkrajuje jablíčko – hvězdička znamená štěstí.
Všichni také dostávají oplatky pečené z jednoduchého těsta, které někdy mají tvar našich trubiček. Ty se dochucují medem (pro sladký život) a česnekem (pro zdraví). A většinou je rozděluje „gazda“.

Slováci začínají pořádnou zelňačkou, ta se liší region od regionu, rodina od rodiny. „Pocházím ze středního Slovenska a u nás se polévka dělá z kysaného zelí, klobás, sušených hřibů. Přidávají se tam také sušené švestky, které změní její chuť. A na závěr se vhodí hrstka rýže – ta polévku nejen zahustí, ale také zaručí štěstí v dalším roce,“ vyjmenovává ingredience Klára Badinková ze Zahraničního zastoupení cestovního ruchu Slovenské republiky v Praze. Na talíři se ozdobí zakysanou smetanou.

Hlavním jídlem je kapr s bramborovým salátem, který v mnoha rodinách nahradilo filé nebo losos. Posledním chodem, zejména na středním Slovensku, jsou opekance. Jakési malé dukátové buchtičky pečené z chlebového těsta. „Jako dítě jsem jich týden před Vánocemi pekla s babičkou dva plechy. Ty jsme pak rozdaly příbuzným,“ dodává Klára Badinková. Před podáváním se spaří horkou vodou a servírují s tvarohem, mákem, ořechy, cukrem a polévají se máslem. Anebo se servírují naslano – například s brynzou. 

Další štědrovečerní specialitou je „štědrák“ – koláč z kynutého těsta. To se vyválí a pak se kladou jednotlivé vrstvy: těsto – povidla – těsto – ořechová náplň – těsto – maková náplň – těsto – tvaroh a nahoru se udělá mřížka.
Štědrý den končí návštěvou půlnoční mše a 25. prosince se k jídlu servíruje husa nebo kachna.  

Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marcela Škodová
Opravy: ...s medem, pokračuje.., kyselé zelí...
Marcela Škodová
Slovenské vánoce jsou jiné snad v každé vesnici, takže článek je obrovské zevšeobecnění. Např. v některých domácnostech na Liptově se začíná oplatkou - ne trubičkou s mede, pokrečuje opekanci, které se zalijí horkým mlékem, ne vodou. Kapustnica se vaří také jinak - pouze vývar ze zelňačky (šťáva ze zelí) s houbami, uzeným a čerstvým vepřovým masem, klobásou a malými bramborami. Jako zavářka nudle či trhance z bramborového těsta. V polévce se vaří také "slepá kura" což jsou takové malé knedlíčky. Jako hlavníchod potom maso a klobása z polévky, dušené kyselé zeí a ty knedlíčky uvařené v polévce. Pokud ryba, tak většinou nějaká "lepší," kapr moc ne, spíš třeba pstruh.
Antonín Vácha
Troje vánoce jsem zažil v jednom slovenském městečku s jednou slovenskou děvečkou. Vzpomínám na to rád.
Jana Šenbergerová
Kamarádka má dceru v Banské Bystrici a vždycky se odtamtud vrací nadšena vánoční atmosférou.
Alena Vávrová
Zeť pochází ze Slovenska a pořádná zelňačka u nás zdomácněla, nejen na vánoce. On přidává i velké fazole.