Česko je ve skládkování odpadu papežštější než Evropa
Odpady - celosvětový problém. Ilustrační foto: ingimage.com

Česko je ve skládkování odpadu papežštější než Evropa

4. 12. 2018

Skládkování komunálního odpadu trápí celou civilizaci.Jak k řešení tohoto problému přistupuje Česká republika a jak Evropská unie, jsme se zeptali europoslance Stanislava Polčáka.

Před komunálními volbami jste jako předseda Sdružení místních samospráv ČR zaslal otevřený dopis k odpadům a nákladům obcí a měst všem politickým představitelům a zákonodárcům. Čeho se tento dopis týkal?  
Otevřeným dopisem jsme chtěli zjistit stanovisko dotčených politických představitelů subjektů k problematice, která souvisí nejen s komunální politikou, obecními rozpočty, ale i se zájmy všech občanů v České republice. V posledních letech se na nás totiž opakovaně obracejí starostky a starostové řady obcí a měst v obavě z možného vývoje odpadové legislativy ve smyslu hrozícího navýšení nákladů za služby nakládání s odpady. To by se pak přirozeně dotklo každého z nás.  

Řeší česká odpadová legislativa nakládání s odpadem v souladu s evropskými normami, nebo je přísnější? Co to znamená pro obce, resp. pro občany?  
Nová evropská legislativa pro oblast odpadového hospodářství byla schválena v dubnu 2018 novelou odpadových směrnic. Novelizované evropské směrnice již řeší omezení skládkování využitelných odpadů. Evropské instituce stanovily cíl omezení skládkování na rok 2035 (tedy za 17 let), a to na 10 % komunálních odpadů. Některé státy budou mít výjimku do roku 2040. K roku 2035 Unie rovněž vytyčila cíl k recyklaci komunálních odpadů na 65 %. Námi sdružené obce a města, stejně jako samotné SMS ČR, plně respektují nově schválenou evropskou legislativu. Podporujeme cestu založenou na třídění odpadů a recyklaci, stejně jako na podpoře recyklovaných materiálů a využití odpadů jako zdrojů surovin pro další výrobu. Stejně tak plně podporujeme časové cíle EU vztažené k recyklaci a omezení skládkování. Musíme se však jednoznačně vymezit proti tomu, aby nastavení cílů v České republice bylo o 11 let přísnější, než stanovují nové cíle EU.   Není jediný důvod, aby byla ČR „byla papežštější než papež“. Žádáme tedy o revizi cílů v národní legislativě tak, aby tyto nebyly přísnější, než cíle aktuálně schválené v EU. 

Kolik politiků Vám odpovědělo a jak se k dané problematice stavěli?  
Bohužel z více jak tří desítek lidí odpověděla opravdu jen hrstka. Ti ostatní většinou argumentovali tím, že předmětná problematika není v jejich gesci. Naše otázka však byla jednoduchá: Jste pro nastavení národní legislativy v intencích legislativy evropské, anebo podporujete přísnější nastavení cílů, které znamená vyšší náklady obcí a měst? Na to by měl dle mého názoru umět odpovědět každý politik. Důležité však je, že odpovědi z resortů Ministerstva průmyslu a obchodu, stejně jako Ministerstva životního prostředí byla vcelku příznivá v tom smyslu, že v podstatě sleduje naší snahu.            

Jaký je to pro vás signál?  
Co se týče merita, jsem rád, že některé resorty státní správy evidentně vnímají problematiku v celé své říší. Pokud se však podíváme na to, že řada předních politických představitelů naší země nedokáže ani jednoduše odpovědět na otázku týkající se nastavení národní legislativy obecně, obrázek si z toho udělá snad každý čtenář sám.

Jste zároveň europoslanec. Myslíte si, že nové evropské směrnice k odpadům jsou dostatečně ambiciózní, nebo je nutné je na národní úrovni cíle ještě zpřísnit? 
Jsou ambiciózní a jsem za to rád. Tato problematika si nicméně vyžaduje jak intensivní globální přístup, tak náš osobní. Myslím, že bychom si všichni měli „sáhnout do svědomí“ a začít nejen řádně třídit odpad, ale také popřemýšlet o tom co a jak používat, a jak se k našemu životnímu prostředí chovat.  

Má vaše sdružení návrhy na konkrétní řešení, jak nastavit odpadové cíle v ČR?
My vyzýváme dlouhodobě k tomu, aby se česká státní zpráva skutečně zaměřila na to, jak obcím a našim občanům pomoci podle evropských pravidel, nikoli je znevýhodňovat podle národní legislativy. Odmítáme nastavení legislativy takovým způsobem, aby navýšené náklady opět hradily obce. Otázka nastavení cílů a jejich časování je jednoznačně spojená s náklady, které obce na odpadové hospodářství vynakládají. U komunálních odpadů jsou to právě obce a města (občané), která nesou zásadní díl celkových nákladů (cca 85%). A je zcela zřejmé, že přísnější cíle znamenají citelně vyšší náklady. Ať už ve formě navýšených skládkovacích poplatků či nákladů na provoz dražších technologií odpadových firem a jejich investice. Je třeba důrazně odmítnout to, aby tyto zvýšené náklady u cílů nad rámec EU hradily obce a města, resp. jejich občané. Nepomohou ani dotace, neboť jde především o náklady provozní, nikoli investiční. Obce a města vynakládají na tyto služby dlouhodobě vysoké částky a není zde reálný prostor pro citelné zdražování. Větší odpovědnost by měli převzít producenti obalů a upotřebených výrobků. Ekonomické nástroje by měly tlačit zejména na ně, aby vyráběli lépe recyklovatelné výrobky a obaly. Není možné, aby budoucí rostoucí náklady na odpadové hospodářství hradily stále obce a města. Je třeba hledat systémová řešení zaměřená zejména na výrobní průmysl ve formě lepšího ekodesignu, zpoplatnění hůře recyklovatelných materiálů, podpory a daňového zvýhodnění recyklovaných materiálů a výrobků, apod. Rovněž poukazujeme, že především prostředky evropských fondů by měly samosprávám pomoci realizovat projekty, které budou zvyšovat efektivitu třídění a dalšího nakládání s odpadem. Nízkouhlíkové oběhové hospodářství bude nepochybně významně podporovaný obor i v novém programovacím období.    

Evropský parlament se vyslovil, že chce podporovat zejména recyklaci. Postupně chce omezit skládkování a spalování odpadů . Připravuje rovněž směrnici k omezení plastů. Kdy myslíte, že může být tato směrnice schválena a co by měla přinést?  
Jednu směrnici týkající se plastů jsme odhlasovali v Evropském parlamentu letos na podzim.Šlo o plasty na jedno použití. Plasty tvoří celosvětově 85 % odpadků v mořích. A ve formě mikroplastů, jejichž účinky na lidské zdraví jsou zatím neznámé, se ve vzduchu, vodě a potravinách dostávají až do našich plic a na náš stůl. Řešení tohoto problému je nejen ze zdravotního a enviromentálního aspektu naprosto nezbytné, ale může navíc přinést nové příležitosti pro inovace, konkurenceschopnost a vytváření pracovních příležitostí. Konkrétně lze zmínit obavy z ministerstvem životního prostředí podporovaného termínu zákazu skládkování komunálních odpadů v roce 2024. Ten byl do českého zákona prosazen v roce 2014 poslaneckým pozměňovacím návrhem (nikoli vládní novelou), tehdy s odkazem na domnělou potřebu ve vztahu k evropské legislativě. Ta, jak jsem si sám z pozice člena Evropského parlamentu ověřil, však doposud žádné takové omezení neobsahovala.

Božena Hažová pro portál i60

 

 

životní prostředí
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.