Andělé existují
Ilustrační foto: pixabay.com

Andělé existují

13. 12. 2018

Myslím, že takové povídání se před vánocemi hodí. Jak potkat anděla? No, to musíte být nemohoucí, chodit o berlích a kvůli srdečnímu ochoření navštívit kardiologa. Ono totiž jedno neštěstí je málo. Asi se ten milý pán nahoře už nemohl dívat, jak plynule přecházím z jedné nemoci do druhé. Usoudil, že to sama zvládnout nemůžu, tak poslal anděla.

Anděl byl v podobě muže, což není tak nenormální. Vycházel ze dveří kardiologie a já jsem se chystala vstoupit dovnitř. Mezi dveřmi mi najednou povídá, že mě odveze domů. Říkám, že jsem tam sanitkou a že mě má saniťák vyzvedout. ":Odvolejte ho ", povídá. Byla jsem tak překvapená, že jsem na to přistoupila a sanitku odvolala. 

Anděl mě opravdu dovezl domů. Náš hovor v autě se vlastně točil kolem mých zdravotních potíží.  Prozradila jsem mu, že další den musím na kontrolu s operovaným kolenem do Písku. ":Já vás tam rád odvezu", pravil anděl  Zeptala jsem se ho ":Vy jste anděl ?" Neodpověděl, ale jenom se usmál.

A tak jsme jezdili. Byly to schůzky zvláštní. Několikrát  jsem musela do nemocnice. Nejdřív mi museli nabít srdce, aby mě zbavili arytmie a moje srdce mohlo tlouci normálně. Anděl se celou dobu staral o pejska. Ráno chodila za pejskem kamarádka, v poledne anděl, pak za mnou běžel do nemocnice a zase za pejskem. Poprvé v životě jsem nemusela mít strach o pejska a poprvé v životě jsem nemusela závidět ostatním pacientům, když se u nich scházeli příbuzní.

Po nabití srdce přišel zánět hltanu a žaludku a opět nemocnice. Anděl měl se mnou napilno. Srdce další nápor nemoci nevydrželo a zase si začalo tlouci, jak chtělo. Anděl mě vozil na gastroskopii, na další kontrolu s kolenem, pak na další nabití srdce. Trpělivě čekal v čekárně a byl mi velikou oporou

Jelikož mi strašně zvonilo, ne v uších, ale v hlavě, tak jsem navštívila neurologii. Odtamtud jsem šla na hloubkový rentgen hlavy. Mimo  to, že mi sdělili, že se mi zmenšuje mozek, na nic jiného nepřišli. Mozek se prý zmenšuje ve stáří každému, a tak jsem klidná. Alespoň  vidím, že když dělám nějaké blbosti, tak za to nemůžu. Prostě jsme jezdili a jezdili. Mezi tím jsme vždycky vypili u mě doma kávu a hezky si popovídali.

Když anděl slyšel, že budu na Štědrý den doma sama, nabídl mi azyl  u sebe v jeho  domečku. Pokud se snese jeho pejsek Pepa s mým Matýskem, tak věřím, že to budou vánoce krásné. Anděl také nemá úpně zdravé srdíčko, ale zatím nám oběma bije a doufám, že bude ještě dlouho tlouci.

 

PS. Také vám všem přeji krásné vánoce a ať nemusíte tak běhat po doktorech jako já. No, možná, že by tam na vás také čekal anděl. Je zajímavé, že se můj zdravotní stav zázračně zlepšil.

Můj příběh
Hodnocení:
(4.9 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%