Moje nezapomenutelné vánoce, aneb co umí prskavka
Foto: archiv autora

Moje nezapomenutelné vánoce, aneb co umí prskavka

22. 12. 2018

To, že jsem slyšel Ježíška, jsem zde už psal při loňských vánocích. Dnes se s Vámi chci podělit o krátký příběh o tom, co umí prskavka. Stalo se to už velmi dávno a musím začít otázkou.

Také věšíte na vánoční stromeček prskavky? A ještě se vám nestalo, že by prskavka něco zapálila, nebo alespoň propálila? Ne? Tak já vám něco povím. Bylo to takhle o vánocích. Byl den, kterému lidé již odpradávna říkají Štědrý, venku bylo bílo, právě jsme skončili štědrovečerní večeři a tatínek někam zmizel. Když říkám, že tatínek zmizel, mám na mysli, že odešel z kuchyně. To už jsem míval takovou tu pravou nadílkovskou náladu, celý netrpělivý a natěšený. Uši jsem měl napjaté, abych nepropásl zvoneček, který měl oznámit, a také každý rok oznámil, že Ježíšek nás právě navštívil. Už jej slyším a hlasitě to dávám najevo ostatním členům rodiny, to abych jim jako nepřímo řekl, tak už pojďte do pokoje.

Maminka otevírá dveře z kuchyně, procházíme chodbou a otevíráme dveře do pokoje! Očekával jsem, že uvidím, jako každý rok, ozářený stromeček s hořícími svíčkami a několika prskajícími prskavkami. V okamžiku, kdy jsme otevřeli dveře do pokoje , vidím tatínka otočeného zády ke stromečku jak se  kochá našim údivem nad tou krásnou vánoční podívanou. Maminka jako první z nás však spatřila, že pod stromečkem na kterém hoří svíčky a prskají prskavky, začíná hořet plamenem papír na jednom z dárků. Duchapřítomně se vrátila do kuchyně, kde vzala jednu z utěrek a touto utěrkou plamen uhasila! Byl to dárek, který Ježíšek přinesl tatínkovi, bylo to jeho nové pyžamo. Tmavý flek, těsně pod kapsičkou, vpředu na levé straně, který ani vypráním nezmizel, tatínkovi i nám dlouho připomínal vánoce, kdy u nás hořelo.

Tento okamžik bohužel zaznamenán není, ale na přiloženém snímku (vím, že velmi nekvalitním) jsou zachyceny právě ty vánoce v roce 1947 zachycené tatínkovým bakelitovým fotoaparátem na svitkový film zn.Fex Superior.

Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Naše maminka se vždy tolik bála ohně, ale prskavky a svíčky na stromečku plápolaly. Hezká fotka . Jako umělecká schválnost.
Jitka Hašková
Hezký příběh. Naštěstí nám doma nikdy nic nechytlo. Moji rodiče byli silní kuřáci, ale na oheň dávali velký pozor.
Věra Ježková
Hezké vyprávění. Jsem trochu pyromanka, prskavky miluju.
Dana Puchalská
Moc pěkný příběh z dětství. U nás čas od času chytly záclony a otec hasil. Nikdy jsme neměli v tomhle směru nouzi o teď už veselé vzpomínky. Ale dopadlo to dobře. Ale prskavky a svíčky ve skřipci byly nádherné
Věra Lišková
Jeden dárek, medvídek pro dceru, měl také u nás popálený kožich. Tatínek špatně připevnil svíčku, ale hned oheň uhasil.
Helenka Červenka
Naštěstí se maminka zachovala jako správný hasič a zachránila možná celý dům. Oheň-dobrý sluha, zlý pán.
Zuzana Pivcová
Hezké vyprávění, tak, jak Vy to umíte. Za nás byly prskavky hodně oblíbené. Držely jsme je v rukou a čekaly, čí vydrží déle. Ale na stromku jsem jim příliš nedůvěřovala, měla jsem pocit, že by od nich mohlo něco vzplanout.