Josef Lada: Nerozčiluju se kvůli malichernostem
FOTO: archiv Josefa Lady

Josef Lada: Nerozčiluju se kvůli malichernostem

21. 12. 2018

Co by to bylo za Vánoce bez pohledů, kalendářů a knížek s kouzelnou zimou? Ladovskou zimou! Všichni ty obrázky známe.

Josef Lada, vnuk slavného malíře, svého dědečka nikdy malovat neviděl, protože se minuli o tři roky. Ovšem znalcem je, „ladovské“ prostředí ho ovlivňovalo od malička a sám už skoro čtvrt století Ladovo dílo spravuje. V tom mu pomáhají i synové Viktor a Martin.

„Rodiče na mého dědu často vzpomínali,“ říká Josef. „Vyrůstal jsem mezi jeho knížkami a obrázky, celý náš dům ho připomínal.“ Hlavně maminka, známá malířka Alena Ladová, o svém otci často mluvila. „Vyprávěla mi o něm jako o svém velkém vzoru, o životě s ním a o nádherném díle, které vytvořil. Takže i když jsem dědu nikdy neviděl, ze vzpomínek rodičů jsem měl pocit, že ho důvěrně znám.“

Josefův otec Jan Vrána, manžel Aleny Ladové, pracoval čtyřicet let jako editor Ladova díla. Po jeho smrti v roce 1994 převzal malířův vnuk Josef tuto práci a zapojil se do ní naplno.

Protože Ladovy obrazy patří k českým Vánocům jako máloco, má i správce jeho díla nejvíc práce právě v této době. „Samozřejmě je každý rok znát, když se blíží Vánoce. Ovšem pro mě nezačínají až teď v prosinci, nýbrž mnohem dřív. Jsem rád, že zájem o dědovo dílo roste. Zajímavou, samozřejmě hypotetickou otázkou je, co by dneska maloval, jak by viděl Vánoce 2018. Žil v jiné době, něčemu by se možná divil. Nevím, co by říkal zimě bez sněhu, ale možná by pořád maloval zimy svého dětství.“

Sám Josef Lada tráví Vánoce doma s rodinou a s občasnými výlety. „Žádné vyloženě vánoční zvyky od dědečkových dob se u nás netradují. Na Štědrý den jdeme na procházku na Hradčany a při strojení stromku si pouštíme rockovou hudbu,“ usmívá se.
Když mluvíte s Josefem Ladou a víte, jak vypadal jeho slavný děda, zaujme vás, jak jsou si podobní. Podobné brýle, podobné rysy v obličeji. Celý děda! napadne vás. „Prý máme podobný smysl pro humor a určitě bychom si rozuměli. Už ve škole se mě ptali, jestli jsem z rodiny toho malíře a jestli umím malovat. Neumím!“

Další otázka: Za jakého znalce Ladova díla se považujete? „Úměrně tomu, že se o dílo Josefa Lady starám dvacet čtyři let,“ reaguje malířův vnuk. „Ale stále se učím, stále se objevuje něco nového, dosud mně neznámého. To se stává každý rok, zejména na aukcích nebo na internetu. Někdo přinese něco ukázat, pošle obrázek... Každé nově objevené dílo je pro mě příjemným překvapením, pokud tedy nejde o falzum.“

Pokud vás zajímá, co má vedle rockové muziky Josef Lada rád, tak je to fotbalová Sparta. Je jejím fanouškem už od dětství, neboť jeho otec byl významným funkcionářem klubu. A sám Josef fotbal taky rád hraje. S rodinou jezdí často k moři nebo na chatu u Dobříše. Jak si udržuje veselou náladu? „Nerozčiluju se kvůli malichernostem! A optimistickým přístupem k životu.“

Táňa Nečadová pro portál i60

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
ivana kosťunová
Těší mne, že dílo Josefa Lady zůstává v rodině a že jej rodina dobře spravuje. Ne každé dílo má takové štěstí ( třeba Krteček)
Dana Puchalská
Děkuji za pěkný článek.
Jitka Hašková
Knížky Josefa Lady a obrázky mám od dětství moc ráda. Jako malá holka jsem se dostala s maminkou k němu na návštěvu a pamatuji si ho jako laskavého starého pána. Také jsem několikrát navštívila jeho rodný domek v Hrusicích. Dobře, že ho připomínáte.