Zaměstnání po padesátce je stále problém
Ilustrační foto: ingimage.com

Zaměstnání po padesátce je stále problém

30. 1. 2019

Hranice věku odchodu do starobního důchodu se posunuje směrem nahoru. Přes její zastropování na 65 let uvidíme, jak se bude situace dál vyvíjet.

Přitom pro lidi dříve narozené je velmi těžké udržet se aktivně na trhu práce. Najít si nové zaměstnání kolem šedesátky už bývá často neřešitelné.

Jedním z největších úspěchů civilizace je dlouhověkost. Dokázali jsme prodloužit lidský věk, takže je pravděpodobné, že svých sta let se v blízké budoucnosti dožije čím dál více lidí. Otázkou je, jak to udělat, aby to byla léta kvalitní a plnohodnotná.

Když populace stárne...

Stárnutí berme jako fakt. Od roku 1996 došlo k postupnému prodlužování hranice odchodu do důchodu, předčasný se vyplatí málokomu, a také se zpřísňují nároky na invalidní důchod.

Tlak na politiku zaměstnanosti se zvyšuje. Jenomže obecně narážíme na jeden takřka zásadní problém, jímž je právě zaměstnanost osob starších 50 let, byť potíže mohu mít i mladší ročníky. Výjimkou nejsou ani „čtyřicátníci“. Na prodlužování věku i zvýšenou hranici odchodu do důchodu zjevně tak úplně připraveni stále nejsme. Jak říkají odborníci z úřadů práce: největším problémem je dlouhá doba, po kterou je starší osoba registrovaná na úřadu práce. Nejde tak ani o jejich počet, ale skutečnou délku registrace. Je přímo úměrná věku nezaměstnaného. Dostane-li se taková osoba do evidence úřadu práce, nejspíš z ní už nevyjde.

Chyba přitom nebývá ve starších nezaměstnaných. Mohou se snažit ze všech sil, ale jejich úsilí získat práci se setkává s takřka absolutním nezájmem ze strany zaměstnavatelů. Důvodem jsou často předsudky, jež v nich vůči zralým lidem přetrvávají. Většinou se obávají vyšší absence staršího pracovníka kvůli častější nemocnosti, toho, že starší člověk bude pomalejší, jeho produktivita nižší, komunikace s ním složitější, překážkou paradoxně může být i bohatá praxe... Paušalizované předsudky jsou však značně zavádějící.

Přibývá starších matek

Jiným problémem začíná být skutečnost, že nemálo žen odkládá své mateřství do stále pozdějšího věku. Nic divného už není na tom, že si matky děti pořizují po 40. roce věku. Žena se tak nakonec zařadí do téměř „ďábelské“ kombinace, kde je za pár let zařazena do pracovní kategorie 50+ a navíc s potřebou péče o nezletilého, školou povinného potomka. Vrátit se v takovém případě do práce po mateřské dovolené může být docela tvrdým oříškem. Jedním z řešení je přejít z kategorie „zaměstnanec“, do kategorie „osoba samostatně výdělečně činná“.

Pomalu každý den se různé skupiny populace hlásí o svá práva. Určitě je také čas začít pracovat na změně negativního postoje velké části dospělé populace ke starším lidem.

O čem se jen hovoří

Za poslední roky spatřila světlo světa řada studií, plánů, reformních podkladů. Ale ruku na srdce, kdo si dá práci srovnávat vize s realitou, dojde k závěru, že prakticky k žádnému významnému posunu nedošlo. Nástroje, jak pomoci zvýšit počet aktivně zaměstnaných osob ve vyšším věku, jsou sice známy, ale stále nejsou dostatečně účinné ani rozvinuté.

Jsou to například: možnost úpravy pracovní doby lidí 50+ a nabídka flexibilní formy práce (v ČR nástroj málo využívaný, podhodnocený); jejich vzdělávání (situace je celkově špatná jak pro nedostatek příležitostí poskytovaných zaměstnavatelem, tak i pro neochotu samotných osob starších 50 let); motivační prvky pro zaměstnavatele (např. jejich ekonomické zvýhodnění v případě, kdy přijmou osobu 50+), atd.

Pomoc existuje

Prognóza nevyznívá moc optimisticky. Co s tím? Ať se nám to líbí nebo ne, odpověď je jasná. Především musíme začít pracovat každý sám na sobě a se sebou. To za nás nikdo jiný neudělá. Nezaměstnaní svou aktivitou mohou docílit zlepšení svých podmínek, zaměstnavatelé mohou získat jisté finanční prostředky. Oba tábory tím mohou pomoci vzniklou situaci řešit.

Zákon o zaměstnanosti také zvýhodňuje osoby starší 50 let zaregistrované na úřadu práce: čím vyšší je věk uchazeče o zaměstnání, tím delší dobu od státu dostává podporu. Zatímco osoby mladší 50 let na ni mají nárok po dobu 5 měsíců, osoby starší 50 let už 8 měsíců a osoby starší 55 let dokonce 11 měsíců. Další formou pomoci jsou rekvalifikace, které může za uchazeče financovat úřad práce. Nyní si mohou rekvalifikaci najít samotní uchazeči a se zprostředkovatelkou si už jen domluví podmínky. Úřad práce může přispět i na rozjezd podnikání. Podmínkou je předložení reálného podnikatelského záměru. Důležité je, aby byl udržitelný minimálně 2 roky. Existují i další formy příspěvků.

Nezbývá než hledat a nedat se!

Jak starý je dnes vůbec „starý člověk“? Definovat stáří může být sice hezký pokus, ale nikdy nebude platit pro všechny stejně. Slovem senior se všemožně žongluje skutečně už od padesátky, společnost chce aktivitu ještě kus po šedesátce, přesto lidé bojují většinou právě s ročníkem narození, tedy vlastně „nálepkou“. Je sice povzbudivé vědět, že práce je jedním z klíčových prvků k udržení mentálního zdraví každého jedince, že si lze vyzkoušet třeba „brain jogging“, speciální techniku zaměřenou na zdokonalování či rehabilitaci konkrétních funkcí mozku za pomocí počítače, ale až současný vitální šedesátník či šedesátnice pošle své CV na vytipovanou pozici, v drtivé většině případů rozhodne právě rok narození. A to i přes léta praxe a dosažené vzdělání. Je jedině dobře, že se iniciativy chopily různé webové portály, ať už se zabývají problematikou financí či jsou zaměřeny na vyšší věk. Díky nim se lidé, pokud chtějí, dozvědí užitečné informace ještě v době, kdy je akutně nepotřebují. I to je cesta k mezigeneračnímu pochopení.

Jak to tedy udělat, abychom do pasivního důchodu nemuseli? Model rodičů a prarodičů dnešních zralých lidí, kteří se věnovali většinou „jedné profesi v jedné firmě“ už fungovat nebude. Poslední dobou se člověk učí v průběhu svého života stále něco nového. Místo jednoho pracovního vrcholu jich má několik. Proto je důležité nevzdávat se, hledat, diskutovat a bránit se případné šikaně. Pokud je uchazeč o zaměstnání zdráv, před stanovenou dobou odchodu do důchodu by nemělo existovat cosi takového jako je vizitka „nevhodný věk“.

 

Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Danka Rotyková
Každý jsme jiný a téměř každý z nás má nebo měl jinou profesi. A tady vidím důvod našich různých pohledů na práci v důchodu. Do cca 33 let jsem byla šťastným zaměstnancem, bez zodpovědnosti za druhé. Poté se to změnilo, nejvíc jsem měla 29 podřízených s tím, že každý vykonával z důvodu nutné zastupitelnosti několik odborných bankovních činností. Výjimkou byl den, kdy nedošlo ke stresovým situacím. Už nikdy bych nechtěla zažít podobný pocit. Je to vlastně moje chyba, že jsem včas nezměnila profesi.
Jarmila Komberec Jakubcová
V naší rodinné firmě pracuje cca polovina zaměstnanců ve věku 50 a výše a rozhodně se jedná o velmi kvalitní pracovníky a to buď dělníky či adm.zaměstnance.Kdo odvádí kvalitní práci |(pokud mu to zdraví dovolí) nemá dnes problém sehnat práci.Já sama jsem od r.2006 OSVČ a přes svůj věk mám dostatek zakázek, které musím i odmítat. Je ale fakt, že dosažené vzdělání jsem si musela a musím neustále doplňovat znalosti, učit se novým věcem a hlavně k zákazníkům se chovat poctivě. To je zákon trhu.Mám kamarádky, které i ve svém věku po odchodu do důchodu (65 a výše let) pracují např. učí, překládají atd. Zatím mi moje práce baví a přiznám se, že naplňuje můj život.
Věra Halátová
Zaměstnání po padesátce je problém, ale ne pro každého. Jak to, že je tolik zaměstnaných poživatelů starobního důchodu? - na straně druhé? Jedna známá, 55 roků, zrušili s.r.o., kde byla zaměstnána od roku 1991. Bylo to pro ni lukrativní zaměstnání, nemusela se celou dobu nic učit, nemusela se vzdělávat. A najednou. Úřad práce a přes rok nemůže sehnat zaměstnání. A není schopna si např. založit svou firmu a být OSVČ. A také není schopna jít za prací do jiného města. Málo kvalifikovaní lidé mají problém v pozdějším věku práci sehnat, zvláště pak, když nejsou ochotni některou práci vykonávat.