Předražené brambory
Ilustrační foto: pixabay.com

Předražené brambory

4. 2. 2019

Valentýnská mediální masáž zůstává u nás doma tradičně bez odezvy. Není to dáno jen věkem mého muže a jeho racionálním přístupem k životu, ale i určitým vzdorem vůči všem importovaným svátkům.

Únor je pro nás, dříve narozené, především symbolem masopustu. A ten si k nemalé radosti zejména mužské populace vlastně tak trochu protiřečí. Protože díky zabijačkám se touto dobou masa pojídá víc než kdy jindy. Takový domácí prejt nebo dobrá tlačenka potěší každého chlapa. Toho mého nejvíc ze všeho smažená krkovice. Kdepak romantická večeře při svíčkách v luxusní restauraci, ale vepřový řízek s bramborovou kaší pěkně v teple domova. To je oslava podle jeho gusta. Měl ji tedy mít.

Tehdy únor vládl rukou mrazivou. Přesto jsem si šla brambory vybrat do místní tržnice. Byly moc pěkné, velké, radost pohledět. Ovšem když jsem je v neděli v poledne uvařila a kousek ještě horké brambory jako obvykle strčila do pusy, zděsila jsem se. Byly sladké! Nikoli druhem, ale mrazem. Vjel do mě pořádný vztek. Na prodavače, který mi je prodal. A ještě se mnou laškoval. Musel přece vědět, že jsou přemrzlé. Zkazil mi nedělní oběd! Řízek s chlebem místo hedvábné kaše manžela moc nenadchl.

Rozhodla jsem se, že to tak nenechám a hned v pondělí jsem šla brambory reklamovat. Pěkně i s ochutnávkou kostiček brambor napíchnutých na párátku v malé skleničce od hořčice. To aby mi můj zelinář uvěřil. Kupodivu byl docela slušný, omlouval se, prý neměl tušení, že by mohly být namrzlé. Přece mi to nepřizná, to je jasná věc. Ale k mému překvapení mi dokonce chtěl vrátit peníze. Jeho dvacetikorunu jsem však velkoryse odmítla.

Vrátila jsem se k autu. Bylo mi divné, proč ho obcházejí dva příslušníci Městské policie, vždyť jsem stála na vyhrazeném parkovišti! Když po mě chtěli neprodleně tisícovku, nevěřila jsem vlastním uším.

Ve svém spravedlivém rozhořčení na chlapíka v tržnici jsem přehlédla, že sice parkuji na vyhrazeném parkovišti, ale na jednom ze dvou míst pro invalidu. Nic mi nepomohlo, žádné omluvy ani prošení.  Ani skutečnost, že jedno místo pro invalidu na těch pár minut mé nepřítomnosti muselo stačit. Mládenci v černém byli neoblomní, pokutu jsem musela zaplatit. Tak drahou odrůdu brambor ještě nevyšlechtili nikde na světě.

Když definitivně pominuly mrazy, zase jsem po čase nakupovala v brandýské tržnici. Nedalo mi to a zastavila jsem se u toho „svého“ prodavače. Ani jsem ho nezaskočila, ba naopak. Sklenička s kostkami nasládlých brambor na párátku mu utkvěla v paměti. A navíc prý moje extempore s policisty pozoroval z dálky. Bylo mu jasné, že jsem asi špatně parkovala, jen netušil, kolik mě to stálo. Prozradila jsem tu nekřesťanskou sumu a víte, co mi na to řekl? 

„Nezlobte se, paninko, ale upřímně…dobře vám tak!“

Inu, řekla jsem si o to. Jak praví staré moudré přísloví – kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá… A někdy pěkně hluboko.

Hezké vztahy a levné brambory vám přeje HŠ.

Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Ptáček
Vlasto, ano. jablka i brambory ten přebytečný cukr spálí a nic není poznat. Po uvaření je už pozdě.
Vlasta Jančaříková
Namrzlé brambory se nechávají 24.hod. před vařením v pokojové teplotě
Zdenka Jírová
v zimě zeleninu a zejména brambory na tržnici ani u Vietnamců nekupuji. Ono to někdy není jisté ani v super,arketech, natož v tržnici.
Libor Ptáček
Jarmilo, z toho si nic nedělej, na brambory je potřeba jistá kvalifikace, proto jen nejhloupější sedláci mají největší brambory.
Jarmila Komberec Jakubcová
O pěstování brambor něco vím.V loni jsme s manželem zasadili 10 kg brambor a hádejte kolik se jich urodilolo? Jen cca pět kg a ještě nebyly moc dobré.Asi se živit pěstováním zeleniny nebudu. Zůstanu u své profese.
Dana Kolářová
:-)
Libor Ptáček
Tak k tématu článku a slovo do pranice, chcete si nakopat vlastní brambory? Mám pozemek, frézu na obdělání, umím to, ale už jsem to vzdal. Zažil jsem okurkový, rajčatový i bramborový rok. Jak to vypadalo? Koupil jsem semínka nebo sadbu, vysel nebo zasázel, okopával a zalejval a potom sklízel a sklízel až jsem z toho byl hrbatý. Okurky jsem rozdával na kolečka, kečupu a protlaku mám ještě plný mrazák a předposlední sklizeň brambor byla asi deset bedýnek, ale co s tím? Dokáži spotřebovat za zimu tak jednu bedýnku, to je deset kilo, zbytek jsem rozdal a daroval - slepicím Poslední sklizeň jsem trochu zanedbal, a…..zůstaly v zemi. Uvidíme, třeba jsem objevil nový druh ozimých brambor. Žiji sám, vaření a čas s tím zabitý je pro mne ztrátová činnost a uvažuji o zatravnění políčka. Pokud by někdo měl zájem založit „bramborářské družstvo“ můžeme to zkusit, jsem z okolí psč: 28163.
Jarmila Komberec Jakubcová
Udělat z přemrzlých brambor (jsou nasládlé) bram.kaši aby byla poživatelná to fakt nevím jak.I když jsem starší hospodyně.
Věra Halátová
Nic ve zlém, ale nakupovat zeleninu v únoru, v mrazivém počasí?.... A pak, starší hospodyně, když už uvaří brambory a zjistí, že jsou sladké, si s tou kaší dokáže poradit.
Danka Rotyková
Kdo podobně jako já nemá kde pěstovat cokoli, vždy doplácí na nepoctivost obchodníků. Někdy mě to také rozzlobí, ale pak si říkám, že si tím ubližuji nejvíce sobě. Jsem moc ráda, že ještě zvládám sama nakupovat. Tak si každý den něco nakoupím a současně se i projdu.
Zuzana Pivcová
Nejvíc bych se obávala koupit něco v zimě u Vietnamců u stánku, protože tam je to určitě namrzlé, když tam jsou celé dny. Pokud je jen nárazově, třeba v sobotu, farmářský trh, tak tam to snad tam nehrozí. I když, podvodníci jsou všude.
ivana kosťunová
Dobře vám tak ? Okamžitě by dostal bramborou mezi oči !!
Dana Puchalská
Moje teta milovala švestky. Hodně. A jednou donutila chudáka strýce zastavit u silnice, že si nějaké švestky natrhá. Podotýkám, že to je asi 40 let zpátky. Tak asi všichni víte, kolik tenkrát stálo kilo švestek. A jak tak trhá a trhá, zastavila je hlídka VB. A jak to dopadlo? Strýc dostal pokutu za nesprávné zastavení a štípli mu ten kuponek u řidičáku. Jejda, jak ten nadával. Prý to byly jeho nejdražší švestky v životě.
Karel Boháček
Pokud mohu, tak pěstuji a chovám.
Jana Slavíková
Podobně draze mě vyšly v dobách budování rozvinuté socialistické houby. Vyrazili jsme se třemi kolegy někam na plzeňsko a se někdo vloupal do auta. Mě stál košík asi 400,- Kčs, což tenkrát byla nezanedbatelná částka, kolegy ještě víc. U toho zlomyslného bramborového chlápka bych už nikdy nekoupila ani ředkvičku a o levných bramborách si necháme zdát :-))