Od betlémů k šibenici
FOTO: autorka

Od betlémů k šibenici

8. 2. 2019

Projekt „Do stovky“ je výjimečný tím, že spojuje více různých volnočasových aktivit. V první řadě podporuje chůzi. Je úplně jedno, zda půjdete po rovině, či ve zvlněném, nebo horském terénu. Rovněž tempo si udáváte sami a cíl je tam, kde si ho určíte. Může to současně být poznávání neznámých míst, která se proměňují i v blízkém okolí. Získávání nevšedních zážitků, fotografování. Radost z toho, že konáme něco pro své zdraví, není také zanedbatelná! V neposlední řadě lze sdělením svých poznatků potěšit ty, co rádi čtou, ale chodit nemohou. Pojďme chodit, nebo číst - ale nejlépe obojí.  

Výlet do Třeště
V pátek 1. února 2019 jsem ráno nasedla do vlaku a ujížděla Českomoravskou vrchovinou z Havlíčkova Brodu směrem na jih. Mým cílem bylo město Třešť, vzdálené od nás necelých 50 km. Moderní vlaková souprava k překonání trasy potřebovala 80 minut (to je hrubý čas, včetně mnoha zastávek na trati).  

Město betlémů
Vystoupila jsem ve stanici Třešť – město. Po příchodu do centra jsem nejprve „nakrmila“ oči, uši i duši pohledem na mnoho překrásných betlémů, jejichž výroba zde má tradici dlouhou přes 200 let. Když paní, dohlížející na svěřené skvosty, viděla moje nadšení a obdiv k řezbářské zručnosti, zapředla se mnou rozhovor. Při tom jsem jí stačila sdělit, že dříve jsem jezdívala hodně často do obce Salavice (nyní součást Třeště), ale to už bylo dávno - naposledy před víc jak čtvrt stoletím. Přesně roku 1992, kdy se odtamtud moje matka odstěhovala po smrti svého druhého manžela, mimochodem člověka velmi šikovného v práci se dřevem, který měl nejen „zlaté české ručičky,“ ale i zlatou povahu.

Zmíněná paní pookřála a rozšafně řekla: „Já jsem taky ze Salavic! Ke komu jste tam jezdila?“ Prozradila jsem jí jméno maminky a ona mě zaskočila úžasnou pamětí. Zeptala se: „Vy budete asi Eva, nebo možná Jarka?“ Překvapeně jsem odpověděla: „Ano, to druhé je správně, Eva se jmenuje sestra“. Paní se bavila tím, jak já jsem šokovaná. Teprve, když dodala, že oni měli chalupu naproti přes silnici proti té, kde bydlela matka, tak jsem se taky rozpomněla, a už jsme mohly nostalgicky vzpomínat na časy minulé.  

Jak je ten svět malý!
Měla jsem opět šťastný den. Zmíněná paní Marešová mi pak zasvěceně vyprávěla o původu různých postaviček, o způsobu stavění tohoto typu betlémů. Tak hezky se to poslouchalo! Doporučila mi navštívit i rodiny, které vystavují své betlémy přímo v domě, kde bydlí. Takový dům bývá označen zelenou cedulkou a je zařazen do plánku s názvem „Betlémská cesta městem.“ Všechny ty uvedené rodiny bych vůbec nestihla navštívit, tak jsem vybrala jen několik při cestě. Všude byli velmi přívětiví.

Po obědě výstup ke Špičáku
Pak už konečně přišel na řadu dobrý oběd. Po něm jsem se mohla spokojeně vydat na plánovanou naučnou stezku Špičák. Stezka stoupala neustále vzhůru a navazovala na Křížovou cestu. Ta byla do současné podoby opravena v roce 1991. Obloha byla zatažená, světla ubývalo a se stoupající nadmořskou výškou přibývalo sněhu. Úplně se ztratily veškeré stopy a přede mnou se bělala pláň s prašanem. Podle značky na posledním stromě jsem se ubezpečila, že jdu správně. Ocitla jsem se na místě, které působilo tajemně.

Šibenice
Ta stávala právě na tomto místě, a zde se v dávných dobách konaly veřejné popravy mečem nebo provazem. Tak praví informační tabule, která mi takto prozradila původ názvu Šibeniční vrch. Slibované panorama zmizelo v nedohlednu. Přes oblačnost není už ani vidět město pode mnou, ani Špičák, natož pak Čeřínek, nebo Javořice. Bořím se ve vysokém sněhu, nemá cenu pokračovat vzhůru, za chvíli tady bude tma. Nebudu riskovat a vrátím se nejkratší cestou dolů. Kdo by si chtěl polámat nohy, nebo dokonce skončit život u šibenice – já rozhodně ne! Musí mi ještě zbýt síly na cestu k nádraží zde a potom doma z nádraží k bydlišti. Když nebudu počítat to přecházení mezi betlémy v muzeu, a připočtu 2x 1,5 km na a z nádraží v HB, již i tak mi to celkem vyšlo přes ušlých 9 km.

Pozvánka na výlet
Poslední návštěvní den v rodinách je každoročně na Hromnice, což je 2. 2., to už nestihnete. Další možnost bude zase až od vánoc, přes celý leden. Ovšem v místním muzeu je včetně jiných zajímavostí výstava betlémů celoročně (je to krásně opravený Schumpeterův dům, v němž se mj. nachází dobře vybavené Informační centrum a útulná velká cukrárna, viz fotogalerie).

Měl by někdo chuť se někdy zjara vydat se mnou znovu na naučnou stezku Špičák, případně naučnou stezku městem? Zajímavostí je tady dost! Případní zájemci, napište se do komentářů. Můžeme plnit projekt „Do stovky“ společně.

Soutěž Do stovky
Hodnocení:
(5.1 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.