Bůh se směje, když si plánuješ
FOTO: archiv autorky

Bůh se směje, když si plánuješ

9. 2. 2019

Je rok 1974. Je mi 24, čerstvě vdaná, šťastná, zamilovaná. A následující rok ta nejšťastnější ze všech. Nejkrásnější holčičí miminko se na mě a manžela usmívá z postýlky. Máma Helena, táta Zdeněk a malá Helenka - to je spokojená mladá rodina. Po 37 letech nej holčičí vnučka si mě a dědu prohlíží modrýma očkama. Opět pocit obrovského štěstí. Bylo mi 61, čerstvá důchodkyně a milující babička. Manželovi zbývaly do důchodu dva roky. Těšili jsme se, až budeme spolu doma. Plánovali jsme, co budeme podnikat....Konečně jsme se dočkali a manžel byl od 1.1.2014 v důchodu. Dcera byla podruhé těhotná, v dubnu téhož roku očekávala narození syna. Co si víc přát?

V té době jsme se s dcerou a zetěm dohodli na společném bydlení. Se souhlasem jsem tehdy otálela ( znáte to..bydlení s tchyní), ale nakonec jsem souhlasila. Mladí i my jsme prodali byty a koupili dvougenerační dům 30 km od Prahy. A opět jsme s manželem plánovali, jak se budeme věnovat vnoučatům, koníčkům, cestování, přátelům.. Krátce nato nastalo nejsmutnější období mého života. Manžel byl pouhé 3 měsíce v důchodu, když mu lékaři zjistili zhoubný nádor na ledvině a metastázy v páteři. Manžel bohužel skončil po 3 operacích na invalidním vozíku. Dolní polovina těla ochrnutá. Za měsíc se dceři narodil chlapeček s velice těžkým postižením.  Za 4 dny po narození zemřel. 

Manžel a táta velice nemocný, úmrtí syna a vnuka. Následovaly těžko popsatelné dny obav o zdraví manžela a dcery. Přesto dcera byla mou velkou oporou a v péči o manžela mi velice pomáhala. Během vteřiny se nám změnil život a na to není nikdo připravený. Tehdy jsme poznali, kdo jsou opravdoví přátelé. Dost blízkých zklamalo. Manželova rodina, zeť a jeho rodina. Ano, ti nejbližší a o to víc to bolelo a bolí.( Většina lidí uteče, hned jak šlápneš do louže. Ten, kdo s tebou zůstane, když se brodíš bahnem, ten je tvůj opravdový přítel - citát ). Manžel přes veškerou mou a dceřinu péči v lednu 2016 zemřel. Dožil se ale narození zdraveho vnuka v září 2015. Tři měsíce mu Matýska každý den nosila dcera ukázat, aby se s ním mohl potěšit. Dnes 7letá vnučka Kristýnka si na dědečka pamatuje. V raném věku se setkala s péčí o milovaného a milujícího člověka. To je jistě pro její další život velké plus.

V domě nás zůstalo pět. Dcera, zeť, Kristýnka, Matýsek v 1.poschodí a ve 2. já sama. Nesmím zapomenout na čtyřnohé kamarády: zakrslého králíčka a 4 kočičky. Po manželovi a tátovi se nám s dcerou velice stýská. O to víc, že jsme měli hezké manželství a dcera pěkné dětství a dospívání. Je mi smutno z toho, když vidím, že  dcera neměla takové štěstí ve výběru partnera jako já. Ano, je velké štěstí, když se potkají lidé, kteří si rozumí, dokáží se spolu radovat i plakat.

Když jsem zůstala sama, měla jsem na vybranou. Sedět doma a plakat nebo se vzchopit a žít. Žít pro nyní tři nejdůležitější lidi mého života. A tak jsem se zapsala na kurz francouzštiny, navštěvuji různé přednášky, univerzitu 3.věku, jezdím na výlety a samozřejmě se věnuji vnoučatům. Život není a nebude fér, ale přesto je krásný.

Jít sám není těžké. Těžké je jít s někým na kilometry daleko a pak se vracet sám. 

Hodně zdraví všem. Helena Slavíková 

 

 

Hodnocení:
(4.8 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Paní Heleno, s dojetím jsem si přečetla Váš životní příběh. Každý život by vydal na originální knihu. Ztratit své nejbližší, prodělávat s nimi jejich těžké choroby, doprovodit je až tam odkud není návratu, je moc bolestné. A přesto člověk najdeš sílu a žije dál. Přeji vám hodně síly a hodně lásky ve Vaší rodině.
Zdenka Jírová
Život je nepřítelem plánování. Vše, co jsem si kdysi plánovala, je úplně jinak. Netruchlím ale, žiji další, nový život. Měly jsme podobný nápad - když jsem se rozvedla, přihlásila jsem se na kurz němčiny.Udělala jsem dobře, nový jazyk mě popostrčil v životě dále.
Jaroslava Handlová
Život je krásný, i když nám někdy během chvilky všechno obrátí naruby. Prostě - život je boj! Z Vašich řádků je patrno, že Vy jste z této části bitvy vyšla vítězně. Pokud nějaký Bůh je, tak se asi z vašich současných aktivit raduje. Přeji Vám na vše hodně síly.
Marie Seitlová
Plně vás chápu, musíme jít dál a žít pro ty, co tu zůstali. Je dobře, že jste si zvolila zajímavé aktivity. Přeji hodně elánu do života.
Eva Mužíková
Hodně šťastných dnů paní Heleno.
Věra Ježková
Velmi silný příběh. Bohužel v souladu s mým vztahem k těšení – viz článek zde. Přeji vám hodně štěstí.
Jana Šenbergerová
Jediné, co je vždycky s námi, je bůh, a je jedno, jak si ho kdo představuje. A pokud se umí smát, a já o tom vůbec nepochybuji, tak se teď usmívá, jak jste všechny těžké životní zkoušky zvládly. Jen naše osobní dobré i špatné zkušenosti nám dovolí pochopit, co život obnáší. Stejně jako Ivana K. vnímám, že "život je nádherný ve všech jeho podobách". Přestože ani zdaleka nezažívám jen ty dobré.
ivana kosťunová
Také jsem přišla na to, že takovéhle situace prověřují vztahy s rodinou, přáteli. Když jsem přestála těžkou situaci v životě, byla jsem vděčná za to, že mi osud tuto situaci dopřál. Teď už vím, na koho se v životě mohu spolehnout, a kdo je opravdu přítel. Život je nádherný ve všech jeho podobách.
Jana Kollinová
Líbí se mi, jak jste se poprala s tragediemi, které vám život nadělil a z útrap jste vyšla mnohem silnější než jste sama očekávala. Soudím tak z aktivit, kterým se věnujete a jsem přesvědčená, že budete oporou všem členům rodiny.
Naděžda Špásová
Omlouvám se za tu hvězdičku, opravdu to není úmyslné. Zřejmě při rolování jsem na to ťukla. Vaše vyprávění je smutné a je dobře, že na to nejste sama. Přeji hodně elánu do života. ******
Dana Puchalská
Přeju už jen hezké dny a roky. Život si s námi někdy opravdu ošklivě zahrává. Ale přijdou i dny hezké a to bych Vám upřímně a z celého srdce přála.
Hana Rypáčková
Přeji hodně sil a elánu do dalšího života. Musíme žít prostě za dva. I za ztraceného milovaného člověka. A věřit v dobré lidi.
Zuzana Pivcová
Plně Vás chápu. Je (nás) víc takových, kterým se nečekaně zbortily plány. A přese všechno to přináší něco pozitivního (viz třeba vzpomínka Vaší vnučky na dědečka). Přeji Vám hodně síly. A věřte, Bůh se určitě nesměje...