Nevysvětlitelné choroby. Co s nimi?
Ilustrační foto: ingimage.com

Nevysvětlitelné choroby. Co s nimi?

18. 2. 2019

Chodí od jednoho specialisty k druhému, ale zdravotní potíže neustávají. Vlastně jim nikdy nikdo přesně neřekl, co jim je. Někdy se na ně pohlíží jako na hypochondry, okolí je podezírá, že to s líčením svých neduhů přehánějí. Jenže je přesto bolí hlava nebo záda nebo břicho. Takových lidí není málo.

Psychiatr Eric Berne řekl: Když vás dlouho nikdo nehladí, začne vám vysychat mícha. A přidejme k tomu lidová pořekadla: Naložil si toho moc, až ho z toho bolí záda. Ten člověk mu leží v žaludku, proto ho bolí břicho.

Někteří lékaři se čím dál více přiklánějí k teorii, že za mnoha nelepšícími se a nespecifikovanými zdravotními obtížemi prostě stojí životní styl, psychika, to, co člověk právě prožívá a co ho trápí. Jenže mnozí lidé místo toho, aby se zamysleli nad tím, zda je záda nebolí především proto, že se málo hýbou, do sebe ládují další a další prášky proti bolesti a očekávají, že je lékař opraví stejně jako automechanik jejich vůz.

Toto jsou slova lékaře Jana Hnízdila: „V British Medical Journal vyšla velká studie potvrzující že ve Velké Británii si všimli toho, čeho jsem si ve své ordinaci všiml i já. A sice, že obrovské množství pacientů se neustále vrací, neustále se léčí, ale neuzdravuje. Shromáždili dokumentaci desítek tisíc pacientů za deset let, vybrali z nich několik set těch, kteří byli nejdražší a nejvíce navštěvovali doktory. Poprvé se tak objevil termín nevysvětlitelné choroby. To je stav, kdy do ordinace přichází pacient s nějakým typickým tělesným problémem jako je třeba bolest zad nebo hlavy, bušení srdce, pálení žáhy, močové nebo gynekologické potíže. Je opakovaně dlouze vyšetřován, je využita nejmodernější technika. Jenže u asi čtyřiceti procent těchto pacientů se přesto nepodařilo objevit příčinu potíží. Objektivně vzato byli zdraví, ale oni se cítili nemocní.“

Tato slova vystihují situaci, se kterou se zdravotníci nyní setkávají často. A sice tím, že Češi chodí k lékařům ve srovnání s jinými evropskými národy mnohem častěji. A mnohdy bez výsledku.

Čech navštíví lékaře v průměru jedenáctkrát za rok, Rakušan sedmkrát a Švéd třikrát. Lékaři za jednu z příčin považují to, že praktičtí lékaři mají omezené kompetence a nemohou předepisovat všechny druhy léků, tudíž ihned pacienta přeposílají k odborným lékařům. „Pacienti jsou často zbytečně i jednoznačnou diagnózou posílání ke specialistům,“ uvedl předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Svatopluk Býma. Podle něj tak lidé často putují od jednoho lékaře k druhému, což samozřejmě stojí obrovské peníze a to zbytečně. Navíc se často stává, že pacient stejně není vyléčen, protože se nepřijde na to, co mu vlastně je.

Ano, zdá se to být neuvěřitelné v dnešní době, kdy je technika i znalosti lékařů na vysoké úrovni, ale je to právě tím, že za mnohými potížemi stojí jen a jen psychické problémy dotyčných pacientů.

„Jenže nemoc je mnohdy ve skutečnosti pokyn. Říká nám: takhle už dál nemůžeš. Není to ale volání po užívání léků. Ten pokyn nám sděluje, ať se zastavíme, zamyslíme,“ říká Jan Hnízdil.

Lékař Jiří Šavlík říká, že celá medicínská věda není nic jiného než složité, klopotné a velice nákladné potvrzování pravdy lidových přísloví. Někteří kolegové se mu smáli, někteří ho zatracovali, když začal k pacientům přistupovat po svém. Někdo k němu přišel třeba s bolestí zad  a on se ho začal vyptávat, ne na přesné místo a druh bolesti, ale na to jak žije. Jak vychází s partnerkou, jaká je jeho práce, zda ho baví, na co je hrdý a tak.

Lékařům jako je on se říká psychosomatici a navštěvuje je čím dál více lidí, kteří už obešli všechna možná vyšetření a mají pocit, že jim je stále špatně. A docházejí k poznání, že když je dlouhodobě bolí koleno, je hloupost brát stále další a další léky proti bolesti a obcházet vyšetření, aniž by předtím jako první zkusili prostě více odpočívat.

Přestože část lékařské veřejnosti s tímto přístupem k léčení nesouhlasí, psychosomatici mají jakýsi seznam toho, co mohou jednotlivé fyzické obtíže znamenat, když na ně pohlížíme z hlediska psychiky.

Deprese a úzkost se velmi často projevují bolestmi hlavy a břicha. Když lidé často podstupují náročná vyšetření, ale stejně se nepřijde na to, proč je hlava a břicho bolí, bývá příčinou velmi často právě depresivní stav, smutek, nespokojenost s životem.

Stres a vyčerpání se často projevují sníženou imunitou. Člověk skolí kdejaký bacil.

Neshody v partnerství se často projevují bolením hlavy, zažívacími potížemi, pocitem obrovské únavy.

Dlouhodobý stres a napětí, například v zaměstnání, o sobě často dává vědět bolestmi zad.

Samozřejmě, že každý člověk je jiný a určit příčinu zdravotních obtíží není tak jednoduché. Neznamená to, že když někoho bolí hlava, měl by se rozvést, protože to má určitě z partnera. Jistě, že je správné jít se poradit s lékařem, nechat se vyšetřit, pokud je bolest velká. Ale když je těch vyšetření spousta a přibývá předepsaných léků a bolest neustupuje, neuškodí se zamyslet třeba i právě nad tím, jak žijeme, jak často se doma hádáme, zda si takto svůj život představujeme už navždy. Zda nejsme nemocní, protože žijeme v nemocném prostředí.

 

Hana Charvátová pro i60

 

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Margita Melegova
....jedenactkrat za rok, ani nahodou, jednou a vyjimecne 2x, coz bylo loni poprve, i pres slabost, pocit na omdleni stejne to bylo zbytecne, vsechno OK vcetne laboratornich vysledku, zadne zvysene leukocity ani naznak toho, ze se druhy den po vysetreni rozhodne prasknout vred na dvanacterniku. Chudera pani doktorka, asi mela pocit ze se moc pozoruji, ja si nadavala, ze jsem hypochondr a ono to bylo uplne jinak. Zadny lekar nema kristalovou kouli aby videl do pacienta.
Zuzana Pivcová
K lékařům ve zdravotnických zařízeních chodí lidi, nazývaní pacienti, jako na běžícím pásu. Tak je to zkrátka nastavené. Lékař, i když je třeba skutečný odborník, nemá čas zabývat se každým jednotlivcem. Oceňuji alespoň to, že mě pan primář Jeřábek z kardiologie v ÚVN nenutí do nějakých léků a zákroků, které nechci. Proč by měl, když se můj stav zlepšil? Ale to je opravdu jedna z výjimek, protože jinak asi léků neubývá, spíš naopak, ne? Já doufám, že mám v hlavě jasno, co je čeho příčinou, a podle toho se snažím myslet a chovat. Nejde to samo, ale jde to.
Jitka Caklová
"Čím je více odborníků a specialistů tím více je pacient zatěžován psychicky." Hlavní je, mít důvody, selhání svého zdraví, na koho svést :-) :-) :-) Osobně chodím pouze na preventivní prohlídky a to jen proto, že jsou povinné ze zákona.
Soňa Prachfeldová
Také souzním s tím co je zde napsáno že, jak v článku, tak v komentářích. Čím je více odborníků a specialistů tím více je pacient zatěžován psychicky. Je to uzavřený kruh a kdo se do toho kruhu dostane, ven z něho je velmi těžké. Hodně bolístek sebou přináší stárnutí a už naši předkové říkali proti věku není léku. Hybejme se, radujme se, dokud to jde.
Danka Rotyková
Mohu jen souhlasit se vším, co jste zde napsali do diskuze. Zasloužíte si *******
Jitka Caklová
Lékař "proti vůli" pacienta nezmůže nic i kdyby byl sebelepší odborník. V knize MUDr. Jana Hnízdila MÝM MARODŮM Jak vyrobit pacienta, by se poznalo mnoho lidí, ale museli by si nejprve otevřít hledí. Na titulní straně píše, "Lékař je člověk, který podává léky, o nichž ví jen velmi málo, k léčbě nemocí, o nichž ví ještě méně, lidem, o nichž neví vůbec nic." Říká: "Jednou ke mně do ordinace přišel pacient s dráždivým tračníkem, a když mi vyprávěl, co všechno prožívá se svojí manželkou a tchyní, tak jsem mu pravil, tak z tohoto bych se posral taky."
judita lišková
Moje dlouhodobé potíže dostaly po letech označení dráždivý tračník. K tomu se časem postupně přidaly už i občasné neduhy stáří. Je sice pravda, že největší část nemocí má psychický podklad...málo se ale uznává, že pokud trpíte jakýmkoliv dlouhodobějším problémem...ať je to po úrazu, či jiným zdravotním omezením,..má to obrovský vliv na psychiku, je to zpětná vazba. Léky řeší akutní problémy, dlouhodobé a k tomu nevysvětlitelné nikoliv. Jediná možnost je vychytávat, co nám škodí, co sneseme, co vypustit, či přidat a..zbytečně se stále nenervovat. Jsou dny, kdy jde všechno celkem dobře, jindy to drhne. K ,lékařům chodit jen na pravidelné kontroly nebo v momentě, kdy cítíme, že se náš stav zhoršuje. Přemýšlet, kde děláme chybu v osobním životě - moc nebo málo jídla, pohybu, rozčilování, nespavost , nespokojenost, tíživé myšlenky...to nám všem strašně škodí.
Jitka Caklová
Jak říká MUDr. Jan Hnízdil, když k němu přijde pacient, tak se zeptá: "Chcete se léčit, nebo uzdravit?". Jsou to totiž dva naprosto rozdílné pojmy a při této příležitosti mi přišel na mysl článek Anny Novotné - Koleno. Jako v tom posledním příběhu, jsou lidé a myslím, že jich není málo, co se chtějí léčit, ale uzdravit nikoliv. Znáte tu anekdotu, jak přijde Pán Bůh do hospody a praví, nemocné a nemohoucí vyléčím pohledem, atd. A o tom to je.
Oldřich Čepelka
Mnoho tělesných potíží začíná v hlavě a mnoho sejich taky dá tou hlavou vyléčit. nevím,proč mnhoo lidí hned hledá pomoc jinde, u doktorů. Vždyť sami sebe znají nejlépe a nejsnáz mohou se sebou něcopodniknout. čekat, až mi někdo pomůže... ?
Věra Ježková
Děkuji za článek. Psychika a tělo jsou propojeny. Naštěstí navštěvuji lékařku, která to ví a podle toho léčí.
Jana Šenbergerová
Tohle neradi slyší nejen mnozí lékaři, ale často i pacienti a raději se domáhají léků, místo aby se nad sebou zamysleli. Problémy nemocných vztahů se zabývá etikoterapie. Její velká výhoda je v tom, že neohrožuje pacienta vedlejšími účinky, přestože bývá velmi účinná. Jejím konceptem se už v minulém století zabýval lékař Ctibor Bezděk. Nejvýznamnějším pokračovatelem etikoterapie uplatněné v praxi je v současné době MUDr. Vladimír Vogeltanz. Napsal knihu Co s doktorem. "Etikoterapie hledá v životě nemocného místo, kde se odklonil od vesmírného řádu věcí, od zákona lásky a jednoty. Je-li nalezeno a odstraněno ono blokující přesvědčení a změněn životní způsob, může teprve dojít ke skutečnému uzdravení v duchu, a tím i k vymizení hmotných příznaků v těle." Současná medicína bohužel příliš nehledí na druhou část naší existence - naši duši. Zajímavě se dívá na nemoci Miroslav Hrabica v knize Co nám tělo říká aneb po stopách nemocí. Také víceméně etikoterapie.
Vladislava Dejmková
Bohužel mám stejnou zkušenost. Téměř 20 let mě bolela hlava, někdy i několik dní v kuse. Prodělala jsem řadu vyšetření, snědla spoustu prášků a nic nepomáhalo. Až zcela náhodou se přišlo na to, že to mělo hormonální příčinu. Jsem ráda, že mohu už pár let žít bez bolesti.
Karel Boháček
Spíše si zaplaťte velmi obsáhlý rozbor krve a CT celého těla.
Jitka Hašková
navštivte lékaři, kteří dělají celostní medicinu, nebo čínskou medicinu.