Dovolená v Jugoslávii
foto z Jugoslávie (archiv autora)

Dovolená v Jugoslávii

19. 2. 2019

V roce 1983 jsme se s manželkou brali a plni nadšení jsme si s CKM zakoupili zájezd do Jugoslávie. Ovšem vycestovat rozhodně nebylo jednoduché. Na výjezd jsme potřebovali každy 13 razítek. Takže začalo vyřizování a razítkování a s tím byly spojeny dotazy, proč tam jedeme? a proč nejedeme do NDR.a proč musíme do tzv.kapitalistické ciziny, i když vlastně Jugoslávie měla v názvu socialistická republika.

Tak se to tedy podařilo. Na Pule jsme strávili krásný týden dovolené a byli jsme velice překvapeni vstřícností místních obyvatel.

Dovolená byla bezvadná a my jsme si to patřičně užívali. Dnešní mladí mohou jen sednout na autobus nebo na vlak a je jim vlastně otevřená celá Evropa.

Hodnocení:
(4.5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Tak to vám mohu potvrdit. O své cestě do Jugoslávie jsem napsala ve svých dřívějších článcích. Moje dovolená byla v roce 1967.
Soňa Prachfeldová
Byly to trampoty, někam ven se dostat. Jsem šťastná, že je vše jinak a mladí opravdu mohou svobodně vycestovat a vzdělávat se, kde chtějí.
Zdenka Soukupová
Stávaly se i dost nepěkné věci. Jedna rodina s malými dětmi ze sousedního paneláku na sídlišti se chystala taky do Jugoslávie. Na 14denní letní pobyt měli opravdu hodně sbaleno: velkou káru věcí za autem. Někomu ze sídliště se to asi zdálo moc, a tak je udal, že chtějí emigrovat. Měli z toho pak léta nepěkné oplétačky s úřady. I to se bohužel dělo.
Dana Puchalská
Ano Danko R. Ale bylo nám málo a byl to prostě FIČÁK. Škoda že nemám fotky.
Danka Rotyková
Byl to úplně jiný život, ty pocity nám nikdo nevezme a nikdo z další generace nepochopí ....
Jitka Hašková
No to cestování nebylo jednoduché.
Dana Puchalská
Kdo nezažil to "dobrodružství" s výjezdem a devizovým příslibem a mraky razítek, tak neví co to bylo. Já vyjela prvně do zmíněné Jugoslávie. A ta radost, když se nám vše podařilo a mohli jet autobusem od Čedoku, to bylo něco nádherného. Cesta šílená, spali jsme na zemi mezi sedadly, ale byli jsme tak natěšeni, no co mám psát. A poprvé v životě u moře a ještě celých 14 dní, bylo prostě to nejlepší, co jsem si mohla k dvacátým narozeninám přát.
Zuzana Pivcová
V ČB, kde jsem pracovala, jsem neměla šanci získat devízový příslib.Mladým to přeju, že dnes můžou jezdit, pracovat venku nebo studovat. Ve mně zůstal dodnes při odbavování nebo přejezdu hranic stísněný pocit, že mě celníci nepustí, že jsem nějaká podezřelá. Už se toho asi nikdy nezbavím.