Desatero pacienta s nevyléčitelnou nemocí
Ilustrační foto: ingimage.com

Desatero pacienta s nevyléčitelnou nemocí

20. 2. 2019

Dozvěděli jste se, že máte rakovinu v pokročilém stadiu nebo jiné nevyléčitelné onemocnění? Tady je několik rad, jak tuto závažnou situaci zvládnout co nejlépe.

1. Zeptejte se svého ošetřujícího lékaře na všechny informace, které se týkají vašeho zdravotního stavu. Jaký je rozsah onemocnění, které orgány jsou zasaženy, jaké jsou možnosti léčby, jak bude léčba probíhat, jaké jsou možné vedlejší nežádoucí účinky. Pokud něčemu nebudete rozumět, nechte si to od lékaře znovu vysvětlit. Máte právo na pravdivé informace o svém zdravotním stavu. Pokud chcete své nálezy konzultovat s dalším odborníkem, udělejte to.

2. Rozhodněte se, komu tuto informaci řeknete. Pokud potřebujete, nechte si nějaký čas na rozmyšlenou. Určitě je dobré podělit se o tuto starost s někým blízkým, komu důvěřujete. V první chvíli to nemusí být manžel nebo manželka, ale třeba kamarádka nebo kolegyně, která již má podobnu zkušenost. Je jen na vás, komu a kdy informace o sobě sdělíte.

3. Pokud vám to zdravotní stav dovolí, dělejte všechno jako před onemocněním. Někdy nejsou obtíže spojené s nemocí příliš závažné a onemocnění mohlo v těle probíhat už řadu měsíců nebo i let. Rozdíl je jen v tom, že nyní o diagnóze víte. Pokud se budou vaše příznaky zhoršovat, snažte se využít každou chvíli, kdy vám bude lépe a dělejte to, co máte rádi.

4. Snažte se být otevření k příbuzným a přátelům, kteří vám chtějí pomoci. „Někdy je pro okolí nemocného těžké normálně komunikovat s pacientem. Obávají se, aby mu během rozhovoru nepřipomněli přítomnost nemoci nebo aby se nerozplakali. Je důležité otevřít cestu mezi pacientem a blízkými. Nemocný by měl dát blízkým najevo, že cítí jejich podporu,“ uvádí onkoložka Petra Garnolová.

5. Neskrývejte emoce. Chce se vám plakat nebo křičet udělejte to. Kdybyste byli úplně klidní ve chvíli, když se dozvíte špatné zprávy, nebylo by to úplně v pořádku. Dovolte svému okolí, aby také uvolnili své pocity. Určitě to pomůže k lepší a pravdivější komunikaci mezi vámi.

6. Sepište si seznam věcí, které ještě chcete udělat nebo vidět. Až ho budete mít, začněte si jednotlivá přání plnit. A nezapomeňte, že ho můžete průběžně doplňovat.

7. Zhoršují se vaše obtíž? Řekněte to svému lékaři a donuťte ho hledat řešení ke zmírnění nepříjemných projevů nemoci. Některých potíží vás medicína úplně zbavit neumí, ale obvykle existuje možnost, jak je alespoň zmírnit.

8. Cítíte, že vám ubývá sil? Začněte řešit důležité věci. Pro každého je důležité něco jiného. Někdo potřebuje převést firmu na děti, jiný se chce usmířit s přítelem, zkrátka kolik je lidí na světě, tolik je důležitých záležitostí.

9. Zamyslete se, kde chcete strávit konec života a informujte o tom svoji rodinu. „Většina pacientů si přeje strávit poslední období svého života doma v kruhu rodiny. Pacientům se samozřejmě snažíme toto přání splnit,“ říká onkoložka a jednatelka agentury Péče doma Petra Garnolová. V současné době naštěstí existují organizace, které nemocným i příbuzným pomohou toto přání splnit. Jde o týmy mobilních hospiců a vybraných agentur domácí péče, které spolupracují s paliativními lékaři. Tyto organizace mohou zajistit zdravotní péči v domácím prostředí ve stejném rozsahu jak v nemocnici. Pokud se rozhodnete pro péči ve zdravotnickém zařízení, najděte sami nebo ve spolupráci s rodinou nejbližší kamenný hospic a zajeďte se tam společně podívat. Další variantou může být také léčebna dlouhodobě nemocných, pokud není hospic blízko vašeho bydliště dostupný.

10. Neztrácejte naději a víru ve zlepšení. Každý člověk je jiný a také nemoc může probíhat různě. I když vám tělo vypoví službu a lékaři již nedávají moc naděje, vždycky existuje alespoň malá možnost, že se vše obrátí k lepšímu. Navíc, každý máme něco nebo někoho, pro co stojí za to bojovat a žít.

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(4.8 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Halátová
Pě toků s námi bydlel tchán, o kterého jsem se starala a který měl rakovinu tlustého střeva. Manžel měl rakovinu prostaty, starala jsem se o něj tři roky, než zemřel. V době, kdy zemřel, měli naši synové 7 a 15 roků. Moje sestřenice, o deset let mladší, onemocněla rakovinou lymfatických uzlin. Trápila se 18 let. Zemřela. Několik let po manželově smrti jsem měla přítele, asi deset let jsme se stýkali, onemocněl rakovinou slinivky břišní, zemřel předloni. Všichni titi lidé věděli, že "je to konečná", že jejich léčba je jen somatická, pochybuji, že pár takových "laskavých rad" by je povzbudilo. Každý z nich se choval jinak. Ono je taky těžké, chovat se hezky a přátelsky ke svému okolí, když ten člověk trpí bolestmi, hladem a žádnou nadějí.
Soňa Prachfeldová
Souhlasím Libore, láska a péče nejbližších znamenají mnoho,
Libor Farský
Myslím, že nejdůležitější je bod 10.
Lenka Kuchařová
Omlouvám se za překlepy hned v první větě.
Lenka Kuchařová
Hned u prvního bodu jsem si vzpomněla,na zážitky z obkologickéhooddělení,které mi vyprávěla kamarádka,která se tam ocitla s nádorem prsu.Ošetřující lékař každý den poklusem proběhl oddělením a ti,kteří se chtěli na cokoliv zeptat měli smůlu,protože pan doktor neměl na odpovědi čas,což ,,musí všichni pochopit ".Takže na jedné straně jsou práva pacienta a na druhé straně lékaři,kteří je viditelně porušují a využívají své pozice k ignoraci pacientů.A nemocniční ombudsman?Každý člověk,který je zčistajsna zasažený takovou chorobou se bojí,že by se příslušný lékař dozvěděl o tom,že se chtěl domoci svých práv a pacient,který je odkázaný na milost a nemilost lékaře ,raději snáší mnohdy nemilé ponižování,než by se ozval.... Je to smutné,ale bohužel takhle to v našich špitálech chodí.......
Marie Doušová
Nikdo z nás neví co ho v životě potká a i když si říkáme,že bychom svoje okolí svou nemocí neobtěžovali, tak nevíme ,jak bychom se zachovali.Rad je všude dost, ale s tím co nás potkalo se musíme nějak vyrovnat . Každý jsme jiný a poznáme to ,až onemocníme.Dříve ne !
Jarmila Komberec Jakubcová
Velmi potřebné informace- Zažila jsem těžké období před Vánocemi s manželem. Bohužel to dopadlo velmi špatně. Dodnes se z toho vzpamatovávám a stále přemýšlím co jsem mohla udělat víc nebo lépe.
Danka Rotyková
Děkuji, informace jsou to nejdůležitější, i když člověka zasáhne vážná nemoc.
Svatava Páleníková
Možná se to dobře nečte, ale ta situace, kdy někdo v rodině těžce onemocní a řeší se poslední měsíce či týdny, je opravdu těžká. Zažila jsem to. Člověk opravdu často tápe, jak se chovat k nemocnému, stejně tak on nechce trápit rodinu...