Chytím se objetí
ilustrační foto: pixabay.com

Chytím se objetí

25. 2. 2019

Nápady zpozdilé
rodí se po setmění,
myšlenky opilé
bojí se prozrazení,
na jedné ze sta cest
vidím tvou siluetu,
láska jak zánik hvězd
zlobí se na planetu.

Čas ani nedýchá,
zas nemám nikde stání,
kroky jdou do ticha
v bezmezném odhodlání,
až mraky odletí,
stvoříš mi možná duhu,
chytím se objetí
jak záchranného kruhu.

Hodnocení:
(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Milena Mejsnarová
Zuzko, dávám za pravdu Květě, u Vašich veršů se mi tají dech. Díky za ně MM
Alena Várošová
Superjako vždy nádherné.
Jitka Chodorová
Bez komentáře, jen snad díky**********
Alena Vávrová
♥♥♥
Jana Šenbergerová
:-)
Květa Chobotová
Vážená Zuzko, občas se mi při čtení Vašich veršů zastavuje srdce a přestávám dýchat.....nádherné, s úctou květa
Eva Mužíková
Díky, díky, díky ...
Marie Ženatová
Díky za nádherná slova...
Hana Rypáčková
Umíš se vyjádřit básní vždy......
Soňa Prachfeldová
Takové z lásky emoce, potlačí i všeliké nemoce.
Danka Rotyková
Nemám slov, je to krásné.
Věra Ježková
Co na to říct? Krása, nádhera, zajímavé. Díky.
Marie Doušová
Umí....Moc pěkné.....********
Olga Štolbová
Zuzko, díky. Nádhera jako vždy. ♥ *****
Hana Nováková
Taková objetí jsou pro vás určitě studnicí k veršování. Zase jsem se začetla, díky
Dana Puchalská
Krásná poezie. Děkuju Zuzano.