20.8.2019
Svátek má Bernard
Portál pro aktivní seniory
ilustrační foto: pixabay.com
Ztráty časové
6. 3. 2019
Když slzy stékají
do plátků růžových,
prach loňský smáčejí
ve stopách bolestných.
A cesty ztrátové,
co časem se neřídí,
naděje zbloudilé,
co družkám svým závidí.
Uličky klikaté,
co neví kudy dál,
ten, kdo se vyzná v nich,
ten svůj boj neprohrál.
Čtěte dále:
Já už se nepoučím
Dál míjím tvoje břehya plynu k svému cíli,dál chytám zlomky něhy,když ledy povolily.Dál hledám…
Poslední list v kalendáři
Obracím list v kalendářia těším se na nový.Fotografům ať se daří,ať je zase suprový. Krajinka a sem…
To byla moje láska
Ten zmrzlý květ,to byla moje láska,a touhy žárzůstal jen na papíře,divil se svět,proč v duši oheň…
Jsem
Jsem zrnko písku na Tvé dlani naplněné dunami pouště, propadávající se mezi prsty do rozžhaveného…
Modravé mořské korálky
Stojím na pobřeží, dívám se do dálky, jak moře navléká barevné korálky. Červené, zelené, modrá…
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Elena Valeriánová
7.3.2019 18:32
Báseň je krásná, zanechává ve mně stopu bolesti a bojím se domýšlet. Jitko, myslím na tebe.
Zuzana Pivcová
6.3.2019 10:09
Je to krásná báseň, i když je v ní smutek. Kdo něco podobného prožil nebo dosud prožívá, chápe. Díky!!
Dana Puchalská
6.3.2019 08:11
Tolik smutku v jedné básni. Ale i tak se mi líbila. Smutek přeci taky patří k životu, ne?
