Jsou muži líní? Ukáže se to v penzi
Ilustrační foto: ingimage.com

Jsou muži líní? Ukáže se to v penzi

8. 3. 2019

Méně se touží vzdělávat. Méně chodí do společnosti. Raději se zdržují ve svých domovech, zahradách, dílnách, garážích. Neláká je zkusit něco, co dosud neznají. Tak se prý chová většina současných mužů vyššího věku. Tvrdí to psychologické studie, ale nejlepší je rozhlédnout se kolem sebe.

Když v Jablonci nad Nisou startoval projekt Akademie seniorů, starosta při slavnostním zahájení řekl: A kde jsou chlapi? Sál byl totiž plný žen.  Tato věta vystihuje situaci na řadě podobných akcí.

Ženy vyššího věku jsou všude. Na vzdělávacích kurzech, na univerzitách třetího věku, na cvičení, na zájezdech, v divadlech, v kavárnách. Je jich tam hodně a mužů je tam výrazně méně. Cokoli organizátoři různých akcí vymyslí, zanedlouho zjistí, že zájem mají převážně ženy. Stačí se podívat na internetu na  různá zájmová sdružení. V Bolaticích mají seniorky taneční skupinu, v Kolíně taky, v Šumperku pěvecký soubor, podobné je to v dalších městech a obcích. V mnoha domovech pro seniory se nejrůznějších akcí účastní výhradně dámy.

„Zpočátku mi to připadalo divné, pak mi zkušené kolegyně řekly, ať to neřeším. Já chodila muže přemlouvat, ať přijdou na besedu, na zahradu, na výlet. Bylo vidět, že se jim nechce. Jakoukoli aktivitu, kterou jsem vymyslela, navštěvovaly ženy a samy si říkaly, co by chtěly. Muži mlčeli, mnohdy ani nevycházeli ze svých pokojů,“ vypráví Jana Novotná, která dělala praxi v několika domovech pro seniory.

„Tak to prostě je, ženy vyššího věku jsou akčnější, potřebují chodit do společnosti, rozebírat spolu různá témata. Stačí se rozhlédnout v kavárnách nebo nákupních centrech, všude převažují dvojice nebo skupinky starších žen, mužů tam vidíme výrazně méně,“ říká psychiatrička Tamara Tošnerová.

Podle údajů Českého statistického úřadu tvoří single domácnosti dvacet osm procent všech domácností v Česku a velkou část z nich tvoří ty, ve kterých žije sama starší žena.

Takže se to zdá být logické. Žen, které žijí samy, je prostě více a tudíž jsou více vidět. Jenže tak jednoduché to není. Souběžně s tím, se zjevuje problém zvaný chudoba. Být single starší ženou totiž není žádná legrace. Utáhnout z jedné penze bydlení, jídlo a ještě si ušetřit na zábavu a cestování je přímo nadlidský úkol. Přesto to mnoho z nich dokáže a ušetří si přitom ještě na nejrůznější aktivity, kterých se za žádnou cenu nechtějí vzdát.

„Šetřím na jídle, pečlivě si promýšlím, co koupím, abych z toho vytvořila co nejvíce. Mnohem důležitější pro mě je, abych měla peníze na výlety a jednou ročně na dovolenou u moře, byť velmi skromnou. Využívám řady akcí pro seniory, které jsou zdarma. Věřte, že když se o ně člověk zajímá, až žasne, kolik možností se vzdělávat a bavit nyní senioři mají a nestojí to ani korunu. Nechápu lidi, kteří to nevyužívají,“  vypráví jednasedmdesátiletá Marcela z Prahy.

Její stejně starý bratranec to ovšem vidí jinak. „Ona mi pořád nabízí, abych někam chodil. Jednou jsem byl na nějaké přednášce o historii, ale byly tam samé ženské. Byl jsem tam jediný muž, až jsem si připadal divně. Stejné to bylo, když mě Marcela přemluvila na výlet, který organizovala městská část pro seniory. Byli jsme tam jen dva muži, z toho jeden evidentně naštvaný, vlečený svou ženou. Bylo jasné, že by raději byl doma a že ve společnosti třiceti penzistek, které švitořily od rána do večera, trpěl. Já na takové akce nejsem, mám raději klid,“ říká Tomáš, který je dva roky vdovcem a tvrdí, že po společnosti natož po nové známosti netouží.

Zkušenost s akčními seniorkami mají i v cestovních kancelářích. „Ano, pozorujeme, že dámy jsou akčnější a pánové poněkud lenivější. Mnohdy starší ženy nechávají partnery doma a vyrážejí na dovolené s kamarádkami,“ uvedl Tomáš Hubka z cestovní kanceláře Delfin Travel, která se specializuje na zájezdy pro seniory.

Moudré ženy vyššího věku své partnery  do aktivit nenutí. Když tak jen lehce naznačí, nabídnou.  Muž se přidá nebo nepřidá. Nejhorší je, pokud žena muži nadává, že penzi chce trávit jinak než ona. Zpravidla totiž jde jen o vyústění celoživotního stylu. Muž, který si představuje ideální čas trávený v důchodu tak, že si bude číst, luštit křížovky nebo si kutit v dílně, si to tak zpravidla představoval celý život. Určitě nebyl typ, který by byl šťastný na plesech či večírcích nebo zdolával  vysokohorské túry. Ve stáří se jen prohloubí vlastnosti, které lidé celý život měli. I když jsou samozřejmě výjimky.

„Manžel byl v práci vždy společenský a výřečný. Po odchodu do důchodu se z něho stal morous, který nechce nikam chodit. Jezdím na dovolené s kamarádkou, která je vdova. S další kamarádkou, také vdovou, chodím večer do divadla. Manžel se tváří lehce pohoršeně, protože mu to připadá jako zbytečné utrácení peněz. Všímám si, kolik je u moře, v horách i na společenských akcích starších žen, zatímco staršího muže tam potkám výjimečně,“ říká osmašedesátiletá Kateřina z Ostravy.

Na téma odlišnosti mužů a žen sice byly napsány stovky knih a vytvořeny stovky odborných studií, ale nejlepší cesta, jak se s tímto jevem vypořádat, je příliš nad ním nepřemýšlet. Zejména ne v penzi, tedy v období, které si má každý užít tak, jak mu to vyhovuje. Jestliže mnoha pánům vyhovuje být v klidu, doma či v jiném svém prostředí, je dobré se s tím smířit, pochopit to. Je to lepší, než v hloučku kamarádek donekonečna rozebírat, jak jsou ti staří chlapi nemožní, protože nechtějí do divadel, k moři a na výlety.

Hodnocení:
(4.9 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Karel Hyndrák
Sedí kovbojové kolem ohně a mlčí. Jediná žena praví:"Vy mně nemáte rádi!" "Z čeho tak usuzuješ Mary"? "Že se mnou nemluvíte".
Zdenka Soukupová
Líbí se mi, že se tu objevuje o hodně víc názorů od mužů; víc než v jiných rubrikách. A že je to debata ze všech možných úhlů a s tolika účastníky. A že se muži nedají a brání se... Jestli tento názor patří do jiné rubriky, omlouvám se.
Soňa Prachfeldová
Výborný článek, muže odradí zbytečné tlachání a určitě nejsou všichni líní, spousta jich má své koníčky, pokud mají prostor. A také je nutno mít se ženou nějaké společné zájmy a v ostatních mít oboustrannou toleranci.
Jitka Caklová
Čím dál víc nabývám pocitu, že jsem muž :-) :-) :-), ale věřte, že nejsem ;-)
Jiří Lupoměský
Dobrý článek paní Hofmanové...Jen přidám svůj zážitek z Univerzity třetího věku: manželka mě ukecala, abych se přihlásil do jednoho z kurzů U3V. Pravda, téma bylo celkem přitažlivé, tak jsem zaplatil 1200 Kč a šel na první přednášku. Bylo nás tam asi padesát, z toho dva muži - já a přednášející. Ten pojal téma tak, že nám chce sdělit svůj názor na věc. O tom byla celá jeho první přednáška. Alespoň soudím z toho, co jsem zaslechl. Zbytek auditoria - dámy pokročilého věku (a většinou i pokročilé postavy) vedly vzájemné rozhovory, zcela nahlas, přičemž témata byla obvyklá této skupině: jak ta či ona se rozvedla, ovdověla, koupila si nové šaty, ve kterých vypadá úděsně atd. atd. Na další přednášku jsem už nešel, litoval jsem spíš toho, že jsem oněch 1200 Kč nevěnoval psímu útulku. Nevím, čím to je, ale my - muži - jsme prostě jiní než vy - ženy. Upřímně řečeno: zaplať pámbu za to!
Jitka Caklová
Pane Pátek, moje řeč, ale na druhou stranu, co by dělali všichni ti dobře placení -ologové, kdyby si každý člověk přečetl a hlavně pochopil, že musí začít u sebe :-) :-)
Pavel Pátek
Čtu ty hlubokomyslné rozbory a říkám si, co "odborníků" na kvalitu života tady máme! :-) Stará moudrost praví, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu - tím je řečeno vše. Někoho baví to, jiného zase ono, někdo chce být sám a někdo potřebuje společnost, to je naprosto individuální záležitost každého z nás. Já žiju sám a jsem rád sám. Životem jsem prošel s rovnou páteří, můžu se komukoliv podívat do očí a co hlavně - žiju sám se sebou v míru. Co si udělám - to mám....co si neudělám - to nemám. Jsou dny, kdy se mi do ničeho nechce a protože mě nikdo neprudí, tak si můžu pustit film, zajít na pivo a nebo skočit pod duchnu a v pohodě si zdřímnout. Pak jsou dny, kdy všechny resty hravě zdolám a vyřídím a upřímně řečeno....je mě naprosto jedno, co si kdo o mém stylu života myslí. Akademie seniorů ? Já jí teda nepotřebuju …. Není lepší si pořídit psa ? :-)
Jitka Caklová
Ten "někdo" jsem byla já, nebyly to "traktáty", ale "elaboráty" a nikoliv "posměšné", ale "nic neříkající". Chtěla jsem jen vyzdvihnout potřebu pod bodem "d)", neboť jsem přesvědčená o tom, že každý by měl začít u sebe, podle svých představ, schopností, možností a hlavně zdravotního stavu. Dobře to napsala paní Judita Lišková. Toť z mé strany vše :-)
Oldřich Čepelka
Chtěl jsem jen upozornit, že to souvisí s dlouhověkostí, s dlouhým životem. Nejvíce stoletých mužů (je jich stejně jako žen, které všude jinde ve stáří převládají) je na Sardinii v Evropě a Okinawě v Asii. Co mají ti muži společného? všichni žijí celý život i ve stáři obklopeni rodinou a přáteli. Ženy to mají všude na světě podobné, jen ti muži se brzy uzavírají, "vystačí si sami" jsou mrzouti atd. Zadělávají si na kratší život. Nic víc jsem nechtěl říct. A samozřejmě je to "jen" statistika, je mnoho výjimek, každý nějakou známe. A že "osamělost zabíjí", to platí i pro dámy. Tím, že mají ty vysmívané babince, si prostě přilepšují na délce života. (O délce života rozhoduje z 25% genetika a ze 75% životní styl, nejen strava a pohyb, ale i ty sociální kontakty.) A nebojte se číst „traktáty“, jak tu někdo posměšně napsal. Někdy obsahují významné informace mnoha odborníků zkondenzované do 1 odstavce.
judita lišková
Nevím, zda to nazvat leností...možná spíše je to pohodlnost. Já manželovi nevyčítám, že se mu občas něco nechce, však to i mě. Nemusíme přece nikomu dokazovat, jak jsme akční a co vše zvládáme. Nevyčítám mu, že se mnou nechce jít se psem do lesa...já s ním taky nejedu na kole. Od jara do podzimu dělá na zahradě, oba se známému staráme o ovečky, občas spolu zajedeme do města. Scházím se pravidelně s kamarádkou - či se sejdeme v párech. Občas společně navštěvujeme další známé. Pro nás už je nejdůležitější - pěstovat vztahy, komunikovat a už nemít pocit, že něco musíme dokázat, či dokazovat....jen prostě žít...
Jitka Caklová
..... povinnostmi a podmínkami k plnohodnotnému životu.
Rostislav Mraček
Velmi užitečný článek! Teď špekuluju, s kým jsem se to oženil? Snad ne s chlapem? Lístky do divadla? JÁ. Na koncert? JÁ. Vstupenky na výstavu? JÁ. Cíl dovolené? JÁ. Vyjeďme si na kole? JÁ. Ale teď doopravdy. Má žena není jistě líná. Naopak. Stále plánuje nějakou práci. A tak už nemá potřebu hledat kulturu či zábavu. A přijďte se, paní Hofmanová, podívat na vesnické utkání v kopané, národní házené, hokeji. Tady je mužů! Včera jsem byl na soutěži v křížovkách, hádankách, logických úlohách. Tam bylo chlapů! A pravidelná setkávání starých přerovských maratonců? Samí chlapi! A když vidím každý Nový rok setkání turistů v hospodě, nikdy bych s nimi nešel. Ženy si přinesou z domova svačinu, čaj i slivovici, hostinskému zašlapou podlahu, nadrobí pod stůl, musel bych se stydět. Běžte se podívat na běžecké závody, co je tam mužů. A, panečku, jak ti běží! Ti líní rozhodně nejsou. I ti věkovití.
Jitka Caklová
Děkuji, nápodobně, také "Už na to nemám přečíst ty mraky komentářů,", až na bod d), sáhodlouhých, nic neříkajících elaborátů. Osobně to vidím podobně, jako Eliška H., pouze s odlišnými povinnostmi.
Oldřich Čepelka
K těm potřebám, které jsem zmínil. Jsou to především a) potřeba někam patřit, identifikovat se s určitou skupinou (v tomto případě aktivních a přátelských vrstevníků), b) potřeba sdružování, náklonnosti, přátelství (která vytváří emoční vazby), c) potřeba být druhými vážen, uznáván, vzbudit jejich pozornost, důstojnost a kladnou odezvu, získat prestiž, ocenění či akceptaci druhými lidmi, d) potřeba být sám sebou kladně hodnocen (sebeúcta), e) u někoho též potřeba být někomu prospěšný, dominovat v malé skupině apod. (dle charakterových rysů osobnosti), f) potřeba seberealizace a sebeuskutečnění, tj. naplnit své možnosti růstu (stát se tím, čím se mohu stát, co plyne z mého neuvědomovaného potenciálu), obohacovat se, pracovat na sobě, g) tvořit, projevit se, být nezávislý, autonomní (samostatný), h) potřeba poznávat a porozumět sobě a okolnímu světu, dozvídat se a řešit problémy, akceptovat skutečnost a fakta, ch) objevovat a prožívat řád a krásu. – Snad to neznělo příliš vědecky!
Oldřich Čepelka
Už na to nemám přečíst ty mraky komentářů, natož článek. Jen poznamenám k univerzitám 3. věku, že se tam přece nechodí jen kvůli tomu, něco se dozvědět. Je to i společenská událost. A proč je důležitá? Protože uspokojuje potřeby a je otázka, kdo a kde jinde si je naplňuje. Muži třeba v hospodě, na kulečníku, v dílně, na zahradě atd. Proč by kopírovali své ženy? Ale přece jen kontakt s ostatními lidmi je důležitý. Ke stáří jsou podle mě důležité aktivity tělesné, duševní a společenské. Kdo se něčemu z toho nevěnuje, je náchylnější k nemocem, to je známo. Protože degeneruje. Myslíte si, že kratší průměrný věk mužů je způsoben jenom genetikou, Nene, významná je životospráva (hlavně strava), tělesný pohyb, málo stresu a ty aktivity.
Eliška Houšková
No tak asi jsem chlap, protože jsem nakonec dopadla stejně. Také jsem si myslela, že mi z pocitu samoty pomohou nějaké aktivity, jako je univerzita třetího věku, různé kurzy pro seniory, chození na cvičák s pejskem. Dnes už jsem od všech aktivit upustila a jsem nejšťastnější, když si můžu doma číst, luštit sudoku, dělat na zahrádce, číst.. Už mně nebaví nikam chodit a ani jezdit. Ono mi stačí, že musím téměř denně k veterináři s kočičkou, kde ji aplikují léky, bez kterých by umřela a že musím s pejskem na pravidelnou procházku. Není to žádná legrace, žiji v kopcovité krajině a někdy, když se vrátíme, musím se z takové procházky vzpamatovávat.Donedávna jsem hlídala vnučku, teď už to není třeba. Jsem ráda, když nikam nemusím a jsem spokojená tak, jak jsem. Stejně se musím postarat o kočky, slepice i pejska, takže mám pořád co dělat a dny mi utíkají rychle. Vnoučata už dospěla, mají své zájmy, takže už ani prázdniny u babičky je nelákají tak, jako když byly malá a i ta starost o zvířátka mi nedovoli vyjet někam na rekreaci, protože se nemá kdo o ně postarat, děti žijí daleko a mají toho i tak dost. A nakonec jsem zjistila, že se vracím do prázdného domu, takže ty aktivity ani moc nefungovaly. Na samotu jsem si nakonec zvykla, ale neskončím sama, vypadá to, že se odstěhuji k dceři. Ta nabídka přišla právě v momentě, když už stresy kolem dosluhujícího zařízení domku vyvrcholily, kdy začínám mít starost, jak dlouho mi ještě bude sloužit auto, protože se tady bez něj neobejdu, když se objevila únava z běžných aktivit, které mi dříve vůbec nedělaly potíže.
Jitka Caklová
Možná by nebylo od věci přečíst si knížku Allana a Barbary Peaseových o rozdílnosti funkce mužského a ženského mozku, Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách. Je to nejen poučná četba, i se u ní dost nachechtáte. Několik pouček z této knihy: "Mluví-li žena večer proto, aby dohonila všechno, co nestihla říci přes den, nechce být přerušována řešením svých problémů." /// "Pokud s vámi žena hodně mluví, má vás ráda. Pokud s vámi nemluví, máte problém." /// "Nepřímá řeč pomáhá utvářet vztahy mezi ženami, při hovoru s muži však velmi často nefunguje - muži totiž nechápou její pravidla." /// "Mluvením o problémech se žena zbavuje stresu. Chce, aby ji muž poslouchal, nikoli řešil problémy." /// Máte-li co do činění s rozhněvanou, či rozrušenou ženou, nenavrhujte ji řešení a nezpochybňujte její pocity - dejte ji jen najevo, že ji posloucháte."///
Jiřina Votavová
Slovo "líní" není to správné vyjádření. Pokud někdo neměl žádné zájmy, koníčky, nechtěl cestovat a nechodil do společnosti před důchodem, tak asi těžko začne v důchodu. Týká se to jak mužů, tak i žen. Vidím to kolem sebe. Musíte mít toho správného partnera, nebo kamarádky jako náhradu a manžela nechat doma. My máme to štěstí, že oba rádi chodíme, cestujeme a občas se pobavíme i samostatně. Na dovolenou jezdíme několikrát za rok jen my dva, velkou společnost a davy, ani některé akce uvedené v článku i diskuzi také nemusíme, ale s kýmkoliv se rádi pobavíme. ☺
Josef Bílý
Bohužel musím konstatovat že článek je velice , velice vůči mužům nespravedlivý a psala ho zjevně neuspokojená žena !!!
Stary Kocour
A není to třeba tím, že jde o akce, které vymýšlí ženy ? Ony také nechodí na fotbal, kurz kovářství, .... Ostatně stalo se mi, že jsem chtěl chodit cvičit se zády. Překousnul jsem, že tam byly samé ženské. A po druhé návštěvě mi cvičitelka řekla ať nechodím, že se ženy přede mnou stydí ... Tak chodím na box. A i tam je 90% mladých holek. Naštěstí jsou fajn a nevadí jim starý dědek.
Hana Rypáčková
Ano, i pan Jirák s tou protivnou babou , které se rád zbaví a může si dělat , co chce. Jasně, že chlapi když už to mají za pár si nebudou dělat násilí a do něčeho se nutit.
Irena Mertová
Přirovnání p. Pátka k povinnému zkoušení sirén mě rozesmálo a zlepšilo náladu :-)
Slávka Kobylková
No já ese musím tak trochu za chlapy postavit, když nechce nikam a nedělá nic- tak to je hodně špatně, když ale pracuje kolem domu, na zahradě, dělá vyloženě chlapské práce, chodí s kamarády na hokej, se mnou na výlety, na hory, dolesa...tak to přece není hned lenivec, řeknu vám, že ač mám VŠ, rád ačtu a mám sakra pamatováka, tak bych taky na žádnou univerzitu 3 . věku nechodila, když vím od lidí, že všechny přednášky jsou na videích, čili promítání něčeho, tak v žádném případě,nemůžete diskutovat, musíte přijímat- tak to by byl pro mě ztracený čas, navíc mnohdy naprosto zkreslené informace, děkuji nechci, pokud není přednášející přímo přítomen, tak na co si hrajete? Jen abyh někam chodil a slepě věřil videopřednáškám, nebo machroval, že to ato studuji, výsměch. Opravdu inteligentní lidé nemaří takovýmto studiem čas, chlapům se vůbec nedivím. Zrovna tak ty nej skupiny, třeba turisťáky - potkali jsme je- 2 ubozí ušlápnutí chlapi a 30 kyprých smějících se nebo řvoucích ženských..úplně jsem se otřepala, tam bych nešla ani náhodou,takže vše na chlapy neházejte, zameťte si před vlastním prahem.
Jan Jirak
líný nejsem s manželkou na dovolenou nejezdím od 92. je to protivná baba a rád se jí na 3 neděle zbavím. jezdí s dcerou, nebo kamarádkami. já se zatím starám o statek a zvířata a kamarády
Ladislav Vesecký
Souhlasím s panem Pátkem.
Zdenka Jírová
Článek dokonale vystihuje současnou situaci. Netvrdím, že všichni starší muži jsou líní, ale víc mi vadí, když nemají žádný zájem, žádného koníčka. Nemusí každý jezdit na dovolené k moři, každý víkend chodit na výlety nebo si dělat U3 věku. Za nejhorší považuji, ležet u televize, pít celý večer pivo a nadávat na cokoli / sousedy, cikány, bývalého nebo současného zaměstnavatele , na politiku/. Bohužel , zažila jsem to a utekla jsem od takového soužití. Raději jsem sama a pokud mi to zdraví dovolí, užívám si života, mám řadu koníčků , tak se nikdy nenudím.
Jitka Caklová
Já nevím zda je to lenost, nebo pud sebezáchovy, neboť jsem se také dlouho nemohla smířit s odporem manžela k vycházkám, ale jen do určité doby. U nás ve vsi jsme měli pána, ve stejném věku jako manžel. Chodil denně svižnou chůzí 3 až 5 km. Vždy když šel kolem našeho domu, dávala jsem ho manželovi za příklad. Chodil sám, manželka je méně pohyblivá. Jednou jsem ho asi dva dny neviděla a třetí den, cestou z nákupu jsem ve vývěsce uviděla jeho parte. Co dodat.
Ján Zábranský
Často som chodieval so ženami na výlety, na kávu, i cesty ďaleké, atď...ale vždy som po návrate musel psychiku dobiť v samote, kde ma nerušila ich prehnaná angažovanosť, aktivita vačšinou prinášajúca nasýtenie len povrchu duše...
Antonín Nebuželský
A co když se ženě nechce? Obrážím kde co, výstavy, soutěže, chodím jako turista. Ale mezi ten "babinec", s prominutím, nechodím, žena by nebyla ráda. Napadlo vás to?
Pavel Pátek
Zašťourám trochu do vosího hnízda dámy. Kouzlo pokročilého věku a důchodu je v tom, že člověk může být víc v pohodě, bez nervů. To typické ženské švitoření "o ničem" je pro naše uši neskutečně otravné - přirovnal bych to k povinnému zkoušení sirén. Myslím, že většina mužů chápe, o čem je řeč. My chceme svůj volný čas trávit po svém... a leckdy pokud možno bez vás. A určitě to není tím, že bychom byli líní - jen nás universita třetího věku jaksi...nenaplňuje. :-):-)
Josef Simeczek
No bude mi 60.líný jsem nebyl a nejsem.celý život v pohybu.nepotřebuji nějakou fakultu a pod.celý život knihy časopisy co tenkrat vycházelo.vím dost a stačí mi to.nepotřebuji k moři na hory na tůry a pod.aktivity .makal jsem manuálně a ještě makám.mám rád tvrdou muziku.hudeb.festivaly výlety po kraji spaní pod širákem.hospodu dechovku tanečky nemusím ani fotbal.kvalitní knihy filmy občas kolo.s vrstevnicemi a vrstevníky se neshodnu.rozumím si s mladymi o generaci i dvě.to je mé asi prokletí že jsem progresivního mladš.myšlení i vzhledu.stáří se nebráním.na nic si nehraji.jsem jaký jsem.a sám a mám klid.a když ženu.tak jedině mladší.ne vztah.kamarádství přátelství.více ne.
Elena Valeriánová
Nic nového pod sluncem. Každá, každý se situací, kdy se tomu druhému něco nechce, zname. Je důležité, toho druhého nenutit až přes čáru. Na U3V bych manžela nedostala, to vím. Ale jsou jiné aktivity, kam se mnou jde v pohodě. Kolo, procházka, vernisáž, výstava, kino, přednáška. Asi mám štěstí.
Věra Halátová
Jsou líní mužové a jsou líné ženy. Jak kdo. Ženských je víc než mužů a źenských přes 70 a více je ještě víc než mužů. Na zájezdy, dl různých kroužků, do knihoven chodí převážně ženy. Tam si poplkají, postěžují. To přece nemůžete po žádném chlapovi chtít. Starší a staří chlapi, co je vidím ve svém okolí, pracují na zahradě, sbírají švestky, pálí slivovici, opravují auta, chovají drůbež, vaří si tlačenku, udí maso, zajdou mezi ostatní chlapy na pivo. Nedokážu si představit, že bych požadovala po muži, aby se mnou chodil mezi "baby" do taneční skupiny nebo dokonce do pěveckého souboru, nebo snad do kroužku pletení a háčkování. Sousedka pochoduje kolem obce denně s hůlkami. Manžel s ní nechce chodit, protože řekl, že nebude jak cvok běhat kolem vsi. Ale ten pán se stará o zahradu, o stromy, o psa, tu ženu jsem neviděla nikdy do hlíny na zahradě kopnout. Člověk kteréhokoliv pohlaví, pokud se celý život o nic nezajímal, nezačne se zajímat ani v penzi. Nechápu, proč špekulujete nad něčím, co stejně nikdy nikdo nezmění.
Jarmila Komberec Jakubcová
Můj zesnulý manžel byl velmi akční - až do svých 73 let i když byl ve starobním důchodu docházel na své bývalé pracoviště kde pomáhal svými odbornými radami. Je ale fakt, že na procházky s NW hůlkami chodit nechtěl a většinou i dnes tam býváme samotné ženy.
Věra Ježková
Když se rozhlédnu kolem sebe, vidím pána, který, přestože již hodně let pobírá důchod, vede kurz U3V na fakultě Karlovy univerzity, jehož součástí jsou i zajímavé exkurze, je členem redakční rady odborného časopisu. Přestože špatně chodí, každý týden jezdí ke Kolínu postarat se o kočičky, které „adoptovala“ jeho dcera s manželem, a doma se těší s kočičkou svou. Na nákupy a projížďky po okolí se vydává na svém seniorském skútru. Kromě redakční rady se jeho aktivit občas účastním i já.
Alena Tollarová
Já jsem se nesmířila, ale co nadělám?
Zorka Horká
Před nějakým časem tu byl článek od stejné autorky s názvem - Mužům svědčí samota. Nerušte je. :-)) jojo, pokrok je pokrok.....
Zdenka Soukupová
Článek je moc hezký, bohužel pravdivý, ach joo... Co se s tím dá dělat? Asi se tím my ženy nesmíme trápit a můžeme provozovat různé aktivity samy. Jenže je to často dost začarovaný kruh. Žena něco chce dělat, muž je naštvaný a nechce. Žena je tedy doma a je naštvaná, že se nic neděje. Nakonec jsou naštvaní oba a je dusno. Asi se musíme smířit s tím, že je to tak, jak píše paní Jana.
Jana Hošková
Opět výborný článek a pravdivý ! Jen bych se trochu zastala pánů v tomto případě - četla jsem někde, že výše popsané je prý víceméně geneticky dané. Muži se prý unavili pronásledováním mamutů a jiné zvěře a když přitáhli zpět, chtěli mít klid, sesedli se kolem ohně, společně mlčeli a čučeli do plamenů... :-)) A ženské zatím šmejdily kolem a dělaly deset věcí najednou, jako my dnes....
Jana Šenbergerová
Těch důvodů je nepochybně víc , takže jen o lenosti to určitě není. Z vyslechnutých hovorů jsem zaznamenala třeba názor, že nechtějí být loveni, jejich děti si nepřejí, aby utráceli, co by mohly zdědit, nepotřebují, aby jim někdo cizí mluvil do života, atd. Sama souhlasím s posledním odstavcem článku. Občas se svému partnerovi přizpůsobím já, občas on mně. Je pro nás výhodou, že jsme rádi spolu.
Mirek Hahn
Myslím si, že pár zmíněných aktivit není, pro pány, relevantních - taneční skupina, pěvecký soubor, vysedávání v kavárně a procházení obchodních center :-)