Sebevědomí. Kdy ho máme nejvíce?
Ilustrační foto: ingimage.com

Sebevědomí. Kdy ho máme nejvíce?

6. 3. 2019

Sebevědomí, sebedůvěra, uvědomění si toho, co umíme, v čem jsme dobří. Duševní klid, rovnováha. To jsou vlastnosti, které člověku v životě výrazně pomáhají. Souvisí nejen s povahou, ale také s věkem. Tak co myslíte, kdy je člověk sebevědomější? Ve dvaceti nebo v šedesáti?

Perfektně ovládám angličtinu a španělštinu, mám zkušenosti z práce v několika zahraničních firmách, byl jsem na třech stážích v cizině. Jsem časově flexibilní a miluju výzvy. Toto říkají při pracovních pohovorech mladí lidé.

No tak, domluvím se rusky, ale tak víte, jak to je, už jsem ruštinu dlouho nepoužíval. Jo, angličtinu jsem dělal, tak taky jsem schopen něco říct. Celý život jsem dělal stejnou práci. Ne, nic jiného neumím. Toto říkají při pracovních pohovorech padesátníci.

Ano, je to zkušenost mnoha personalistů a šéfů firem. Ve výsledku se mnohdy ukáže, že mladík mluví anglicky mizerně a španělštinu zná akorát z prázdnin, kdy dělal diskžokeje na Ibize. A že padesátník ovládá ruštinu perfektně slovem i písmem, angličtinu také a za léta stejné práce je odborník, po jakém touží každá firma v jeho oboru.

Rozdíl je jen v tom, jaké ti dva mají sebevědomí. Zatímco jeden ho má stoupající až do nebe, druhý prachmizerné. Zdá se to být přirozené, obvykle si myslíme, že mladí lidé jsou sebevědomí, draví, sebejistí, že to zkrátka k mládí patří. Jenže to tak být nemusí.

Psychologové z univerzity v Bernu se snažili zmapovat, zda má na sebevědomí vliv věk. Zkoumali více než sto šedesát tisíc osob, šlo o dlouhodobý projekt. Závěrem studie je, že nejvyšší úrovně sebevědomí dosahuje ve věku kolem šedesáti let. Jsou to závěry, které staví na hlavu všechny dosavadní studie na podobné téma. Může to být odrazem toho, že se lidé dožívají stále vyššího věku ve stále lepší kondici, tudíž si i více věří. Ale také to může být odrazem toho, že u nich sice psychologové sebevědomí takzvaně našli, ale dotyční ho neumějí prodat.

„Záleží na tom, co přesně si kdo pod pojmem sebevědomí představuje. Ovšem období kolem šedesátky bývá stabilním období života, co se týká vztahu i kariéry. Lidé v tom věku zpravidla investují čas a energii do sociálních rolí, které už mají. V práci mají dobré pozice, s partnerem udržují klidný vztah, děti už mají odrostlé, zabezpečené,“ tvrdí spoluautor studie psycholog Ulrich Orth. „Pak ovšem sebevědomí klesá a souvisí s odchodem do penze. Záleží poté na tom, jaké lidé vnímají své stárnutí. Většinou uváděli, že negativně, protože souvisí se zhoršením společenského postavení, ekonomické situace i zdravotního stavu. Ale neplatí, že by mladí lidé byli sebevědomější než šedesátníci. Jen se tak chovají, často právě proto, že se nedostatek sebevědomí snaží maskovat,“ dodal.

„Přijala jsem do firmy šestadvacetiletého muže. Líbil se mi, působil sebejistě, měl o práci velký zájem. Neměl sice velké zkušenosti, ale už v oboru pracoval a tvrdil, že dobře umí anglicky. Po pár týdnech zvedl telefon, ozval se anglicky mluvící klient, a ten mladý muž vůbec nebyl schopen reagovat. Blekotal a hledal někoho, kdo to vyřídí. Pak jsem zjistila, že při pohovoru lhal, že ani zkušenosti nemá žádné. Vůbec mu to nevadilo, docela drze mi řekl, že je ochoten se vše naučit. Jak ochoten? To má přece umět. Vyrazila jsem ho ve zkušební době,“ vypráví spolumajitelka jedné firmy. Je jí padesát a přiznává, že si dříve vybírala pracovníky mladé. „Líbilo se mi jejich nadšení, dravost, brala jsem to tak, že si je vychovám. Postupně mi začalo docházet, že to jsou telátka, která tu dravost jen předstírají, protože sami v sobě mají zmatek,“ dodává.

Čím je ovšem člověk starší, tím jeho sebevědomí klesá. S tím má zkušenost například trenérka paměti Dana Steinová, která vede Centrum celoživotního vzdělávání. „Pro lidi vyššího věku je sebevědomí velmi důležité. Někdy stačí málo. Naučí se v našich kurzech zapamatovat si dlouhou číselnou řadu, mnoho telefonních čísel či něco jiného a pak slyší od příbuzných či známých obdiv. Překvapí je, stoupnou v jejich očích. A jim to velice pomáhá. Najednou si nepřipadají staří, zbyteční, ale zjistí, že se mohou naučit něco, co ostatní neumí. A to je velmi důležité, zvýší to totiž jejich sebevědomí,“ vysvětluje.

Takže, pokud se někdo ve věku kolem šedesátky setká s podceňováním nebo podlehne pocitu, že mladí lidé jsou lepší, schopnější, vzdělanější, je dobré si vzpomenout na zmíněnou švýcarskou studii a na to, že sebevědomí se dá popsat dvěma způsoby.

A: Pro někoho je to vnitřní klid, sebejistota, užívání si každého dne a schopnost nenechat se takzvaně rozhodit.

B: Pro někoho je to potřeba neustále okolí přesvědčovat, že je nejlepší a zakrývat tak pochybnosti, které v něm hlodají.

Áčko je rozhodně výstižnější.

Hodnocení:
(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Kopecká
A jinak ti, co byli těmi nejsebevědomějšími a dávali to druhým patřičně najevo přezíráním a shazováním čehokoli, co ti druzí uměli a znali, ti to nedotáhli moc daleko, co mám možnost posoudit ze svého okolí.
Eva Kopecká
Během dětství až do dvaceti sebevědomí nula. Dobrá na práci, opomíjená při studijním úspěchu. Od dvaceti do čtyřiceti zrovna tak. Dobrá na práci, tentokrát ve vlastní rodině, že doma dělám vše od A do Z opomíjeno. Je to přece moje povinnost. Nějaký ten posun v pracovní kariéře degradován. Výplata rovněž. V pětačtyřiceti spokojenost sama se sebou. Postavení se na vlastní nohy díky rozvodu, k němuž jsem se konečně rozhoupala, pracovních úspěchů přibylo /už mě nikdo nebrzdil/. Zatímco rodičům a tchánům jsem MUSELA být vděčná za to, že mi do všeho kecali, neb to se mnou mysleli nejlíp, dneska jsem sebevědomá i třeba jen tím, že si sama rozhodnu, co kde mít ve vlastním bytě, o který jsem se přičinila, že si můžu dělat, co chci, aniž by se to někomu nelíbilo a dal mi to sežrat, že se nemusím stydět za pracovní úspěch, a že je moje výplata taková, jakou si zasloužím a nikdo mi nepředhazuje, že vydělávám stejně jako chlap. Sebevědomí člověk získá časem, když něco dokáže, když má něco za sebou. Může být i mladý, nezáleží na věku. Nesmí si ho lidé ale plést s nadřazeností a nesprávným odhadnutím svých schopností a znalostí. Můžu mít sebevědomí, ale zároveň být skromný a neupozorňovat na sebe, neholedbat se. I mladý člověk může dokázat víc, než věkem a zkušenostmi starší. Jsou lidi, co za nimi nic nezbyde, i když mají na to léta, a jsou lidi podstatně mladší, co vědí, co chtějí a umějí za tím jít. Trestuhodné je, v dětech sebevědomí potlačovat a nerozvíjet je, aby to někam dotáhly. Ale i to, hnát je nesmyslně kamsi, když na to nemají nebo to nechtějí /studium, vrcholový sport atd. /
Marie Faldynová
V dnešní době konkurence a vysokých požadavků je myslím výhodnější se přecenit, než dávat důvod k tomu, abych někde ani nezačala. V minulém režimu se s lidmi manipulovalo, na jejich názor nebyl nikdo zvědavý, to pak sebevědomí bylo spíš na překážku. Podle mne je největší umění se ani nepodceňovat ani nepřeceňovat - ale trefujte se do toho...
Eva Mužíková
Věřím si.....
Jana Kollinová
Přečetla jsem a přemýšlím zda je sebevědomí identické s egem. Jsou rivalové, nebo příbuzní a pokud nad tím začínám uvažovat příliš dlouho bez pozitivních výstupů užitečných pro moje "ego =sebevědomí" = ztráta času!
Jitka Caklová
Doplnění: .......kteří z moci úřední rozhodují ........
Jitka Caklová
"Některého z velkých myslitelů" bych se ráda zeptala; "Kdo je vlastně inteligent?" Zeptala jsem se a Lidový slovník chalupáře mi odpověděl, "Význam slova inteligent, inteligence, inteligentní člověk Je nám líto, ale nic jsme nenalezli. Zkuste hledat pouze kořen slova a nezapomeňte používat diakritiku (háčky, čárky)." http://lidovyslovnik.cz/index.php?dotaz=inteligent,%20inteligence,%20inteligentn%ED%20%E8lov%ECk "Sebevědomí, sebedůvěra, uvědomění si toho, co umíme, v čem jsme dobří", možná nemá s inteligencí nic společného, protože řada lidí, kteří rozhodují o druhých, má inteligenci na "bodu mrazu". aniž by si to uvědomili :-(
Věra Halátová
Sebevědomí je zdravé sebevědomí, ale také chorobně přehnané. K lidem, ať starším nebo mladým, kteří vystupují stylem: Ano, všechno znám, všude jsem byl, od všeho mám klíče, nemám důvěru. A v praxi se mi mnohokrát stalo, při přijímání pracovníka, že, když měli přehnané sebevědomí, s jejich skutečnými znalostmi to bylo horší. Když přišel uchazeč o zaměstnání do mé pracovny, rozhlédl se, s hlavou vztyčenou a on nebo ona mi, zjevně mladší než já, začal podávat ruku jako první, nepřijala jsem ji, adepta jsem vyzkoušela z jeho znalostí a nepřijala. Ale netvrdila bych, že všichni mladí lidé jsou přehnaně sebevědomí a všichni starší lidé nejsou sebevědomí vůbec. Někdo z velkých myslitelů řekl že: Inteligentní člověk o sobě pochybuje sedm dnů v týdnu.
Karel Boháček
My ,že jsme nebyli sebevědomí a skromní ? Pásci , máničky a chuligáni nám říkali, motorky, texasky, kouření, bigbít a k tomu frajerství až na půdu. Nebáli jsme se poslat do háje ani člena SNB či komanče na rozdíl od našich rodičů.
judita lišková
V době kdy jsme byli mladí, se o nějakém sebevědomí moc nemluvilo. Málokdo o sobě vykládal co všechno zná a umí... v hodnocení sebe sama jsme byli skromnější - někdy jsme se i zbytečně podceňovali. Někdy i projev sebevědomého chování byl označen jako drzost. Dnešní mladí takové zábrany nemají...naopak, často si právě říkají, že lepší drzé čelo než poplužní dvůr a nadhodnocují se ve všech směrech a využívají toho. Někdy jim to dokonce dlouho prochází. ..není to ale zdravé sebevědomí.
Jitka Caklová
Dobrá osnova pro napsání soutěžního, v mém případě nesoutěžního, článku Moje energie. Vím jaká jsem, jaký žiji život a jak mě vidí druzí, je mi srdečně jedno ;-)
Alžběta Kusá
Osobně si myslím, že pokud člověku nechybí sebevědomí celý život, ve stáří ho neztratí! Nemám zkušenosti s tím, že by někdo stavěl na odiv své sebevědomí. Sebevědomí člověk buď má a nebo ne, možná se špatně vyjadřuji, z daného člověka buď sebevědomí vyzařuje a nebo ne....A je důležité sebevědomí mít, protože tak okolí vycítí, že jste silní...!!
Mirek Hahn
Sebevědomí, sebedůvěra, ...jsem spíš skromnější ...., jsem stár,..jsem star,..jsem Superstar ! ,-)
ivana kosťunová
Ze zkušenosti vím, že to na odiv stavěné sebevědomí bývá většinou falešné a skrývá prázdnotu. To, že si věřím, je můj vnitřní pocit, a nemám potřebu ho prezentovat navenek.
Zorka Horká
Za sebe můžu říct, že si rozhodně nebudu zvyšovat sebevědomí učením číselné řady :-)) to jsem se s chutí zasmála. Když si představím, že bych rodinu a známé oslnila odříkáním několika tel. čísel. Předpokládám, že ten, kdo mne má rád, komu na mně záleží, ten to bude mít tak nastavené i kdybych ztratila důležitější schopnosti než je právě paměť. Asi jsem málo ambiciozní, jiná rozhodně nebudu. Nechci nikoho udivovat a oslňovat. Pro mne život není soutěž. Moje spokojenost je jinde. Ale nikomu, kdo chce víc, dál, výš, rychleji a co já vím co ještě, nikomu takovému jeho snažení neberu. Moje parketa to není :-)
Danka Rotyková
Myslím, že máte pravdu všichni. Záleźí asi na tom, s kým se více stýkáme, zda to jsou mladí a vzdělaní lidé nebo spíše senioři, kteří jsou dnešní zrychlenou dobou otrávení. A v neposlední řadě jsme to také my, já se např. řadím k těm, co sebevědomí získali až v průběhu profesního života.
Karel Boháček
No já asi budu jediný kdo nesouhlasí. Mám okolo sebe hodně 60 -70 let. mužů a všichni jsou pesimisté, nějak bez chuti. Všechno už viděli a zažili, pro nic nového nejsou zapálení, klídek a pivíčko, nic víc. Mladí toho umějí víc než my - otázka praxe se nedá srovnávat. Já jako stavební technik se nestačím divit jejich dovednostem a znalostem, nedivím se jejich sebevědomí. Takže u mně je to věk 25 -30 let !
Jarmila Komberec Jakubcová
Opět jeden z dobře napsaných článků a hlavně pravdivých.
Jana Hošková
Výborně napsaný článek a pravdivý !!! :-))
Dana Puchalská
U některých lidí je sebevědomí víc než diskutabilní. Myslím že někteří jedinci to víc než přehánějí. Je to možná těmi falešnými a umělými vzory, které čerpají. Když jim to potom( například v praktickém životě) dojde, je to pozdě.
Zdenka Soukupová
Nic se nemá přehánět, ani to sebevědomí. Ale mladí jsou k tomu tak trochu vychováváni. Mnoho z nich se snaží být mistrem světa a pak jsou rozčarováni, když se přijde na to , že tomu tak není. My jsme byli vychováni trochu jinak. Zajímavý článek.
Zuzana Pivcová
To je pěkný článek. Aniž bych se podívala na úplný závěr, chtěla jsem napsat, že je v tom velký rozdíl. Sebevědomí jako sebedůvěra, vnímání sebe sama jako člověka, který má dar jistých schopností a dokáže ho pěkně zúročit, aniž by fňukal, na nic si netroufl a podceňoval se. Naproti tomu sebevědomí coby poněkud velikášská potřeba vyniknout nad ostatními, a hlavně s okázalým vědomím, kam se na mě ti ostatní hrabou.
Věra Ježková
Jsem v souladu s psychology z Bernu. Dopracovala jsem se k němu během života. Celé dětství mi rodiče sdělovali, jak jsem neschopná. Ve dvaceti jsem tedy neměla sebevědomí téměř žádné. Nijak ho neovlivnilo ani to, že jsem byla bez problémů přijata na VŠ. Sebevědomí člověka také nemusí nutně souviset s jeho znalostmi a schopnostmi; někdy může být vysoké sebevědomí nedostatkem sebereflexe.