Obsazení někdejšího Československa, důvody a důsledky
Ilustrační foto: pixabay.com

Obsazení někdejšího Československa, důvody a důsledky

9. 3. 2019

Již v roce 1932 napsalo zpravodajské oddělení Hlavního štábu československé armády ve své čtvrtletní zprávě zhruba toto: Německo, ať demokratické či ne, ať v čele se Stresemannem, Brüningem, Papenem nebo Hitlerem, se vždycky bude snažit sabotovat nedobrovolně podepsané závazky Versaillské smlouvy (viz závěry 1. světové války) a následných mezinárodních dohod. Bude je plnit jen pod tlakem mezinárodní politické konstelace. Až dosáhne svého nejbližšího cíle, kterým je rovnoprávnost ve zbrojení a právní vyřešení břemene reparací, zlikviduje Německo nejprve polský koridor a opraví slezskou hranici, pak přijdou na řadu Sársko a připojení Rakouska, pobaltské státy a dříve či později se začne zabývat otázkou autonomie sudetských Němců...

Jak ukázala blízká budoucnost, nebyly tyto obavy plané. Z čeho ale pramenily rostoucí obavy ze zbrojícího Německa a potřeba silné obrany proti němu? Naskýtá se otázka, zda zamýšlený útok, který měl postihnout i nás, byl jen součástí celkové germanizační politiky a pro Hitlera vhodná záminka, nebo to byl skutečně i určitý akt pomsty československému státu za zacházení s obyvatelstvem v Sudetech?

I když se to mnoha lidem nelíbí, je třeba si uvědomit, že Češi a Němci žili po staletí společně a byli propojeni nejen územně, ale i politicky. Teprve v roce 1848 se objevila myšlenka na zřízení samostatného českého státu v rámci austroslavismu a v protikladu ke všemu německému.

Konec habsburské monarchie a vznik Československé republiky na základě Versaillské dohody znamenaly pro německé obyvatelstvo v Čechách konec jeho nadějí. Po vyhlášení Československa začalo docházet již na podzim 1918 v hraničních sudetských oblastech ke shromažďování obyvatel, požadujících právo na sebeurčení a hlásících se spolu s německými oblastmi v Rakousku k Německu. Chtěli být územně připojeni k Říši. V březnu 1919 došlo během demonstrací proti odepření práva na sebeurčení ve všech městech Sudet k zastřelení 54 civilistů českou policií, což vyvolalo velkou demonstraci i v sousedním Rakousku. Odpor v Sudetech rostl i vůči hospodářské politice, kdy v rámci centralismu pohraniční, většinou německé oblasti zůstávaly poměrně dost opomíjeny. Do určité míry tedy není divu, že zde získal úrodnou půdu národní socialismum, který sílil. Byly konány různé kulturní a sportovní srazy, ovšem už s politickým podtextem. Docházelo k četným srážkám nejen při manifestacích, ale i třeba na Karlově univerzitě.

Československá vláda si byla vědoma vzrůstajícího nebezpečí a začala podepisovat různé spojenecké smlouvy a vydávat stále více prostředků na zbrojení a opevňovat své hranice s Německem. Naproti tomu byl z německé strany vytvořen tzv. Sudetoněmecký dobrovolnický svaz (Sudetendeutsches Freikorps), který měl chránit německé obyvatelstvo. V době československé mobilizace v září 1938 uprchlo údajně až 24 tisíc sudetských Němců ze strachu před zákroky české policie přes hranice do uprchlických táborů v Říši. Po podepsání Mnichovské dohody byly odtrženy Sudety a následně obsadili Poláci část slezského území při řece Olze. Rovněž Slováci se chtěli odtrhnout od Čechů a vybudovat si vlastní státnost. Samostatným státem se stalo Slovensko již 13. března 1939. Tím přestalo existovat Československo. A 15. března překročily německé jednotky hranice někdejšího Československa, z nějž se stal Protektorát (země pod ochranou).

Konec 1. části
P. S. Informace jsou převzaty z dobových archivních materiálů, nejedná se o žádnou "překrucovanou" historii ze strany současných historiků.

Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Ne každý se dovede s takovýmto tématem " poprat ". Ty to dokážeš skvěle.
Hana Rypáčková
Je to velmi citlivé téma..
František Matoušek
Rád čtu Vaše články.
Jitka Hašková
Zuzko, díky. Doufám, že budeš pokračovat.
Dana Puchalská
Ano. Dozvěděla jsem se zase něco nového. Děkuju.
ivana kosťunová
Tohle nás v hodinách dějepisu opravdu neučili ...
Věra Ježková
Zuzko, díky.
Hana Práglová
Zajímavé čtení. Naši současní "rádoby historici",by měli asi jiné informace... osobně některé takové znám..