Překvapení na Via Appia
FOTO: autorka

Překvapení na Via Appia

19. 3. 2019

Navštívili jsme Řím a já se už předem těšila na všechny ty památky, ale nejvíce na to, že uvidím a projdu se vlastníma nohama po tisícileté silnici Via Appia, kudy kráčely dějiny.

Užívala jsem si to, v duchu pochodovala s římskými legiemi, slyšela nářek otroků na křížích podél, nahlížela otevřenými vraty do vil skrytých v zahradách, které vypadaly jako za starých časů, zkrátka jsem se v duchu úplně přenesla do starého Říma a ztratila pojem o čase…

Silnice byla tichá, byli jsme tam brzy ráno, aby nás nikdo nerušil – přesto kolem nás proběhlo několik novodobých Římanů v ranním joggingu. Ty jsem ještě snesla. Ale zrovna když jsem si na jednom krásném úseku cesty připravila foťák, že si udělám perfektní snímek na památku a hodlala jsem si dokonce vyfotit i svou nohu na té staré dlažbě,  najednou šok !  Do  mého  nádherného starověkého obrazu mi vjel nějaký šílený moderní tmavomodrý sportovní auťák! Nevěřila  jsem svým očím,  no jasně, nějaký bohatec, to určitě z té vily, co jsem tam naposled nakukovala…

Stála jsem tam u cesty jak sloup a v obličeji jsem měla určitě svůj přísný výraz, když se mi něco nelíbí. Ital okamžitě zpomalil a najednou pustil volant, málem, že si neklekl za jízdy na sedadlo, a začal tím typicky italským způsobem gestikulovat a pantomimou mi naznačoval, jak ho to strašně mrzí, že tudy jede, a že se mi moc  omlouvá ! A že jako kdyby tam nebyl, ať na něj nekoukám a nenechám se rušit…(anebo šlo pouze o to, abych ho nepráskla a on neplatil pokutu ? Nevím… no vlastně - nějak se z té vily musel dostat, když nechtěl po svých ).

Prominula jsem, co jsem taky mohla dělat, když jsem se musela začít smát tomu jeho tyátru.

A co jsem taky čekala? Italové mezi svými troskami památek žijí, i tuhle silnici tedy běžně používají. Ostatně – ta silnice  je  tady už tisíce let, ta už něco zažila a vydržela. Ta není jako ty naše, pořád flastrované a pořád k ničemu! Tak aby nevydržela, že po ní teď jezdí auťáky místo povozů! Přesto mi z toho bylo nějak divně – připadalo mi to…no… skoro jako nějaká svatokrádež či co a naskočilo mi rčení PANTA RHEI – vše plyne. Zkrátka připomnělo mi to, jak neúprosný je čas, a to pro každou epochu.

Hodnocení:
(5.2 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Fotky jsou vypovídající a moc pěkné. Podobné cesty budovali Římané po celé rozlehlé říši kvůli přesunům vojska a zboží. Byla to neobyčejně vyspělá civilizace.
Jan Zelenka
Krásná úvaha. Se ženou jsme prolezli za svého pobytu v Římě, co se dalo, ale Via Appia jsme nestihli. Moc mě to mrzí. Celý Řím jsme si užívali, historii i noční život.
Zdenka Jírová
Hezký článek, byla jsem před lety v Římě a nejvíc jsem se těšila ,že se podívám Forum Romanum a projdu se po silnici, kudy kráčely římské legie po vítězném tažení. Také jsem se v duchu přenesla do doby před 2000 lety.
Zuzana Pivcová
Moc hezký článek, vzpomněla jsem si při něm na své poznatky, jak i Řekové nebo Albánci mají uprostřed města za plotem, někdy i neoplocené, antické památky, na které my turisté okouzleně zíráme, zatímco pro ně je to součást jejich dnešního života. Ale rozhodně je neničí, to ne.
Alena Vávrová
Moc hezké vzpomínky. Tam jsem měla taky kdysi už nakročeno. Ale nejsem sama, komu před odjezdem na dovolenou zkrachovala cestovka...
Soňa Prachfeldová
To musí člověk odpustit, když se tak hezky omlouval. Krásné fotky, také bych se tam ráda podívala
Věra Lišková
Zajímavé, tam bych se ráda prošla.
Jitka Hašková
Bezvadné a krásné fotky.
Dana Puchalská
Moc hezké.