Foto: autorka

Moje energie: Trojfázová soustava

26. 3. 2019

Je zimní večer, za okny tma tmoucí a do toho duje vítr. Nemám ráda větrné počasí a vítr v noci mi nahání přímo hrůzu.
Blik.
A ještě jednou. A v bytě je tma jako v ranci. Vstávám z křesla a jako slepec po paměti se šinu do předsíně, kde vím najisto, že je tam baterka. Svítící baterka. Kužel silné svítilny mě přivede k oknu a vidím, že zhasla také pouliční světla a nesvítí ani kostelní hodiny. Skučící vítr mi dává za pravdu.
Rozsvěcuji svíčky a přemýšlím o tom, jak jsme závislí na elektrické energii. Světlo, teplo, televize, lednička, nabíjení mobilů …
Přestávám přemítat a přesouvám se do koupelny. V bytě se citelně ochlazuje, plynové topení bez elektriky také nefunguje.
Ležím v posteli a nemohu spát, poslouchám smutné burácivé tóny větru. Kvílí, naříká, hrozí.

Energie, síla která roztáčí stroje v továrnách, svítí nad jídelním stolem. Energie zakletá do stovek světýlek a světel po celém světě. Energie = život.
A co má vnitřní energie? Co mě nabíjí? Co ve mně probouzí životní sílu?
Možná by se slušelo říct, že to je moje rodina, milovaná vnoučata … Jistě, ale je tu ještě něco jiného. Něco, co patří jenom mně, a to je ta moje energie, ta chuť poprat se s těžkou nemocí, to, co mě nabíjí.

První fáze: fotografování

Miluji ticho
ranního rozbřesku
to ticho
co je jak balzám
na bolavou duši
to ticho
ve kterém se jen
ptačí tóny tuší
ticho
mlhavého rána
kdy z malovaného hrníčku
voní káva

Hlavně na jaře, v létě a na podzim vstávám hodně brzy. Nejsem líná si přivstat a courat se venku v přírodě, ještě než začnou jezdit první dělnické autobusy. Je před pátou, den se teprve probouzí a slunce maluje skvostné svítání. Na svých toulkách s fotoaparátem skoro nikoho nepotkávám. Jen něžné srny a ptáky a krásu ranního rozbřesku. Libuji si v tichu, které se kolem mě rozprostírá, a fotím. V tu posvátnou chvíli zapomenu na noční můru nebo naopak na probdělou noc. Tak jako nabíjím baterku ve svém fotoaparátu, tak mě nabíjí tato činnost, tento můj koníček, tento můj kůň. Prostě: bez foťáku ani ránu.

Druhá fáze: knihy
Knihy jsou moje celoživotní láska. Přečetla jsem jich mraky a moje knihovna je i po darování dvou prádelních košů do kamarádčina soukromého klubu velmi obsáhlá. Mám ráda v knihách hodně děje, napětí, ale také dobrý konec.
Už třetí rok chodím číst knížky seniorům do pečovatelského domu. A mám radost, že se na mě ta hrstka lidiček každý týden těší, a právě to znovu probouzí ve mně energii, jejich zájem a radost z mého čtení. Tak se vlastně obohacujeme navzájem.

Třetí fáze: drobné radosti
Drobné radosti se ukrývají všude, jen se stačí porozhlédnout. Náš pes Rex, čáp na hnízdě, který netrpělivě vyhlíží svou družku, barva vody v řece v ranním slunci, první jarní květy. Úroda na zahrádce, jízda na kole, vybarvování omalovánek. I tyto drobnosti mi dodávají potřebnou energii.

V seniorském věku jsou tyto činnosti – koníčky velmi důležité. Jen nezůstávat sám s nemocí a splíny.
Není důležité, jaké činnosti se věnujeme. Je důležité najít si nějakou smysluplnou činnost, která nás bude naplňovat a z níž budeme mít uspokojení a radost. A nezůstávat sám.

Partneři soutěže:

Autor: Elena Valeriánová Zpět na homepage

Hodnocení:

(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

TÉMATA

Soutěž Moje energie

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Anna Čípová 29.3.2019 19:26

Elenko, paráda. Umíš

Ilona Kolářová 29.3.2019 18:11

Elen, článek přímo nabíjející

Marie Měchurová 27.3.2019 08:07

Hezký článek, pohladil mě po duši....Fotky taky moc hezké...

Lidmila Nejedlá 26.3.2019 23:25

Řekla bych, že tvoje energie má těch fází mnohem víc. Zastaneš spoustu aktivit a na tvé fotografie se vždy ráda dívám.

Jitka Hašková 26.3.2019 22:21

Eleno, má to šmrnc.

Danka Rotyková 26.3.2019 21:11

Paní Eleno, hezky jste své plány popsala. Kdybych to pořadí trochu přeházela, mohla bych si myslet, že je to můj rozvrh. A to včetně těch omalovánek a domu se seniory, kam chodím za maminkou. Přeji Vám, aby Vás to stále těšilo.

Soňa Prachfeldová 26.3.2019 19:15

Elenko, jako vždy, má to náboj !

Marta Nosková 26.3.2019 19:09

Elenko, článek i fotky - krása !!

Eliška Murasová 26.3.2019 18:19

Eli, , to prolínání energie všemi směry vnímám z Tvého článku, z Tvých fotografii, zkrátka z Tebe. Je fajn, že Tě znám.

Dana Kolářová 26.3.2019 17:20

Ať se všechny tři fáze neustále prolínají a energii Ti dodávají, Eleno.

Věra Ježková 26.3.2019 15:11

Elenko, moc hezké. Vše už bylo napsáno.

Dana Puchalská 26.3.2019 14:48

Eleno, nechci opisovat to co je už napsáno. Ale je to moc hezký článek a fotky jsou moc krásné. Díky.

Alena Tollarová 26.3.2019 13:24

Eleno, rozumím Ti a jsem ráda Tvou kamarádkou. Co kdyby sis zase jednou udělala drobnou radost a přijela . S foťákem, samozřejmě :)

ivana kosťunová 26.3.2019 11:28

Zvláště ta první fáze je jedinečná.

Zuzana Pivcová 26.3.2019 11:24

Co dodat? Nějak jsem polkla a nedostává se mi slov, která se obvykle za mě sypou. Tak díky a kráčej tou svou cestou dál.

Lenka Hudečková 26.3.2019 11:07

Elenko, už jsem to četla na Tvém profilu, moc pěkně sepsané a samozřejmě pěkné fotky. Jen tak dále s čerpáním pozitivní energie :-)

Elena Valeriánová 26.3.2019 10:37

Moje milé, vaše komentáře přesně patří do třetí fáze - drobné radosti. Ani nevíte, kolik energie jste mi dobily. Děkuji a doufám, že ten přenos energie funguje i k vám, třeba zrovna z mých fotek.

Naděžda Špásová 26.3.2019 10:28

Elen, moc hezky jsi to napsala a fotky jsou, jak jinak, super. :-)

Marie Novotná 26.3.2019 10:19

Ano, taková jsi Ty. Plná optimismu,rozdávající úsměvy a pozitivní energii všem. Přeji Ti, aby studna tvé energie nikdy nevyschla. Přeji dobré světlo, ať už v raní mlze u Zlatého jezera , nebo při večerním pozorování čapího hnízdění. A do třetice hodně zdraví.

Jana Kollinová 26.3.2019 10:00

Eleno, Tvůj článek je poezie v próze. Při čtení jsem intenzivně vnímala vnitřní klid, lásku, něhu a pokoru. Článek plně vyčerpává zadané téma. Nezávidím porotě úlohu vybrat NEJ článek. Fotografie pohladí čtenáře po duši. Děkuji.

Anna Potůčková 26.3.2019 09:45

Elen moc krásný článek a od Tebe jako vždy také nádherné fotky, na které se moc ráda dívám! Zasloužila by jsi si těch hvězdiček mnohem více, než mám možnost dát!

Zdenka Soukupová 26.3.2019 09:45

Moc hezký článek. Jen ta část o ranním vstávání mě trochu vyděsila, to já bych určitě nezvládala. Ať vám ta "trojka" pořád funguje.

Hana Rypáčková 26.3.2019 09:43

Taky tě mám úzce spjatou s foťákem. Umíš. Hodně hezkých ranních chvil v přírodě, která se teprve probouzí.

Hana Nováková 26.3.2019 09:32

Elen, díky nejen za tyto fotky, všechny jsou vždy moc povedené. Věřím, že fotografování je vaší nabíjecí energií, k tomu četba a jistě že každý si má udělat nějakou radost materiální a hlavně duchovní. Hodně energie do dalších let.

Eva Mužíková 26.3.2019 09:21

Eleno, jsi mistr nejen krásných fotek, ale i pera. Nádherné vyznání...../ Jedna hvězdička mi utekla, omluva/.

Beáta Hvizdošová 26.3.2019 09:21

Líbí se mi jak článek, tak fotogalerie, avšak úvodní foto je famózní.