S vrbovkou nejen na prostatu
FOTO: Wikimedia Commons

S vrbovkou nejen na prostatu

27. 3. 2019

Vrbovka nebyla jako léčivka dlouhou dobu příliš známa. Situaci změnila až bylinkářka Maria Treben, která ji doporučovala jako nejlepší rostlinný lék na prostatu. Její slova posléze potvrdili i vědci svými výzkumy.

Užívání vrbovky se poté rozšířilo po celé Evropě a její věhlas se dostal i do zámoří. V současné době se dá koupit v lékárně nejen v sušené podobě, ale i jako tinktura, sirup či potravinový doplněk.

K vrbovkám se ale váže jeden, byť drobný "zádrhel". Existuje jich velké množství druhů, ale ne všechny se využívají k léčebným účelům, neboť se na nich odborníci ještě neujednotili. V každém případě: žádná není jedovatá. Mezi ty s pozitivními účinky lze podle odborníků zařadit například vrbovku malokvětou (Epilobium parviflorum), vrbovku růžovou (Epibium roseum) a další. Chceme-li si být jisti, že sbíráme vrbovku s jednoznačně léčivými účinky, vybíráme jen ty s malými nenápadnými květy (červenavými, bledě růžovými nebo bílými) zakončujícími úzký, podlouhlý semeníkový lusk. Nadzemní část rostliny sbíráme krátce před květem a během květu. Sušíme ji na teplém, ale stinném místě. Kvete od července do září. Při sběru odřezáváme celou kvetoucí nať, z větších jedinců jen její horní část, aby mohla opět vytvořit boční výhony.

Vrbovka (Epilobium)
Často používaná je vrbovka malokvětá, ceněná pro vysoký obsah biologicky aktivních látek. Je to keříčkovitá trvalka s úzkými, zelenými, řídce zoubkovanými listy, až 80 cm vysoká s malými květy v barevném rozsahu od načervenalé, přes růžovou až po bílou. Daří se jí na vlhkých stanovištích. Pomáhá při chorobném zduření předstojné žlázy (hypertrofie prostaty), příznivě ovlivňuje její činnost a řeší problémy s ní spojené, jako je bolestivost, nutkání k močení, drobné úniky moči, zmírňuje pooperační stavy. Osvědčilo se i její preventivní užívání ke snížení rizika zánětů i nádorů prostaty a pro zachování sexuální aktivity. Působí protizánětlivě. Je velmi účinná při čištění krve, zbavuje tělo škodlivin, proto se využívá jako vhodný doplněk při dietě nebo k celkové očistě organismu, dále při onemocnění ledvin a močového měchýře. Jako všechny močopudné rostliny je výborná na vysoký krevní tlak, některá srdeční onemocnění, dnu a revmatismus. Vrbovka není jen rostlinou pro muže, jak se občas soudí, ale dobře působí i na ženský organismus. Bývá součástí čajových směsí na zánět ledvin nebo na močové kameny. Při zevním použití urychluje hojení ran, včetně sliznic.
Užívání vrbovky nemá vedlejší účinky, proto se může pít ve směsích či samostatně po delší dobu, kdy je ale nutné zříci se konzumace alkoholických nápojů a kouření.

Názory se různí
Dva druhy vrbovek se ale podle některých autorů sbírat nemají. Jsou jimi vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) a vrbovka úzkolistá (Chamerion augustifolium). Obě se vyskytují poměrně hojně a v době, kdy kvetou, vytvářejí červeně zářící plochy. První má květy velikosti nehtu na palci a je světle purpurově červená. Často roste v kobercích na vlhkých místech. Stonky a listy má masité a na spodní straně slabě ochlupené. Dorůstá výšky až 150 cm.

S druhou vrbovkou (úzkolistou) je situace ještě trochu složitější. Jedněmi je zatracována, druzí k ní tak přísní nejsou, další ji vychvalují jako skvělou léčivku. Dorůstá výšky 50 až 200 cm a vytváří souvislé porosty. Často ji potkáme na horách, ale i podle cest, v lesích, na železničních náspech, rumištích. Mohutné nevětvené načervenalé lodyhy nesou po celé délce jednoduché listy kopinatého tvaru a jsou zakončeny dlouhým hroznem asi 1,5 cm velkých růžově nachových květů. Plodem je dlouhá šešule, která na špičce praská a uvolňuje (stejně jako ostatní druhy) tisíce droboučkých nažek opatřených bohatým chmýrem (v Tyrolích je vrbovka nazývána Frauenhaar - ženský vlas). Listy rostliny se v některých asijských zemích využívají jako náhražka pravého čaje. Čaj se hodně pije v také Rusku a na Kavkaze. Mladé lístky se dokonce upravují jako salát či zelí. Celá rostlina obsahuje třísloviny, flavonoidy a steroly. Její listy mají uklidňující účinek, působí proti nespavosti, odstraňují psychické napětí. Působí též protizánětlivě, a to zejména na sliznice trávicího ústrojí. Pomáhá při problémech v klimakteriu, ale i při bolestech hlavy či migréně..

Čaj: 1 vrchovatou čajovou lžičku sušené drogy spaříme 1/4 litrem vody a necháme krátce luhovat. Pijeme vždy pouze dva šálky denně, ráno nalačno a večer půl hodiny před večeří.

Čajová směs na prostatu: Dvě lžíce směsi (nať vrbovky a zlatobýlu doplníme natí srdečníku, vřesu, lnice a květem hluchavky) zalijeme 1/2 litrem vroucí vody a přikryté necháme 15 minut luhovat. Přecedíme a pijeme dvakrát denně, ráno a večer nalačno, minimálně 1 hodinu před jídlem.

Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Mám knihu od Maria Treben a se zájmem jsem pročítala o zázračných bylinkách, které pomohou. Přesto nemocných přibývá, bohužel.
Zuzana Pivcová
Pamatuji, že v 90. letech se jako první u nás objevil s doporučením vrbovky pro muže léčitel pan Janča. Od nikoho zkušenost neznám.
Karel Boháček
Vrbovka úzkolistá je výborná jako čaj, protože čaj dokonce diabeticky osladí.
Karel Boháček
Samotná nic moc, moji klienti to mají 50 na 50. Nejlepší jako součást čajů. Velmi opomíjený je olej ze semen tykví. Preventivně louskat semena tykví po 40 je záslužný čin pro Vaši prostatu.