V Třebíči žijí ženy nejdéle
Ilustrační foto: pixabay.com

V Třebíči žijí ženy nejdéle

14. 4. 2019

Třebíč, Hodonín, Jihlava, Hradec Králové, Brno-město. To je pětice míst, kde ženy žijí nejdéle, v průměru osmdesát dva let. Statistika se sice někdy jeví nudná, ale dají se z ní vyčíst pozoruhodné údaje. Například ty týkající se takzvané naděje dožití.

Naděje dožití je statistický údaj, který určuje takzvanou střední délku života, tedy údaj, kolika let se v průměru dožijí lidé narození v určitou dobu. Český statistický úřad má údaje, podle kterých je nyní naděje dožití osmdesát dva let u žen v už na začátku zmíněných městech. Oproti tomu v Mostě, Teplicích, Chomutově, Sokolově, Bruntále, Lounech a Litoměřicích je střední délka života méně než osmdesát let, tedy o dva roky méně.

Muži mají nejdelší střední délku života v Praze a to přes sedmdesát sedm let. Více než sedmdesát sedm let se muži dožívají kromě Prahy v Hradci Králové, v Brně, v Havlíčkově Brodě, Třebíči a Plzni. Naopak v Mostě se dožívají necelých sedmdesáti tří let. Střední délku života sedmdesát čtyři let nepřekračují muži na Ostravsku, v Teplicích, v Lounech, v Bruntále, v Karviné, v Sokolově.

Údaje v podstatě kopírují dobře známý fakt. Tam, kde je příznivější ovzduší a životní prostředí, lidé jsou vzdělanější a nedřeli celý život v těžkém průmyslu, žijí déle.

Ale nikdo samozřejmě nedovede vysvětlit, proč nejdéle právě v Třebíči či v Jihlavě. Shoda okolností? Náhoda? Kdo ví?

V souvislosti se zkoumáním toho, nakolik má prostředí vliv na zdravotní stav a dlouhověkost lidí, se každý rok sestavují žebříčky míst, která jsou nejpříjemnější k životu. Nyní jsou za nejlepší místo pro život v Česku označovány Říčany a okolí. „Na předních příčkách se tradičně umísťují obce v okolí Prahy, protože jednak mají dostupné služby a možnosti v Praze, ale zároveň v nich není tak hektický život a jsou blíž přírodě. Navíc v těchto obcích bývají kvalitní školy a spolky,“ vysvětlil Jan Havránek, jednatel společnosti Obce v datech. Tradičně za nejhorší místa k životu jsou označovány kraje Moravskoslezský a Ústecký, kde méně kvalitních pracovních míst a poměrně vysoké znečištění životního prostředí.

Čím dál více lidí považuje za ideální místo pro život menší město či obci se snadnou dostupností velkého města. V těch menších městech by si přáli mít malý domek se zahradou. To je podle většiny ideál pro život ve vyšším věku.  A statistiky čím dál více potvrzují teorie o tom, že právě dostupnost služeb, možnosti zábavy a koníčků, kvalitní životní prostředí a dobrý vzduch mají největší vliv na to, zda se člověk dožije vysokého věku v dobré kondici.

Jisté je, že Češi se stále vyššího věku dožívají od roku 1990. Křivky zaznamenávající střední délku života neboli naději dožití se zvyšují jak u žen, tak u mužů a týká se to i těch, kteří celý život prožili v místech, která jsou označována za méně přívětivá pro život. Takže i na zaprášeném Ostravsku či Ústecku nyní lidé žijí déle a jsou zdravější, než před pár desítkami let.

 

Hana Charvátová pro i60

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Třeba je to proto, že je jim tam dobře. Třebíč je hezké město.
Věra Halátová
Ještě že to vím. Tam se nestěhuju. Nechci tady dlouho strašit.
Oldřich Čepelka
Nejdůležitější je, aby staří lidé zůstali aktivní. Neaktivita znamená degeneraci (svalů, mozku, smyslů)… Ale to nestačí! Odborné studie a rozhovory se stoletými lidmi (Okinawa, Sardinie, tzv. Harvardská studie) prokazují, že k dosažení dlouhého a relativně zdravého a šťastného života je třeba správná životospráva včetně dostatku pohybu, zdravé stravy, kvalitního spánku apod., avšak že ani to nestačí. Důležitý je taky optimistický postoj k vlastnímu stáří, k sobě, k životu, k ostatním lidem. No a představte si, že ani tohle ještě nestačí. Nakonec rozhodující pro přežití ostatních lidí je každodenní sociální kontakt, osobní komunikace s nejbližšími příbuznými, sousedy, přáteli. Vždy jsou prostě nutné i kladné emoce na základě mezilidských kontaktů. – Lidé pasivní, pesimističtí, osamělí, nabručený atd. spíše onemocní a dříve umírají. To je v kostce podstata věci. Čili nejen genetika, nýbrž spolurozhoduje i to, co člověk může ovlivnit: kde a jak žije.
Oldřich Čepelka
Mně nejde do hlavy ten hradec a Brno... V posledních letech údajně naděje dožití v ČR stagnuje.